41 Ad 14/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

41 Ad 14/2024- 48 - text  9 41 Ad 14/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: A. Š., narozený dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 24. 6. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2024 žalovaná zamítla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). V odůvodnění uvedla, že žalobce není invalidní, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 29. 2. 2024 poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Námitky žalobce proti uvedenému rozhodnutí žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 24. 6. 2024, které je předmětem soudního přezkumu v této věci. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Konstatoval, že (blíže neurčený) posudkový lékař učinil závěr o tom, že žalobce není invalidní, aniž by podrobněji fyzicky zkoumal jeho zdravotní stav. Žalobce uvedl, že má dlouhodobé problémy s kolenem, které mají dopad na jeho pohyblivost a pracovní schopnost. Vysvětlil, že má v pravém koleni dva šrouby, je po pěti operacích a další ho nejspíš čekají, protože mu ortoped navrhl endoprotézu kolene. Dále uvedl, že je také sledován na onkologii (má za sebou pět operací po rakovině). Žalobce namítal, že jej posudkový lékař nepřizval k jednání a nezohlednil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity a nevzal v úvahu zhoršení jeho zdravotního stavu od roku 2016. Žalobce uvedl, že podle závěrů závodního lékaře může pracovat pouze vsedě. Dále zmínil, že má chondromalatia gen. vpravo II. stupně, stav po plastice zkřížených kolenních vazů. Žalobce popsal, že u něj dochází k deformaci končetiny, nohu již nenarovná, a v důsledku toho není schopen pohybu bez pomoci francouzských holí. 3. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná ve svém vyjádření připomněla, že napadené rozhodnutí vydala na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 31. 5. 2024, kterým je vázána. Podle tohoto posudku v případě žalobce nejde o invaliditu ve smyslu zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 30 %. Posudek podle názoru žalované obsahuje všechny náležitosti řádného posudku. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“). Replika žalobce 5. Žalobce v podání ze dne 9. 1. 2025 nesouhlasil se závěrem posudku posudkové komise ze dne 16. 12. 2024. Konstatoval, že posudek by vydán na základě nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu a je v rozporu se skutečným zdravotním stavem žalobce. Upozornil na obtíže s kolenem, které mají dopad na jeho pracovní činnost, a odkázal na potvrzení MUDr. J. B. ze dne 5. 4. 2024 a na nález MUDr. P. K. Ústní jednání 6. Při jednání soudu konaném dne 14. 7. 2025 žalobce zopakoval svůj nesouhlas s posudkem posudkové komise ze dne 16. 12. 2024. Konstatoval, že podle aktuálních lékařských zpráv (od MUDr. K. ze dne 8. 7. 2025) má dostat endoprotézu. Žalobce nesouhlasil s tím, že jeho pracovní schopnost poklesla jen o 30 %. Posudkoví lékaři podle žalobce opomněli, že má pokles pracovní schopnosti o 25 % z důvodu rakoviny; k tomu odkázal na dřívější posudek o invaliditě (např. posudek ze dne 11. 5. 2020, který je součástí posudkového spisu, pozn. soudu). Dále uvedl, že chodí na injekce do kolene, které si sám platí. To podle žalobce nikdo nezohlednil. Žalobce podotkl, že ze zdravotních důvodů má problém sehnat si práci v oboru (vyučený mechanik, opravář strojů a zařízení, zámečník, svářeč), může jít maximálně někam na vrátnici. Podle žalobce se nestabilita jeho kolene projevila i pádem, při kterém si způsobil zlomení žebra (lékařské zprávy MUDr. P.). Žalobce konstatoval, že 21. 7. 2025 půjde na operaci gangliomu či nádoru. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 7. Žalovaná se z jednání předem písemně omluvila, aniž požádala o jeho odročení. Soud proto v souladu s § 49 odst. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 8. Soud při jednání v souladu s § 52 odst. 1 s. ř. s. provedl dokazování čtením posudku posudkové komise ze dne 16. 12. 2024 včetně protokolu o jednání posudkové komise. Na návrh žalobce soud dále v souladu s § 52 odst. 1 s. ř. s. provedl dokazování čtením potvrzení MUDr. J. B. ze dne 5. 4. 2024, lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 25. 6. 2024, potvrzení o trvání pracovní neschopnosti ze dne 17. 6. 2025, lékařských zpráv MUDr. P. K. ze dne 30. 4. 2024, 23. 5. 2024, 4. 6. 2024, 19. 5. 2025 a 8. 7. 2025, MUDr. M. P. ze dne 2. 1. 2025, 16. 1. 2025 a 30. 1. 2025 a MUDr. J. S. ze dne 23. 5. 2025. Posouzení věci soudem 9. Žaloba není důvodná. 10. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod bylo vydáno na základě posudku o invaliditě vypracovaného dne 29. 2. 2024 posudkovým lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu MUDr. P. O., CSc. Tento lékař při jednání v nepřítomnosti žalobce posoudil jeho zdravotní stav a dospěl k závěru, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, položce 10b přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí podle posudkového lékaře 30 %, přičemž procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. Na základě tohoto posudku pak žalovaná rozhodnutím ze dne 5. 3. 2024 zamítla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu, neboť jeho pracovní schopnost poklesla vlivem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %, přičemž pojištěnec je invalidní, jestliže pokles jeho pracovní schopnosti činí nejméně 35 %. 11. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. Žalovaná si v řízení o námitkách vyžádala nový posudek o invaliditě žalobce, který dne 31. 5. 2024 vypracoval posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu MUDr. P. K. Tento posudkový lékař opětovně posoudil zdravotní stav žalobce a dospěl ke shodnému závěru jako MUDr. O. v posudku o invaliditě ze dne 29. 2. 2024. Vyslovil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 10b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 30 %, přičemž procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. Na základě tohoto nového posudku žalovaná dne 24. 6. 2024 vydala žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 5. 3. 2024 se shodným odůvodněním, že pro vznik invalidity nejsou splněny podmínky. 12. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Z odstavce 2 citovaného ustanovení vyplývá, že pokud pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, pokud poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 13. Pracovní schopnost je definována v § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, podle kterého platí, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před