54 A 23/2023 – Krajský soud v Ústí nad Labem

54 A 23/2023- 59 - text  13 54 A 23/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci žalobce: M. H., narozený dne X bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Zuzanou Juppovou sídlem Koněvova 874, 431 11 Jirkov proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2023, č. j. KUUK/149139/2023/ DS/Váv, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2023, č. j. KUUK/149139/2023/DS/Váv, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Most (dále jen „magistrát“), ze dne 20. 4. 2023, č. j. MmM/065189/2023/OSČP/DP (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 ve spojení s § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), za což mu byla uložena pokuta ve výši 7 000 Kč dle § 125c odst. 5 písm. d) téhož zákona, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců dle § 125c odst. 6 písm. b) téhož zákona a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). 2. Přestupku se žalobce z nedbalosti dopustil tím, že dne 1. 12. 2021 v 16:57 hodin při řízení motorového vozidla tovární značky Škoda, registrační značky X, v okrese Most, na pozemní komunikaci č. I/13, na 63. km, v blízkosti Lomu ČSA a zaniklé obce Ervěnice, ve směru jízdy do Chomutova, překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec v úseku, kde byla stanovena nejvyšší dovolená rychlost zákonem na 90 km/h. Vozidlu byla naměřena rychlost 160 km/h, po odečtení tolerance rychloměru ±3 % byla vozidlu naměřena rychlost 155 km/h. Žalobce tak překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 65 km/h. Žaloba 3. V žalobě žalobce namítal, že napadená rozhodnutí jsou nezákonná, správní orgány nezjistily řádně skutkový stav, při posuzování skutků překročily meze správního uvážení, rozhodly v rozporu s právní úpravou i ustálenou rozhodovací praxí a rozhodnutí nemají oporu v provedeném dokazování. Podle žalobce z výroků obou rozhodnutí není zcela zřejmé, jakými podklady se správní orgány při rozhodování řídily, neboť skutkové závěry jsou převážně spekulativní. Obě rozhodnutí jsou tudíž pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelná. 4. Žalobce citoval část textu ze strany 12 napadeného rozhodnutí a uvedl, že v průběhu správního řízení nebyl obsah citovaného textu žalovaným zcela dodržen. 5. Dále žalobce zrekapituloval část správního řízení, poukázal na obsah svého vyjádření k ústnímu jednání ze dne 14. 3. 2022 a uvedl, že mu dosud nebyl řádně vysvětlen postup měření rychlosti přejížděním z pruhu do pruhu. Dále namítal, že mu zasahující policisté neumožnili se na místě písemně vyjádřit. Žalobce poukázal na pochybení stran osvědčení policisty o absolvování školení operátora. Žalovaný se podle žalobce ve svých rozhodnutích nezabýval fakty schvalování rychloměru Českým metrologickým institutem. K měření rychlosti žalobce poukázal na bod 6.3.1.3 (Zásady pro měření za jízdy RAMER 10 C) v Návodu na obsluhu rychloměru Ramer 10 C (dále jen „návod“), dle něhož při měření rychlosti předjíždějících vozidel musí být rozdíl rychlostí mezi měřícím a měřeným vozidlem zhruba 20 km/h, avšak v posuzovaném případě byl rozdíl rychlostí mnohem větší, neboť měřící vozidlo jelo rychlostí 90 km/h a měřené 155 km/h. Žalobce zpochybnil svědeckou výpověď policisty Krupičky stran jeho vysvětlení, jak je třeba rozumět v návodu požadovanému dodržení rozdílu rychlostí měřícího a měřeného vozidla – nejedná se aktuální rychlosti vozidel, ale o změnu rychlosti vůči sobě navzájem. Žalobce označil svědeckou výpověď za nelogickou stran tvrzení, že v návodu je vše uvedeno správně, ale smysl tvrzení uvedených v návodu lze správně pochopit až po absolvování školení. Dále žalobce sdělil, že rychlost byla naměřena v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 91/2019-29, dle něhož bylo nepodložené východisko, že rychloměr Ramer 10 C automaticky vyhodnotí správnost měření a zobrazí pouze správně naměřenou hodnotu. Nejvyšší správní soud nicméně tento závěr nevyloučil, pokud bude podložen dalšími důkazními prostředky. Dále žalovaný uvedl, že měření rychlosti vozidla z jedoucího měřícího vozidla nepředstavuje automatizovaný režim. Podle žalobce se však policista Krupička řídil právě automatizovaným režimem, jak je uvedeno ve výstupu z rychloměru, pročež je nutné výsledek měření rychlosti anulovat pro nesoulad s návodem. Rovněž nastavený dosah měření nebyl v souladu s návodem, avšak správní orgány se tímto přes výzvu žalobce nezabývaly. Označil za lživou vsuvku uvedenou v úředním záznamu, že policejní hlídce měl sdělit, že jel domů za svým dítětem, které doma nikdo nehlídá. Podle žalobce jej ten den doma hlídala manželka. 6. Dále žalobce poukázal na protokol o ústním jednání ze dne 12. 5. 2022 a uvedl, že při tomto jednání obdržel tři fotografie z rychloměru upravené v programu ARCHIV, které však neřeší nečitelnost registrační značky vozidla žalobce. Žalobce však požadoval návod k programu ARCHIV a návod k rychloměru Ramer 10 C, které však nedostal. 7. Dále žalobce poukázal na přílohu k ústnímu jednání konanému dne 12. 5. 2022 a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 182/2019-38, v němž je uvedeno, že malý snímek vpravo dole na výstupu z rychloměru s vyznačením registrační značky vozidla je toliko výřezem detailu z jiné fotografie, což však dle žalobce rozporoval policista K. Žalobce dále upozornil na to, že policista V. zaslal originální snímek z rychloměru a dva upravené filtry pomocí programu ARCHIV, rovněž zaslal jednu stranu výtahu programu ARCHIV, což je dle žalobce nedostačující k jeho seznámení s programem. Dále žalobce sdělil, že v případě bílého snímku nelze za pomoci žádného programu snímek vyretušovat tak, aby vznikl snímek s dobrou čitelností. Tedy úvahy správních orgánů stran úprav přesvíceného snímku nemají oporu ve skutkových zjištěních. Dle žalobce potřebné možnosti filtrace při focení přepáleného bílého místa nenabízí softwarový filtr v programu ARCHIV, ale pouze hardwarový filtr umístěný na objektivu měřícího zařízení, který však nebyl v posuzovaném případě aplikován. Stanovisko policisty o možnosti softwarových úprav již pořízených snímků je dle žalobce v příkrém rozporu návodem k obsluze rychloměru. 8. Žalobce dále popisoval obsah prvostupňového rozhodnutí a uvedl, že magistrát pominul zmínit Zásady pro měření za jízdy (bod 6.3.1.3 návodu) rychloměrem Ramer 10 C. Dále zpochybnil závěr, že v případě chybného měření rychlosti za pomoci rychloměru by se naměřené hodnoty vůbec nezobrazily, k čemuž poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2014, č. j. 6 As 187/2014-60. Žalobce namítal, že magistrát bez dalšího přejal mylné informace od policie, že filtry upravují rozmazání registrační značky, registrační značka je vytažena filtrem a není viditelná, ale je čitelná ve výřezu. Podle žalobce program ARCHIV nemá filtr, který by dokázal upravit rozmazaný obraz, tedy ani registrační značku vozidla. Dále uvedl, že registrační značka ve výřezu fotografie z výstupu rychloměru vpravo dole, je kopií registrační značky vozidla na velkém snímku výstupu z rychloměru. Jestliže je registrační značka na velké fotografii nečitelná, nemůže být čitelná ani výřezu vpravo dole. 9. Žalobce poukázal na své odvolání proti rozhodnutí magistrátu ze dne 9. 8. 2022 a uvedl, že bez výslechu obsluhy rychloměru Ramer 10 C nelze zjistit přesný a skutečný průběh měření. 10. Dále žalobce poukázal na rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2022 a nesouhlasil s v něm uvedeným závěrem, že na originálním snímku na výstupu z rychloměru je vidět registrační značka vozidla. Podle žalobce byla značka na originálním snímku zcela nečitelná, a proto se policisté snažili za pomoci filtrů z programu ARCHIV registrační značku zviditelnit, a to i neznámým způsobem, který měl retušovat rozmazanou registrační značku. Podle žalobce registrační značka vozidla na originálním snímku z výstupu rychloměru byla nečitelná (bílá, přesvícená), a tudíž nebylo možné pomoci žádného softwarového filtru vyhotovit čitelný snímek. Žalobce namítal, že žalovaný neuvedl, jakým způsobem a jakými úpravami se stala z přesvíceného snímku registrační značka vozidla čitelná. Uvedené nebyl schopen vysvětlit ani policista V. při podání svědecké výpovědi. Žalobce odmítl úvahu, že byl snímek na výstupu z rychloměru pořízení v horších světelných podmínkách (1. 12. 2021 v 16:57 hodin, podvečer a šero), neboť v tu