60 A 8/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

60 A 8/2025- 41 - text  8 60 A 8/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobce: T. T. D., narozen X státní příslušník Vietnamské socialistické republiky bytem X zastoupen advokátem Mgr. Markem Eichlerem sídlem Nekázanka 888/20, 110 00 Praha proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2025, č. j. MV-8030-4/SO-2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Včasně podanou žalobou žalobce napadá rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 31. 10. 2024, č. j. OAM-22360-14/DP-2024, jímž byla podle § 44a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), ve spojení s § 35 odst. 3 téhož zákona a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. g) téhož zákona zamítnuta žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ostatní/jiné, tj. vzdělávací aktivity, které nejsou studiem podle § 64 zákona o pobytu cizinců. 2. Povolení k dlouhodobému pobytu bylo žalobci vydáno s platností od 20. 12. 2023 do 31. 8. 2024 za účelem ostatní/jiné, tj. vzdělávací aktivity, které nejsou studiem podle § 64 zákona o pobytu cizinců, konkrétně za účelem studia v oboru Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba – Reklamní tvorba na Soukromé vyšší odborné škole umění a reklamy s.r.o. (dále jen „škola“). 3. Dne 4. 7. 2024 podal žalobce u správního orgánu I. stupně žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. K žádosti předložil jako doklad prokazující účel pobytu na území potvrzení o studiu ze dne 10. 6. 2024, v němž je uvedeno, že zaplatil školné na první období školního roku 2024/2025 a bude pokračovat ve studiu. Předpokládaná doba studia byla do 30. 6. 2027. 4. Správní orgán I. stupně se dne 5. 8. 2024 školy dotázal na průběh studia žalobce. Ta uvedla, že žalobce podepsal smlouvu o studiu a zaplatil školné na 1. semestr školního roku 2024/2025. Začátek školního roku je 1. 9. 2024. Jedná se o denní studium ve studijním programu Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba – Reklamní tvorba. Předpokládaná doba studia je do 30. 6. 2027. Dne 26. 8. 2024 škola doplnila své sdělení tak, že žalobce podal žádost o opakování prvního ročníku. 5. Na další výzvu správního orgánu I. stupně škola sdělila, že žalobce je studentem uvedeného programu od 1. 9. 2023. Školné za školní rok 2023/2024 řádně uhradil ve výši 32 000 Kč, ve školním roce 2024/2025 uhradil částku ve výši 16 000 Kč za zimní období. Studium probíhá v českém jazyce. Počet vyučovacích hodin je 28 za týden. Aby mohl žalobce studium absolvovat, musí si podle školy doplnit znalosti z českého jazyka. Ve školním roce 2023/2024 si svoje studijní povinnosti neplnil, neboť se mu nepodařilo splnit žádný předmět. Jeho absence v zimním období školního roku 2023/2024 byla 250 zmeškaných hodin, což je 56 %, v letním období školního roku 2023/2024 byla jeho míra absence 403 hodin, což je 90 %. 6. Dne 18. 9. 2024 správní orgán I. stupně vyzval žalobce k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobce se prostřednictvím tehdejšího zmocněného zástupce seznámil se spisovým materiálem dne 25. 9. 2024. V písemném vyjádření ze dne 21. 10. 2024 žalobce uvedl, že je studentem výše uvedeného studijního programu od 1. 9. 2023, platí pravidelně školné a studium by chtěl úspěšně dokončit. V zimních měsících školu navštěvoval méně, neboť trpí od dětských let alergií dýchacích cest, přičemž tuto alergii provázely mírné teploty. Do školy nešel z obavy před onemocněním COVID-19. Po ustoupení teplot opakovaně absolvoval antigenní test a po úlevě šel do školy. V současné době pro zmeškané učivo opakuje předešlý celý ročník školy. Snaží se do školy chodit pravidelně bez zameškaných hodin. 7. Správní orgán I. stupně následně výše popsaným rozhodnutím žádost žalobce zamítl a dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu neprodloužil, neboť žalobce neplnil v době platnosti dlouhodobého pobytu na území účel, pro který mu bylo vydáno. Nejednalo se přitom o neplnění účelu po přechodnou dobu, ale o podstatnou část doby platnosti dosavadního povolení. Správní orgán I. stupně v této souvislosti odkazoval na procentuální výměru absencí žalobce a skutečnost, že nedokončil žádný předmět. Do úvahy vzal rovněž předchozí žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty ze dne 13. 2. 2023. Toto řízení bylo dne 28. 4. 2023 na jeho vlastní žádost zastaveno. Z toho správní orgán I. stupně dovozoval, že žalobce nepřicestoval do České republiky výhradně s cílem studovat konkrétní obor, kterému by se po celou dobu pobytu intenzivně věnoval. Vydané rozhodnutí pak správní orgán I. stupně nepovažoval za nepřiměřené. Žalobce nemá na území České republiky žádného rodinného příslušníka, je bezdětný a svobodný. Na území České republiky nevlastní žádnou nemovitost. Zbytek rodiny má ve Vietnamu. Na území pobývá od roku 2022, vazby s rodinou proto nemohly být za tak krátkou dobu zpřetrhány. Jedná se zároveň o mladého a zřejmě zdravého jedince, který může pracovat nebo studovat v zemi původu. K námitkám týkajícím se zdravotního stavu správní orgán I. stupně uvedl, že žalobce závažné důvody neplnění účelu pobytu neprokázal. Jednalo se z jeho strany toliko o tvrzení, která nebyla nikterak doložena. Žalobce nadto alergií omlouval absenci v zimním semestru, nejvíce hodin však zameškal v semestru letním. 8. Dne 18. 11. 2024 podal žalobce prostřednictvím zmocněného zástupce žádost o nahlédnutí do spisového materiálu a rovněž blanketní odvolání, které později doplnil. 9. K odvolání žalobce přezkoumal prvostupňové rozhodnutí žalovaný. Ten v napadeném rozhodnutí konstatoval, že důvodem pro neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu je jakékoliv neplnění účelu v době platnosti dosavadního povolení k dlouhodobému pobytu, ledaže by cizinec prokázal, že ve skutečnosti šlo o neplnění účelu po přechodnou dobu a ze závažných důvodů. Za přechodnou dobu neplnění účelu považoval zejména dobu pobytu mimo území z důvodu čerpání dovolené nebo v průběhu prázdnin. Přechodnost doby neplnění účelu je také třeba posuzovat ve vztahu k důvodu neplnění účelu a ve vztahu k samotnému účelu pobytu. Jestliže se má cizinec na území věnovat studiu či jiným vzdělávacím aktivitám, pak již několikaměsíční absence může znamenat zmaření účelu povoleného pobytu. Mimo to musí být splněna i podmínka, že důvod neplnění účelu byl závažný. Důkazní břemeno, jde-li o prokázání závažných důvodů neplnění účelu, nese ve smyslu § 37 odst. 2 písm. g) zákona o pobytu cizinců žadatel. Žalovaný měl v daném případě za prokázané, že žalobce neplnil účel pobytu po celou dobu. Považoval tak za irelevantní důvody, pro které účel pobytu nebyl plněn. Přesto uvedl, že určité zdravotní obtíže mohou mít vliv na plnění studijních povinností. Žalobce však rezignoval na jakoukoli možnost náhradního řešení, mimořádný studijní plán nebo náhradní způsob splnění studijních povinností. Svou nastalou situaci řešil až žádostí o opakování ročníku. Žalovaný dále doplnil, že i kdyby vzal žalobcem tvrzené potíže za prokázané, mohly jen těžko odůvodnit nepřítomnost ve výuce ve zjištěném rozsahu. Závěrem žalovaný zdůraznil, že studium není samoúčelnou aktivitou. Má směřovat ke svému naplnění, tedy ke složení zkoušek. Aby mohl být pobyt žalobce prodloužen, musí činit v příslušném studiu dostatečný pokrok. V případě žalobce o řádném plnění studijních povinností ani o snaze k úspěšnému absolvování hovořit nelze. II. Žaloba 10. Žalobce v podané žalobě tvrdil, že správní orgán I. stupně o svém zdravotním stavu informoval již při seznámení s podklady řízení. Bylo tedy na něm, aby jej vyzval k doložení potřebných podkladů. Zdůraznil, že zdravotní indispozice nemůže být jediným důvodem zamítnutí jeho žádosti. Správní orgány dále rezignovaly na zjišťování aktuálního skutkového stavu, neboť nezjišťovaly, zda žalobce docházku plní po nástupu do nového ročníku. 11. Míru absence z výuky ovlivnila i potřeba doučování českého jazyka. Samotné opakování ročníku pak nelze považovat za neplnění účelu pobytu. Není možné se odkazovat toliko na studijní výsledky, jelikož může chvíli trvat, než se student na nové škole etabluje. K ověření skutečností týkajících se studia je pak běžné provést výslech žadatele, což však správní orgány ignorovaly. 12. V další části žaloby žalobce obecně odkazoval na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkají