75 A 5/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

75 A 5/2024- 39 - text  9 75 A 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobce: Share CAR!, z. s., IČ 06853854 sídlem Příbramská 67, 400 25, Verneřice zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2024, č. j. KUUK/001809/2024/DS/Hru, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2024, č. j. KUUK/001809/2024/DS/Hru (pozn. soudu: žalobce v žalobě nesprávně uvedl č. j. MMUL/OPA/OKS/217807/2023/TrlZ), jímž byla opravena výroková část rozhodnutí tak, že se registrační značka 5SJ 6105 nahrazuje registrační značkou 8AM 7916, a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru přestupkových agend (dále jen „Magistrát“) ze dne 5. 10. 2023, č. j. MMUL/OPA/OKS/ 370446/2023/PapV. Tímto rozhodnutím magistrát uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), ve znění účinném do 31. 12. 2023, za což mu byla uložena pokuta ve výši 3 700 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Tohoto přestupku se žalobce dopustil tím, že nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemní komunikaci stanovená zákonem o silničním provozu, a to v celkem 47 popsaných případech v období od 2. 5. 2021 do 5. 2. 2022 blíže neurčenými řidiči vozidel provozovaných žalobcem. Žalobce se v žalobě zároveň domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce označil žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek. Žalobce shrnul průběh řízení před správními orgány a vyslovil své přesvědčení, že dne 12. 8. 2023 uplynula roční promlčecí doba podle § 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a tím odpovědnost žalobce za přestupek zanikla. Dne 22. 10. 2021 bylo zahájeno řízení doručením příkazu ze dne 18. 10. 2021, dne 12. 8. 2022 došlo k přerušení promlčecí doby vydáním rozhodnutí č. j. KUUK/174565/2022/DS/Hru a k žádné další skutečnosti, která by měla za následek přerušení či stavění lhůty v mezidobí nedošlo. K tomu žalobce uvedl, že námitku zániku odpovědnosti za přestupek vznesl i v odvolacím řízení. Žalovaný se s námitkou vypořádal tak, že k přerušení běhu promlčecí doby došlo vydáním rozhodnutí dne 14. 5. 2023. Žalobce však popřel, že by žalovaný uvedeného dne nějaké rozhodnutí vydal, a uvedl, že mu žádné takové rozhodnutí do datové schránky doručeno nebylo a že se jedná o úřední omyl. Žalobce poukázal na to, že pokud by žalovaný dne 14. 5. 2023 nějaké rozhodnutí skutečně vydal, tak by toto rozhodnutí tvořilo překážku věci rozhodnuté. 3. Žalobce navrhl, aby soud zrušil nejen napadené rozhodnutí, ale i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, neboť byl přesvědčen, že vytýkaná vada nemůže být v dalším řízení žalovaným nijak napravena. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný ve svém vyjádření zrekapituloval průběh správního řízení. K námitce žalobce žalovaný uvedl, že v napadeném rozhodnutí na straně 22 citoval rozhodnutí, o kterém žalobce tvrdil, že neexistuje, avšak nesprávně uvedl datum 14. 5. 2023 namísto 14. 3. 2023, na straně 8 pak uvedl nesprávné datum 8. 3. 2023. Žalovaný proto vydal dne 9. 4. 2024 opravné usnesení č. j. KUUK/055299/2024/DS/Hru, ve kterém tyto nesprávnosti v psaní opravil. Opravné usnesení bylo žalobci doručeno dne 12. 4. 2024. K tomu žalovaný uvedl, že zmíněné opravené nesprávnosti neměly vliv na správnost napadeného rozhodnutí a že k zániku odpovědnosti žalobce za přestupek nedošlo. Žalovaný ve svém vyjádření podrobně popsal, že promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku a přerušuje se oznámením o zahájení řízení o přestupku a vydáním rozhodnutí (případně doručením příkazu), jímž je obviněný uznán vinným. Promlčecí doba je u přestupků s horní hranicí zákonné sazby pokuty do 100 000 Kč jednoletá. 5. U skupiny přestupků spáchaných v období od 2. 5. 2021 do 25. 7. 2021 bylo řízení zahájeno dne 22. 10. 2021 doručením příkazu ze dne 18. 10. 2021. Promlčecí doba byla přerušena dne 21. 12. 2021, dne 12. 8. 2022 a dne 14. 3. 2023. U skupiny přestupků spáchaných v období od 6. 8. 2021 do 5. 2. 2022 bylo řízení zahájeno dne 14. 4. 2022 doručením oznámení o zahájení řízení žalobci. Promlčecí doba byla přerušena dne 12. 8. 2022 a dne 8. 3. 2023. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 5. 10. 2023 tak bylo vydáno před koncem promlčecí doby. Řízení bylo pravomocně ukončeno dne 9. 1. 2024, a to před uplynutím promlčecí doby tří let od spáchání nejstaršího přestupku z první skupiny dne 2. 5. 2021 a z nejstaršího přestupku z druhé skupiny dne 6. 8. 2021. 6. Na závěr žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že postupoval v souladu s právními předpisy a vycházel ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu věci, a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Posouzení věci soudem 7. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce soud nesdělil nesouhlas s tímto postupem, přičemž byl poučen, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas udělil. Žalovaný výslovně souhlasil, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 8. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 9. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Ze správního spisu soud zjistil, že Policie České republiky, Krajské ředitelství Policie Ústeckého kraje, Odbor služby dopravní policie, oznámila Magistrátu podezření z přestupků (překročení nejvyšší povolené rychlosti) spáchaných neznámými řidiči vozidel provozovaných žalobcem. Součástí oznámení přestupků byla fotodokumentace pořízená z radarových zařízení a ověřovací listy k těmto zařízením a karty vozidel. Městská policie Ústí nad Labem oznámila Magistrátu podezření z přestupků (parkování v zákazu stání) spáchaných neznámými řidiči vozidel provozovaných žalobcem. Součástí oznámení těchto přestupků byly výzvy k zaplacení určené částky podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu, karty vozidel a fotografická dokumentace daných zaparkovaných vozidel. Magistrát spojil řízení o jednotlivých přestupcích ke společnému řízení. 11. Příkazem ze dne 18. 10. 2021, č. j. MMUL/OPA/OKS/267305/2021/PapV, Magistrát uložil žalobci pokutu podle § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu ve výši 3 700 Kč za porušení povinnosti provozovatele podle § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, a to ve vztahu k celkem 12 přestupkům popsaným ve výroku příkazu. Žalobce proti příkazu podal odpor. Rozhodnutím Magistrátu ze dne 21. 12. 2021, č. j. MMUL/OPA/OKS/ 140075/2021/PapV, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, a to 12 přestupků spáchaných neznámými řidiči vozidel tak, jak je popsáno výše v citovaném příkazu, a byla mu uložena pokuta ve výši 3 700 Kč a uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Proti rozhodnutí Magistrátu žalobce podal odvolání. Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. KUUK/057465/2022/DS/Bal, které nabylo právní moci dne 14. 4. 2022, bylo rozhodnutí Magistrátu zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání. Důvodem pro zrušení rozhodnutí byl dle odůvodnění pro nedostatek podkladů pro rozhodnutí. 12. Magistrát vydal oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úř