3 Ads 50/2013 — Nejvyšší správní soud

75 Ad 29/2023- 29 - text  7 75 Ad 29/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobce: nezl. V. D., narozen dne X bytem X zastoupený matkou T. M., nar. X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2023, č. j. MPSV-2023/195684-916, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2023, č. j. MPSV-2023/195684-916, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ústí nad Labem, ze dne 11. 5. 2023, č. j. 45932/2023/TEP, kterým nebyl žalobci přiznán příspěvek na péči. Žaloba 2. V žalobě žalobce uvedl, že si žalovaný důkazní prostředky svévolně vyložil tak, aby došlo k zamítnutí žádosti o příspěvek na péči. O příspěvek na péči bylo požádáno na základě doporučení MUDr. L. R. a klinické psycholožky a terapeutky Mgr. Š. R. 3. Žalobci není zřejmá domnělá spojitost mezi vznikem a rozvojem hyperkinetické poruchy a složitou situací v rodině, na kterou odkazuje správní orgán. Vznik této poruchy nemá známou konkrétní příčinu, natož pak složitou rodinnou situaci. Žalobce citoval z knihy ADHD – hyperkinetické poruchy a z toho dovodil, že si správní orgán opatřil důkazní prostředky, které jsou v rozporu s moderním pojetím psychických poruch. V řízení o přiznání příspěvku na péči se neposuzuje, zda-li dítě trpí smyslovým nebo pohybovým postižením, nebo závažným somatickým onemocněním, či zda-li pobývá ve složitém rodinném prostředí. Správní orgán má posoudit, zda-li dítě zvládá životní potřeby v přiměřeném rozsahu, což však správní orgán neučinil. 4. V bodu nazvanému stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, se správní orgán zabýval, zda-li byla u žalobce zjištěno těžké, somatické, duševní či smyslové postižení, které by vedlo k nutnosti poskytování mimořádné péče. To je v rozporu s dikcí zákona, neboť správní orgán má hodnotit, zda dítě zvládne tyto činnosti přiměřeně svému věku. 5. Faktem je, že žalobce je po fyzické stránce normální, zdravé dítě, jak dokládají lékařské zprávy. Nicméně díky své hyperkinetické poruše, poruše vnímání a emoční nevyzrálosti potřebuje neustálý dohled a dozor, vysoce přesahující rámec jeho vrstevníků. Žalobce se sice sám nají, ale sám si jídlo do úst zpravidla nevloží, musí mít nad sebou neustálý dozor a být neustále upozorňován, aby se věnoval jídlu a ne jiným věcem, které ho momentálně rozptylují. V tomto ohledu má méně práce zdravotní sestra, která krmí nemohoucí osobu. To stejné je s tělesnou hygienou a péčí o zdraví, kterou však správní orgán uznal nezvládnutou. Je paradoxem, že podle správního orgánu žalobce nezvládá péči o zdraví a osobní aktivity s tím, že ostatní životní potřeby zvládá, neboť jsou to právě osobní aktivity, které žalobce víceméně zvládne, i když pod zvýšeným dozorem. 6. Žalobce zvládá životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace a výkon fyziologických potřeb přiměřeně svému věku. Nicméně ostatní životní potřeby bez neustálého dozoru, upozorňování a asistence nezvládne. Žalovaný opakovaně odkazuje na použití facilitátorů, které mají zřejmě nahradit žádaný příspěvek. Napsat toto v odůvodnění v situaci, kde žalobce navštěvuje 4 odborná pracoviště, je medikován, matka je samoživitelka, působí spíše jako výsměch. 7. Zároveň má žalobce pochybnosti, že se správní orgán řídil zásadou uvedenou v § 2 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“). Starost o žalobce je velice časově, psychicky a v neposlední řadě finančně náročná, a i proto bylo doporučeno žádost o příspěvek na péči podat. 8. Vzhledem k tomu, že se správní orgán nezabýval zprávami odborných pracovišť nebo se s nimi nevypořádal, navrhl žalobce k důkazu následující listiny: zprávu Školského poradenského zařízení ze dne 27. 4. 2023, lékařskou zprávu ze dne 15. 2. 2023, lékařskou zprávu ze dne 20. 10. 2023 a zprávu ergoterapie ze dne 24. 8. 2023. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Dále uvedl, že postupoval v souladu s platnými předpisy a v odůvodnění jeho rozhodnutí jsou uvedeny veškeré podklady, na základě kterých bylo rozhodováno. Při posuzování stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Při posuzování zdravotního stavu není prioritní samotná diagnóza posuzované osoby, ale objektivní funkční dopady onemocnění na schopnost zvládat základní životní potřeby. Potřeba občasného připomenutí či kontroly v oblasti péče o osobu se nehodnotí jako mimořádná péče. Žalovaný považoval vypracovaný posudek Posudkovou komisí MPSV za odborný, stěžejní a úplný důkazní prostředek. Lékařské zprávy, které jsou v žalobě uvedeny a jsou datovány před jednáním posudkové komise měla, posudková komise k dispozici. Lékařské zprávy datované po jednání posudkové komise, tato mít nemohla. Pro posouzení stupně závislosti jsou rozhodující objektivní odborné podklady, nikoliv subjektivní sdělení zákonného zástupce žalobce. K odkazu na § 2 odst. 2 zákona o sociálních službách žalovaný uvedl, že toto ustanovení se netýká příspěvku na péči, neboť je to nepojistná sociální dávka. Posouzení věci soudem 10. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný se po řádném poučení, že mohou vyslovit souhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřili. 11. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí dílu prvního hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 12. Soud přezkoumal v rámci žalobních námitek skutkový a právní stav věci a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Základní pravidla pro přiznání příspěvku na péči pro daný případ jsou obsažena v zákoně o sociálních službách. 14. Dle § 7 odst. 1 zákona o sociálních službách příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. 15. Soud konstatuje, že dle § 8 zákona o sociálních službách se osoba do 18 let věku považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. 16. Dle § 9 odst. 1, odst. 3 zákona o sociálních službách se při posuzování stupně závislosti hodnotí u osob do 18 let věku schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity. 17. Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmě