75 Ad 5/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

75 Ad 5/2024- 52 - text  7 75 Ad 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D. ve věci žalobkyně: E. P., narozena X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 6. 2024, č. j. X, o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 6. 2024, č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 1. 2024, č. j. X. Uvedeným rozhodnutím ze dne 11. 1. 2024 zamítla žalovaná žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Most ze dne 12. 10. 2023 není žalobkyně invalidní, neboť pokles její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil 20 %. Žaloba 2. V žalobě uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím žalované, protože praktická lékařka žalobkyně i její i odborní lékaři se shodli na tom, že je žalobkyně invalidní. Žalobkyně uvedla, že jí zdravotní potíže brání v uplatnění v jakékoli pracovní pozici, do roku 2021 pracovala brigádně na dohodu o pracovní činnosti, ale zaměstnavatel jí vyplácel málo peněz, neplatil za ni odvody a její práci nedocenil a ona kvůli fóbii z dopravních prostředků nemohla jinou práci nalézt. Uvedla, že nesouhlasí se snížením její pracovní schopnosti jen o 30 %. Vyjádření k žalobě 3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě zrekapitulovala dosavadní průběh správního řízení a právní předpoklady pro uznání pojištěnce invalidním a uvedla, že z žaloby jednoznačně vyplývá, že žalobkyně nesouhlasí s rozhodnutím o snížení její pracovní schopnosti pouze o 30 % a s medicínským posouzením jejího zdravotního stavu posudkovými lékaři. K tomu žalovaná uvedla, že přezkum posouzení zdravotního stavu žalobkyně ponechává na soudem vyžádaném odborném názoru posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Replika žalobkyně 4. Žalobkyně se k vyjádření žalované k žalobě a k posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. 1. 2025 vyjádřila dne 26. 2. 2025 tak, že nesouhlasí se závěry, že její somatický stav byl léčbou zcela kompenzovaný bez významného funkčního dopadu na pracovní začlenění žalobkyně. Již při hospitalizaci v roce 1987 MUDr. S. jasně řekla, že její situace je doživotní a neměnná. Nesouhlasí s tím, že nebyla naplněna kritéria pro invaliditu prvního stupně a s tím, že žalobkyně ve stavu plánované operace může vykonávat pomocné dělnické práce. Dále namítla, že v posudku posudkové komise není zmíněná její urologická dokumentace, silná inkontinence, velmi silné fobické stavy. Dále žalobkyně uvedla, že má plánovanou operaci žlučníku a nesouhlasí s tvrzením, že nedochází do žádné psychiatrické ambulance, protože psychiatrickou péči má zajištěnou u MUDr. N. v Litvínově, kam je objednaná na 22. 4. 2025. Dále uvedla, že od roku 2021 zhubla jen 10 kg a že neakceptuje tvrzení posudkové komise, že práce knihkupkyně je dělnickou profesí. Práci se nevyhýbá, ale trvá na tom, že pro mnoho let trvající psychické utrpení naplňuje podmínky invalidity prvního stupně. Dále poukázala na lékařské zprávy MUDr. H. ze dne 9. 11. 2023, MUDr. T. N. ze dne 17. 5. 2023 a MUDr. E. P. z roku 2023, ale nic konkrétního k nim neuvedla. K nálezu z laboratoře ze dne 12. 12. 2024 a k sonografickému vyšetření břicha ze dne 20. 2. 2025 uvedla, že jsou špatné. Dále uvedla, že v říjnu 1992 jako samoživitelka přišla o práci, její děti byly umístěny do dětského domova, a tak žalobkyni nebyla do odpracovaných let do důchodu započítána péče o děti. Dále namítala, že v posudku posudkové komise je uvedeno, že žalobkyni je 67 let, ale ona bude mít 67. narozeniny až 1. 3. (2025). Ústní jednání 5. Žalobkyně se k jednání soudu nařízenému na den 5. 8. 2025 bez omluvy nedostavila, soud tak jednal a ve věci rozhodl v její nepřítomnosti. 6. Pověřená pracovnice žalované při jednání soudu dne 5. 8. 2025 odkázala na písemné vyjádření k žalobě a s odkazem na posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí navrhla, aby soud žalobu zamítnul. 7. Soud ve věci provedl dokazování protokolem o jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. 1. 2025 a posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. 1. 2025. Posouzení věci soudem 8. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 9. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a provedeném ústním jednání, při kterém se provádělo dokazování zdravotním posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“) ze dne 27. 1. 2025, který nechal vypracovat soud pro účely předmětného řízení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu, MUDr. V. C., pověřeného vypracováním posudku pro Českou správu sociálního zabezpečení, který při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti dne 10. 5. 2024 posoudil zdravotní stav žalobkyně a dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, která se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity, nemění. Tyto závěry jsou zcela totožné se závěry posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Most, MUDr. J. F. CSc., který dne 12. 10. 2023 dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položce 5b vyhlášky o posuzování invalidity a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti rovněž tak na 20 %, která se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. 11. Podle ustanovení § 39 odst. 1 až 5 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 13. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v pří