78 Az 1/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

78 Az 1/2025- 30 - text  10 78 Az 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Kadlčákem ve věci žalobce: V. H. V., narozený X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika bytem X zastoupený Mgr. Petrem Škopkem, advokátem sídlem Dukelských hrdinů 59, 269 01 Rakovník proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2025, č. j. OAM-131/ZA-ZA11-HA06-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2025, č. j. OAM-131/ZA-ZA11-HA06-2025, jímž žalovaný vyslovil, že se žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), zamítá jako zjevně nedůvodná. Žaloba 2. V žalobě žalobce předně namítl, že napadené rozhodnutí odporuje § 14a odst. 1 a 2 písm. b) a § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Podle žalobce žalovaný též neúplně zjistil skutková stav, jakož i nesprávně právně posoudil zjištěný skutkový stav, přičemž napadené rozhodnutí žalobce označil za nepřezkoumatelné. Dále poukázal na to, že při pohovoru vypověděl, že má obavy z věřitelů, od kterých si půjčil peníze v srpnu 2019 (k předmětné půjčce nemá žádnou smlouvu ani doklady) a lhůta splatnosti končí v listopadu 2026. Uvedenou zápůjčkou žalobce financoval vycestování do Rumunska a uhrazení předchozí půjčky od osoby, která není členem jeho rodiny. Doplnil také, že pokud půjčku neuhradí v řádném termínu, hrozí mu dvojnásobné úroky. 3. Následně žalobce namítl, že v napadeném rozhodnutí nebylo přezkoumatelným způsobem uvedeno, k jakým skutkovým zjištěním a závěrům na základě provedení důkazu Informací MZV ČR ze dne 21. 1. 2025, Vietnam – půjčky, úvěry a lichva, žalovaný dospěl. Zmínil také, že v daném řízení o udělení mezinárodní ochrany tvrdil, že existují i důvody relevantní z hlediska mezinárodní ochrany, jelikož má obavy z věřitelů. Žalovaným pak dle žalobce nebyl v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dostatečně zjištěn skutkový stav týkající jeho obav z věřitelů, neboť se žalovaný tímto tvrzením blíže nezabýval. Žalovaný si tedy dle žalobce neopatřil dostatečné podklady pro rozhodnutí, čímž byl porušen i § 50 odst. 2 a 3 správního řádu. 4. Dle tvrzení žalobce pak v jeho případě nebyl správně aplikován § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, protože byť žalobce v žádosti o mezinárodní ochranu uvedl ekonomické důvody, současně z jeho pohovoru vyplynuly skutečnosti svědčící o tom, že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu ze strany věřitelů. V řešené věci jsou tak dle žalobce dány důvodné obavy, že pokud bude vrácen do země původu, bude mu hrozit skutečné nebezpečí vážné újmy a současně žalobce nemůže využít ochrany státu, jehož je občanem. Dle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu je přitom za vážnou újmu považováno i nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, kterého se žalobce obává ze strany věřitelů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž dle žalovaného neplyne, že by státní orgány ve Vietnamu byly schopny zabránit nebezpečí, které žalobci hrozí ze strany jeho věřitelů. K tomu žalobce doplnil, že je z veřejně dostupných zdrojů patrné, že jsou úvěry od nelicencovaných subjektů ve Vietnamu široce dostupné, smlouvy nejsou uzavírány písemně, spotřebitelé nejsou seznamováni s jejich právy a povinnostmi, přičemž se jedná se o rozšířený problém. Vietnamské úřady se sice snaží lichvu aktivně stíhat, ale pro nedostatek důkazů to není možné. Dlužníci a jejich rodiny jsou často vystaveni vydírání a pronásledování. 5. Závěrem žalobce uvedl, že se měl žalovaný ve věci zabývat také tím, zda u něj byly dány důvody pro udělení národního humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu, čemuž nebránil ani § 16 odst. 4 zákona o azylu. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě úvodem konstatoval, že při rozhodování vzal v úvahu skutečnosti, které žalobce tvrdil, a shromáždil k nim i relevantní a aktuální informace o situaci v zemi původu. Vycházel též z dostatečně zjištěného stavu věci, přičemž má za to, že přijaté řešení odpovídá konkrétním okolnostem daného případu a je patřičným způsobem odůvodněno. K tomu žalovaný zdůraznil, že bylo v průběhu daného správního řízení objasněno, že tvrzeným důvodem žalobce byly pouze ekonomické důvody, neboť chce v České republice pracovat a vydělat finanční prostředky, aby mohl splácet dluh ve Vietnamu. Žalobce přitom v rámci správního řízení netvrdil a ani správní orgán nezjistil žádné skutečnosti svědčící o tom, že by byl žalobce ve vlasti vystaven jednání vykazujícímu znaky pronásledování nebo hrozící vážné újmy. Žalovaný poté popsal, že žalobce má obavy z věřitelů v tom smyslu, že pokud půjčku nesplatí, hrozí mu dvojnásobné úroky, nemá však obavy o svůj život ve smyslu vyhrožování či hrozící vážné újmy. Pokud by však tyto obavy žalobce měl, správní orgán uvádí, že se v případě obavy o život či vyhrožování ze strany věřitelů se žalobce může obrátit na policií či jiné bezpečnostní orgány země původu. 7. Podle žalovaného v řešené věci rovněž nevyplynulo nic, co by žalobci v případě, že by měl o podání předmětné žádosti skutečný zájem, bránilo v dřívějším podání žádosti o mezinárodní ochranu v České republice před jeho zadržením. Žalobce tedy podal svou žádost o mezinárodní ochranu ve snaze oddálit, zmařit nebo znemožnit vyhoštění, neboť hrozba nuceného návratu do vlasti je reálná, a pokud by k jeho zajištění Policií České republiky nedošlo, sám žalobce by, aniž by mu v tom cokoliv bránilo, tento krok neučinil. Současně vyplynulo, že mu v domovské zemi nehrozí žádné nebezpečí, což v protokolu sám žalobce potvrdil. Žalovaný proto napadené rozhodnutí považuje za zákonné, přezkoumatelné a vycházející z dostatečně zjištěného stavu věci. Z uvedených důvodů tak navrhl, aby ji soud jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. Posouzení věci soudem 8. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce i žalovaný shodně uvedli, že souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. 9. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během 15 dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 32 odst. 1 zákona o azylu. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 10. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu věci dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o žalobě. Dne 31. 1. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice a dne 13. 2. 2025 poskytl údaje potřebné k této žádosti (za přítomnosti tlumočníka vietnamského jazyka). Konkrétně sdělil, že se narodil dne X v obci X (Vietnam), je vietnamské státní příslušnosti, bez vyznání a konkrétního politického přesvědčení a nebyl ani členem žádné politické strany či hnutí. Žalobce dále uvedl, že je svobodný a bezdětný. Z Vietnamu vycestoval letecky v září 2019 do Rumunska, kde byl dva roky. Z Rumunska pak přijel dne 20. 10. 2021 kamionem do České republiky. Cestovní doklad nemá, neboť jej odevzdal v Rumunsku v roce 2021 „zprostředkovateli“. Dříve disponoval rumunským vízem, které bylo platné do roku 2021. V jiném státu mu vízum či povolení k pobytu nebylo uděleno. O mezinárodní ochranu dříve nikde nepožádal. Zmínil také, že je zdravý, přičemž nikdy nebyl trestně stíhán. O mezinárodní ochranu požádal z důvodu, že má ve Vietnamu dluhy. V České republice by chtěl zůstat a pracovat, aby mohl dluhy splatit. 12. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 13. 2. 2025 žalobce nejprve uvedl (za přítomnosti tlumočníka vietnamského jazyka), že má ve Vietnamu dluhy, a proto by chtěl v České republice pracovat, aby tyto dluhy mohl splatit. Toto tvrzení současně označil za jediný důvod, proč požádal o mezinárodní ochranu. Sdělil též, že ve Vietnamu bydlel v obci X, kde stále žije jeho matka a dvě sestry, které jsou dle žalobce v pořádku, ale mají ekonomické potíže. Je