9 As 153/2019 — Nejvyšší správní soud

16 Af 5/2024- 56 - text  16 16 Af 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobkyně: Obec Hrušovany, IČO: 00261874 sídlem Hrušovany 15, 431 43 Hrušovany zastoupená advokátkou JUDr. Veronikou Beerovou sídlem Masarykovo náměstí 292, 436 01 Litvínov proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2024, č. j. 1646/24/5100-10612-712342, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včasně podanou žalobou ze dne 16. 4. 2024 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2024, č. j. 1646/24/5100-10612-712342, (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a zároveň potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 2. 9. 2022, č. j. 1904574/22/2500-31472-506533, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „platební výměr“), kterým byl žalobkyni vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního fondu ve výši 1 298 750 Kč. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že platební výměr byl správcem daně vydán na základě výsledků daňové kontroly, jejímž předmětem byl projekt „Cyklostezka mezi obcemi Hrušovany a Lažany“, který byl částečně financovaný ze Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“); konkrétně částkou 5 195 000 Kč, která odpovídala 84,99 % uznatelných nákladů projektu. 3. Žalobkyně popsala, že po zahájení daňové kontroly dne 14. 10. 2021 došel správce daně k závěru, že žalobkyně porušila povinnost stanovenou v čl. 7, část A, podmínky č. 1 smlouvy o poskytnutí dotace tím, že nedodržela § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 15. 7. 2023 (dále jen „ZZVZ“). Protiprávního jednání se měla dopustit uzavřením dodatků č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo, jež byla uzavřena na základě podlimitního zadávacího řízení na stavební práce s vítězným uchazečem, a tím umožnit podstatnou změnu závazku z této smlouvy. Podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo daňové orgány spatřovaly ve skutečnosti, že dodatkem č. 3 ze dne 5. 12. 2018, žalobkyně prodloužila dobu realizace díla z 6. 12. 2018 do 30. 1. 2019, tj. o 51 dní s odůvodněním, že v době do 6. 12. 2018 panovaly nevhodné klimatické podmínky, a dále dodatkem č. 4 ze dne 29. 1. 2019, došlo rovněž pro nevhodné klimatické podmínky k posunutí termínu realizace z 30. 1. 2019 do 30. 4. 2019, tj. o dalších 90 dní. Dle správce daně i žalovaného uzavřením těchto dodatků došlo k celkovému posunutí původní doby plnění o 5 měsíců, přičemž samotná doba realizace měla původně činit cca 2,5 měsíce (od 17. 9. 2018 do 30. 11. 2018), čímž mohlo dojít k omezení počtu dodavatelů, kteří by bývali mohli podat nabídku, pokud by byla nově stanovená lhůta uvedena již v zadávací dokumentaci. 4. Žalobkyně dále uvedla, že podle daňových orgánů výše uvedeným jednáním došlo k neoprávněnému použití poskytnutých peněžních prostředků dle § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), což mělo vést k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Odvod správce daně vyměřil dle § 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech při využití sazby stanovené poskytovatelem dotace, a to ve výši 25 % z hodnoty poskytnuté dotace použité na předmětnou veřejnou zakázku, tj. ve výši 1 298 750 Kč (25 % z 5 195 000 Kč). 5. Žalobkyně argumentovala, že posunutí termínu dokončení díla si vyhradila v rámci smlouvy o dílo uzavřené s vybraným uchazečem podle § 100 odst. 1 ZZVZ, a tudíž nemohlo jít o podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. 6. Dále žalobkyně popsala, že po předání staveniště vyvstala v průběhu kontrolních dnů potřeba tzv. statické zkoušky popílkového granulátu v místě realizace, která odhalila nestabilitu popílkového podloží, kdy v důsledku neproběhnutí chemické reakce popílku, vyvstala nutnost změny v konstrukci podloží – podkladové vrstvy. Žalobkyně se tak neprodleně, konkrétně dne 19. 11. 2018, obrátila přípisem na SFDI, kterému oznámila nutnost dané změny. Dále žalobkyně uvedla, že dne 23. 11. 2018 obdržela vyjádření SFDI, že k projednání změny žádá předložení rozhodnutí stavebního úřadu, a proto do té doby nemohla žalobkyně a ani zhotovitel s realizací díla pokračovat, neboť změna nebyla prozatím schválena ze strany SFDI. Žalobkyně tak s ohledem na běh času a vyčkávání stanoviska poskytovatele dotace k vynucené změně, byla nucena uzavřít předmětné dodatky právě v návaznosti na popsané okolnosti, kdy poskytovatel dotace si k odsouhlasení této změny vyžádal stanovisko stavebního úřadu. 7. Žalobkyně dále sdělila, že se neprodleně obrátila na stavební úřad s žádostí o stanovisko, a to přípisem ze dne 30. 11. 2018, kdy tento vydal předmětné stanovisko až dne 22. 1. 2019. Žalobkyně tedy nejenže nemohla bez daného stanoviska dále pokračovat, ale byla rovněž vnějšími, na její vůli nezávislými okolnostmi a požadavky dotačního orgánu, nucena termín dokončení díla prodloužit tak, aby bylo dílo realizováno dle požadavku poskytovatele dotace a v souladu s platnými právními předpisy a zejména vyjádřeními dotčených orgánů. 8. Podle mínění žalobkyně se, vzhledem k termínu vydání předmětného stanoviska stavebním úřadem, žalobkyně i zhotovitel dostali do situace, kdy v lednu roku 2019 nebylo z důvodu klimatických podmínek, zcela běžných pro dané zimní období, možno s ohledem na technologické postupy související se zvolenou podkladovou vrstvou, v pracích pokračovat. Mělo tomu tak být, neboť z technologického listu zhotovitele vyplývá, že pokládka asfaltové obalované směsi může probíhat při venkovních teplotách +5 °C za 24 hodin, kdy tato podmínka nebyla s ohledem na meteorologickou situaci splněna. Tyto skutečnosti měla žalobkyně komunikovat s poskytovatelem dotace a vzhledem k tomu, že zúčastněným byly tyto okolnosti známy, pak se v textaci dodatku č. 3 a 4 smluvní strany omezily toliko na strohý odkaz na klimatické podmínky, avšak důvody byly daleko širší. Skutečnost, že klimatické podmínky nebyly vhodné, žalobkyně dokládala výpisem průměrných denních teplot od ČHMÚ a fotodokumentací. 9. Žalobkyně je přesvědčena, že správní orgány nesprávně aplikovaly § 222 ZZVZ, když uzavřely, že změny sjednané dodatky č. 3 a 4 představují podstatnou změnu smlouvy podle § 222 odst. 1 ZZVZ. Podstatnou změnou je podle zákona taková změna, která by mohla umožnit účast jiných dodavatelů, ovlivnit výběr dodavatele, změnit ekonomickou rovnováhu smlouvy nebo významně rozšířit rozsah plnění. Žalobkyně zdůrazňuje, že k žádnému z těchto důsledků v jejím případě nedošlo. 10. Podle žalobkyně rovněž judikatura Nejvyššího správního soudu (rozsudek sp. zn. 7 As 165/2020) potvrzuje, že změny smlouvy jsou přípustné, pokud nastanou objektivní okolnosti, které dodavatel nemohl předvídat. V takovém případě by měl na změnu nárok každý účastník a nedochází ke krácení práv potenciálních uchazečů. Žalobkyně dále uvádí, že nemohla závazek splnit bez vyjádření poskytovatele dotace a musela vyčkat na jeho stanovisko. Změna tak splňovala podmínky § 222 odst. 6 ZZVZ: vznikla z nepředvídaných okolností, neměnila povahu zakázky a nepřekročila zákonný limit. Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 1. 2020, č.j. ÚOHS‑RO187/2019/VZ‑00493_2020/321/VJu, lze toto ustanovení použít i tehdy, není‑li změna vyčíslitelná v penězích, například při změně termínu plnění. 11. Současně podle žalobkyně dílo nemohlo být zahájeno již 3. 9. 2018, jak argumentoval odvolací orgán, když toto zcela odporuje nejen smluvnímu ujednání, ale i praxi stran, podle které se dílo nezahajuje dnem podpisu smlouvy, nýbrž dle sjednaných podmínek po protokolárním předání staveniště. Z tohoto důvodu byly práce zahájeny až 18. 9. 2018. 12. Žalovaný podle žalobkyně nijak neprokázal své tvrzení, že by se při prodlouženém termínu mohli výběrového řízení účastnit další dodavatelé. Neprovedl šetření na relevantním trhu ani si nevyžádal stanoviska odborných subjektů, jak to činí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při posuzování vlivu změny termínu na okruh uchazečů. Bez takového šetření nelze dovodit, že by došlo k poškození soutěžního prostředí nebo k úspoře veřejných prostředků. 13. Žalobkyně argumentuje, že jediným hodnoticím kritériem byla nabídková cena, nikoli doba plnění, a změna termínu tedy nemohla ovlivnit výběr dodavatele ani otevřít soutěž jiným uchazečům. 14. Žalobkyně navrhla provést v soudním řízení výslech svědka P. K. (technický dozor investora) a A. D. (projektant a autorský dozor). Vyjádření k žalobě 15. Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 13. 6. 2024, v němž uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a navrhl ji zamítnout. 16. Žalovaný k námitce žalobkyně, že dodatky ke smlouvě byly uzavřeny z důvodu objektivní nemožnosti realizovat dí