178 Ad 15/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

178 Ad 15/2025- 44 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 8 178 Ad 15/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Havlíčkovou ve věci žalobkyně: Mgr. L. M., MBA, nar. X bytem X zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Elbertem sídlem Školská 694/32, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 7. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 269,40 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2025, č. j. X, kterým bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 3. 2025, č. j. X, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že se žalobkyni přiznává podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (výrok I.), a že tento důchod činí 10 459 Kč měsíčně (výrok II.) - dále jen „napadené rozhodnutí“. Změna spočívala pouze ve výši vypočteného invalidního důchodu. V prvostupňovém řízení shledala žalovaná, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 35 %, podle napadeného rozhodnutí shledala žalovaná pokles pracovní schopnosti žalobkyně o 40 %. Žaloba 2. V žalobě žalobkyně nejprve sdělila, že utrpěla dne 22. 9. 2023 pracovní úraz (pád ze schodů), který vedl k zásadnímu a trvalému zhoršení jejího zdravotního stavu, zejména v oblasti bederní páteře a funkce levé dolní končetiny. V důsledku tohoto stavu podala žalobkyně žádost o přiznání invalidního důchodu. 3. Žalobkyně především namítá, že závěry, obsažené v napadeném rozhodnutí nemají oporu v obsahu správního spisu. Pokud posudkový lékař žalované dospěl k závěru, že stav žalobkyně nelze hodnotit jako těžkou parézu, pak je tento závěr v přímém a zjevném rozporu s lékařskými zprávami ošetřujících specialistů, které byly součástí spisu a které žalovaná měla k dispozici. Žalovaná se dle žalobkyně nevypořádala s obsahem zprávy neurologa MUDr. A. ze dne 18. 10. 2024, která stav explicitně označuje za „těžkou parézu LDK“, ani zprávy fyzioterapeutky Mgr. H. ze dne 21. 3. 2025, která funkční dopad hodnotí dokonce jako „těžkou parézu LDK až plegii“. 4. Dle žalobkyně je posudkové hodnocení žalované je vnitřně rozporné, pokud posudková lékařka v posudku ze dne 23. 6. 2025 popsala objektivní nález, kterým je: „...nemožnost DF a PF levé nohy, posuzovaná používá kompenzační pomůcku peroneální pásku a na delší chůzi FH...“, avšak v následující větě dospěla k opačnému a skutkovým stavem nepodloženému závěru, že: „nelze hodnotit jako těžké parézy končetin.“ Dle žalobkyně je její zdravotní stav, kdy vůbec neovládá základní pohyby nutné pro chůzi (dorzální a plantární flexi, tj. odborně „nemožnost DF a PF“), což přímo vede k nutnosti používat peroneální pásku proti tzv. "padání špičky", a kdy je pro chůzi na delší vzdálenost plně odkázána na francouzské hole, nepochybně stavem těžkého funkčního postižení. 5. Žalobkyně dále žalované vytýkala nesprávné právní hodnocení věci, neboť posudkový lékař neklasifikoval stav žalobkyně jako "těžkou parézu", ale nesprávně zařadil 2/3 postižení žalobkyně pod Kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c ("středně těžké funkční postižení") přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Podle lékařských nálezů však zdravotní stav žalobkyně naplňuje veškerá kritéria pro zařazení pod položku 1d („těžké funkční postižení", míra poklesu 50-70 %). K prokázání svých žalobních tvrzení navrhla žalobkyně provedení důkazu novým znaleckým posudkem, napadeným rozhodnutím, lékařskou zprávou MUDr. H. A. ze dne 18. 10. 2024, záznamem o rehabilitační péči Mgr. V. H. ze dne 21. 3. 2025 a znaleckým posudkem MUDr. P. H., Ph.D., ze dne 11. 5. 2025. Vyjádření žalované k žalobě 6. Žalovaná ve svém písemném vyjádření konstatovala, že podle posudku o invaliditě ze dne 20. 6. 2025, vypracovaném posuzující lékařkou Institutu posuzování zdravotního stavu MUDr. J. V. (dále jen „lékařka Institutu“, „Institut“ a „posudek Institutu“) pro účely námitkového řízení, je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (Postižení svalové a kosterní soustavy) oddílu E (Dorzopatie a spondylopatie) položce Ic (Bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének; se středně těžkým funkčním postižením, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti od 30 do 40 %. V uvedeném rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti zvolila lékařka Institutu míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na horní hranici možného procentního rozmezí. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak činí 40 %. 7. Dle žalované nelze zdravotní stav žalobkyně hodnotit dle kapitoly XIII. (Postižení svalové a kosterní soustavy) oddílu E (Dorzopatie a spondylopatie) položce 1 d (Bolestivý syndrom páteře včetně stavu po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének; s těžkým funkčním postižením, těžké postižení více úseků páteře, s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů, pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, některé denní aktivity značně omezeny) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť zdravotní stav žalobkyně neodpovídá posudkovým kritériím. 8. Žalovaná navrhla, aby soud provedl důkaz odborným lékařským posouzením posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, který je třeba vždy provést při přezkumu rozhodnutí žalované o invalidním důchodu. Pro případ, že by žalobkyně nebyla uznána invalidní nebo byla uznána invalidní v prvním stupni, navrhla žalovaná zamítnutí žaloby jako nedůvodné; při uznání žalobkyně invalidní ve vyšším stupni invalidity, ponechala rozhodnutí ve věci na úvaze soudu s ohledem na výsledky posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Posouzení věci soudem 9. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit, a žalobce ani žalovaný soudu nesdělili nesouhlas s tímto postupem, ačkoli byli poučeni, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas udělili. 10. Napadené rozhodnutí žalované soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 11. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že prvostupňové rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu žalobkyni pro invaliditu prvního stupně bylo vydáno na základě posudku o invaliditě ze dne 14. 1. 2025 posuzujícím lékařem MUDr. R. K., který učinil závěr, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 z