4 As 12/2010 — Nejvyšší správní soud

10 A 197/2010- 112 - text 9 pokračování 10 A 197/2010 10 A 197/2010-112 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Pavla Horňáka v právní věci žalobců: a) M. P.-S., b) L. P.-S., oba bytem X, oba zast. JUDr. Václavem Chaloupkou, advokátem, se sídlem Údolní 315/96, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, za účasti: Ing. F. K., bytem X, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2007 čj. 29045/2007/KUSK, sp. zn. 290045/2007/KUSK/2 t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 23. 3. 2007 čj. 29045/2007/KUSK, sp. zn. 290045/2007/KUSK/2 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 15.980 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Václava Chaloupky, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Žalobci se domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného, které je uvedeno v záhlaví a jímž bylo při současném zamítnutí odvolání potvrzeno rozhodnutí Obecního úřadu Psáry jako silničního správního úřadu (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“ a „správní orgán prvního stupně“) ze dne 15.1.2007 č.j. 1546/06. Potvrzené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně uložilo žalobcům povinnost odstranit na svůj náklad pevnou překážku, kterou tvoří stavba vrat postavených na pozemku parcelní číslo 601/8 v katastrálním území Dolní Jirčany, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V prvé řadě žalobci namítají, že jim stavba byla dříve řádně povolena stavebním povolením ze dne 27.1.1993 č.j. 515/92. Tvrdí, že nejednali protiprávně, když realizovali řádně povolenou stavbu, která je dnes prohlašována za pevnou překážku, a neměli nejmenší důvod pochybovat o správnosti vydaného stavebního povolení. Podle žalobců měla být ve správním řízení zkoumána otázka, kdy a jak se předmětný pozemek stal „ostatní komunikací“. Stalo-li se tak později, než bylo žalobcům vydáno stavební povolení na stavbu oplocení a vrat, neplatí podle nich teze žalovaného o nesprávnosti vydaného stavebního povolení a nutnosti pohlížet na ně jako na nulitní správní akt. Dříve byl totiž pozemek parc. č. 601/8 v k. ú. Dolní Jirčany zahradou, a to zahradou žalobců. Správní rozhodnutí, které žalovaný potvrdil, tak stojí podle žalobců na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Pro druhou žalobkyni začala – podle žalobního tvrzení – celá věc až rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 29.11.2006 č.j. 1546/06, které sice žalovaný dne 9.1.2007 zrušil, avšak z jiného důvodu, než jaký namítala žalobkyně. Její námitce se žalovaný podle žaloby vůbec nevěnoval. Druhou žalobkyni správní orgán neuvědomil o zahájení správního řízení, nejednal s ní jako s účastníkem a neumožnil jí se k dané záležitosti vyjádřit, čímž se podle žalobců dopustil zásadní vady, která se prolíná celým řízením. Žalobci v tomto ohledu poukazují na obsah správního spisu. Z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (ze dne 15.1.2007) a ze správního spisu vyplývá, že podnět k odstranění stavby vrat vzešel od osoby zúčastněné na řízení. Žalobce a) ve správním řízení argumentoval především tím, že stavba byla povolena na základě stavebního povolení ze dne 27.1.1993 č.j. 515/92, které vydala Komise výstavby Obecního úřadu v Psárech a jímž byla povolena ve stavebním řízení drobná stavba terénní úpravy, výstavba oplocení pozemku na pozemku parc. č.601/8 v k. ú. Dolní Jirčany. Poté, kdy předchozí rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 18.7.2006 o odstranění předmětné stavby žalovaný dne 13.9.2006 zrušil a vrátil k novému rozhodnutí s právním názorem, že z rozhodnutí musí být patrné, že se nejedná o odstranění stavby ve smyslu stavebního zákona, nýbrž o odstranění pevné překážky podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), správní orgán prvního stupně odůvodnil opakované rozhodnutí o odstranění stavby tím, že zmíněné stavební povolení bylo následně zrušeno rozhodnutím Obecního úřadu Psáry ze dne 16.5.1994 a vlastníku pozemku bylo nařízeno uvést pozemek do původního stavu, což se k datu napadeného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nestalo. Správní orgán prvního stupně se odvolal na ust. § 29 odst.3 zákona o pozemních komunikacích, podle něhož jsou vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem pevné překážky, na které nebylo vydáno povolení, a připomněl, že otázkou vlastnického práva k pozemku parc. č. 601/8 v k. ú. Dolní Jirčany se nezabýval, neboť pro rozhodnutí nebyla tato otázka podstatná. Jde o pozemek, který je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha – ostatní komunikace a na němž je postavena místní komunikace ve vlastnictví Obce Psáry. Rozhodnutí žalovaného (ze dne 23.3.2007), napadené žalobou, odůvodňuje zamítnutí odvolání žalobců a potvrzení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tím, že bez přihlédnutí k rozhodnutí Obecního úřadu v Psárech ze dne 16.5.1994, kterým je deklarováno zrušení výše zmíněného stavebního povolení, je nutno pohlížet na předmětný správní akt (tzn. stavební povolení) jako na akt nulitní, neboť správní rozhodnutí bylo vydáno věcně nepříslušným správním orgánem, což má za následek nicotnost takového správního aktu. Za pevnou překážku je třeba podle odůvodnění rozhodnutí žalovaného považovat vše, co je na pozemku místní komunikace umístěno v rozporu s právním předpisem, tzn. bez toho, že příslušný silniční úřad souhlasně rozhodl po projednání s vlastníkem dotčené místní komunikace a na základě souhlasného vyjádření příslušného orgánu Policie ČR. Námitku žalobkyně b) – ve správním řízení odvolatelky – považuje žalovaný za účelovou a důkazně nepodloženou. V rámci řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, byla podle žalovaného vždy označena za účastníka řízení. Vytvořený protiprávní stav je podle žalovaného výsledkem společného jednání obou žalobců, neboť pevná překážka je majetkem tvořícím jejich společné jmění. Pokud jde o zápis v katastru nemovitostí, je věcí žalobců, zda jej napadnou určovací žalobou u obecného soudu, která by však neměla vliv na stávající správní řízení. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout jako nedůvodnou. Poukazuje na výpis katastrálního úřadu, jímž je dokladován zápis předmětného pozemku parc. č.601/8 v k. ú. Dolní Jirčany pod „využitím“ jako ostatní komunikace s tím, že právním titulem pro zápis bylo rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ. Žalovaný má za to, že uvedeným zápisem je podle příslušného katastrálního úřadu osvědčena skutečnost existence místní komunikace podle § 2 odst.2 písm. c), § 6 a § 9 odst.1 zákona o pozemních komunikacích a z této skutečnosti včetně práv a povinností vyplývajících z této skutečnosti obci Psáry, která jako veřejnoprávní korporací byla při výkonu své přenesené působnosti povinna vystupovat jako silniční správní úřad ve věcech dotčené místní komunikace podle současného zákona o pozemních komunikacích i podle předchozího zákona o pozemních komunikacích č.135/1961 Sb., ve znění platném v r.1993. Komise výstavby Obecního úřadu v Psárech nebyla podle žalovaného věcně příslušným správním orgánem oprávněným vydat na stavbu vrat na pozemku místní komunikace stavební povolení ani akceptovat ohlášení drobné stavby, a proto rozhodovala jako věcně nepříslušný správní orgán. Podle žalovaného je nutno i bez přihlédnutí k rozhodnutí Obecního úřadu v Psárech ze dne 16.5.1994, kterým je deklarováno zrušení zmíněného stavebního povolení, pohlížet na předmětné stavební povolení jako na akt nulitní. Ze zákona nebyl naplněn základní předpoklad rozhodovací činnosti správního orgánu, jeho věcná příslušnost. Správní rozhodnutí vydané věcně nepříslušným správním orgánem zakládá právní vadu, která má za následek jeho nicotnost. Stavba provedená stavebníkem na pozemku cizího vlastníka bez toho, že by vzájemný vztah těchto vlastníků byl majetkově vypořádán, zakládá protiprávní stav a právní vadu, jež činí podle žalovaného právní úkon uvedené Komise výstavby Obecního úřadu v Psárech neplatným (žalovaný měl na mysli zřejmě nicotnost). K druhé žalobní námitce ohledně tvrzeného procesního pochybení správních orgánů ve vztahu k žalobkyni b) žalovaný odkazuje na odůvodnění svého napadeného rozhodnutí. Z opakovaného řízení ve věci samé je podle žalovaného zřejmé a ani jedním ze žalobců nebyla tato skutečnost v předchozích odvoláních namítnuta, že vytvořený protiprávní stav je výsledkem společného jednání obou žalobců, neboť pevná překážka je majetkem tvořícím jejich společné jmění podle zvláštního zákona. Žalovaný upozorňuje na ust. § 29 zákona o pozemních komunikacích, resp. na možnost vlastníka místní pozemní komunikace odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka, ve věci byla zacho