2 As 78/2006 — Nejvyšší správní soud

11 A 119/2010- 60 - text 9 pokračování 11A 119/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: C. D. I., nar. zastoupeného JUDr. Marií Brožovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem v Praze 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 23.4.2010, č.j. CPR-3189-1/ČJ-2010-9CPR-C236, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie v Praze, ze dne 23.4.2010 ve spojení s výzvou k udělení výjezdního příkazu Služby cizinecké policie v Děčíně z 10.5.2010 s tím, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo žalobci zamítnuto vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. Žalobce v podané žalobě namítl, že žalovaný správní úřad rozhodl v rozporu s daným skutkovým stavem. Správní úřad tvrdí, že žalobce uzavřel účelový sňatek, když je nesporné, že se z manželství narodila dcera žalobce V., kterou žalobce v rámci svých možností zabezpečuje. Nesrovnalosti v pohovorech byly několikrát objasněny v odvoláních žalobce z ledna a května 2010 a žalobce sám potvrdil, že nemůže být zpochybňován uzavřený sňatek, a proto nesrovnalosti ve výpovědi žalobce a jeho manželky nejsou relevantní s ohledem na jazykovou bariéru, kdy žalobce nerozumí českému jazyku a jeho manželka mluví velmi špatně anglicky. Ve druhém žalobním bodě žalobce namítl, že žalovaný odvolací správní úřad porušil procesní zásadu materiální pravdy tím, že nezjistil řádně úplný skutkový stav věc ve smyslu ustanovení § 3 správního řádu. Podle názoru žalobce proti účelovosti manželství svědčí i fakt, že manželé spolu žili po uzavření manželství ve společné domácnosti dva až tři měsíce a krátkodoběji v lednu 2010. Přitom ubytovatel potvrdil, že s žalobcem a jeho manželkou bydlí na stejné adrese i její syn z předchozího vztahu. Ve třetím žalobním bodě žalobce namítl, že žalovaný správní úřad porušil ústavní zásadu ve smyslu článku 4 Listiny základních práv a svobod, což souvisí s porušením principu správního uvážení žalovaného, respektive s právní libovůlí správního úřadu, zaručující, že státní moc musí být uplatňována jen v případech a mezích stanovených zákonem. Žalovaný v rozporu se zájmem dítěte zamítl žádost o povolení k přechodnému pobytu žalobci, i když dosud nebylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilé V. a manželství žalobce dosud nebylo rozvedeno. Žalobce přitom sám osobně předal návrh na rozvod a návrh na úpravu poměru k nezletilé dceři správnímu úřadu a doložil tak potřebu zajištění přechodného pobytu. Ve čtvrtém žalobním bodě žalobce namítl, že správní úřady neprovedly všechny navrhované důkazy, potřebné k řádnému zjištění skutkového stavu a napadené rozhodnutí neobsahuje důvody, proč důkazy provedeny nebyly. Žalovaný v rozhodnutí neodůvodnil, proč nedal podnět k ověření kvality péče o nezletilou dceru žalobce V. a tím porušil ustanovení § 51 správního řádu. Přitom v odvolání ze dne 29.1.2010 byl žalovaný žádán, aby v rámci důkazního řízení provedl šetření ve věci kvality péče o nezletilou V., tento důkaz proveden nebyl a žalovaný ani nezdůvodnil v rozhodnutí, proč ho neprovedl. V pátém žalobním bodě žalobce namítl, že správní úřad nerespektoval zásadu cizineckého práva zejména tím, že zrušení přechodného pobytu musí být přiměřené z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života, byť se žalobce rozvádí. Žalobce poukázal na to, že jeho manželka je romského původu a stýkala se s ním do ledna 2010. Od konce ledna žalobce nemá žádné zprávy o manželce ani o své nezletilé dceři. Rodina manželky mu odmítla vydat informaci, kde se dcera s nezletilou V. zdržují. V šestém žalobním bodě žalobce namítl, že správní úřad nerespektoval mezinárodní a ústavní právo, zabývající se prioritním zájmem dětí s tím, že se zaručuje zvláštní ochrana dětí tím, že práva a povinnosti rodičů, tedy právo být v blízkém kontaktu se svým dítětem, zaručují, aby dítě nemohlo být odděleno od svého otce. Žalobce přitom v rámci svých možností zasílá finanční částky a na dítě zakoupil věci v hodnotě 4.000,- Kč, v březnu a dubnu 2010 zaslal své manželce vždy částku 700,- Kč. V sedmém žalobním bodě žalobce namítl, že v průběhu správního řízení byla porušena ústavní zásada proporcionality – přiměřenosti, pokud bez ohledu na osud nezletilé V.a neukončené rozvodové řízení a řízení o úpravě poměrů k nezletilé V. rozhodl správní úřad o zrušení přechodného pobytu a vyzval žalobce k předvolání za účelem udělení výjezdního příkazu. Žalobce přitom má důvodné obavy o svoji dceru, neboť je mu známa, že matce manželky některé děti byly odebrány a umístěny v dětském domově. Tuto skutečnost sám žalovaný potvrdil ve svém rozhodnutí. Manželka žalobce údajně v současné době žije s L. L., který má zálibu v hazardních hrách na automatech, což žalobce uváděl již ve svém odvolání ze dne 29.1.2010. Žalobce závěrem uvedl, že za současného stavu zahájení řízení o úpravě poměrů k nezletilé dceři a rozvodového řízení nemůže opustit nezletilou dceru, o kterou má vážnou starost, a proto žádá soud, aby spravedlivě a objektivně posoudil jeho žádost o povolení přechodného pobytu v České republice ve světle uvedených argumentů. Žaloba byla podána proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, tedy proti správnímu úřadu, do jehož kompetence spadalo do dne 31.12.2010 rozhodování v této věci. Tato pravomoc přešla s účinností zákona č. 427/2010 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších zákonů, na Ministerstvo vnitra, Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (ustanovení § 165j zákona č. 326/1999 Sb., ve znění platném od 1.1.2011). Podle ustanovení § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), je žalovaný správní úřad, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní úřad, na který jeho působnost přešla. Protože v průběhu řízení přešla kompetence na Ministerstvo vnitra, považoval soud za žalovaný správní úřad toto ministerstvo. Z obsahu vyjádření žalovaného správního úřadu k podané žalobě vyplývá, že dne 11.2.2009 byl u Policie České republiky, Inspektorátu cizinecké policie v Rumburku, podán návrh na zahájení řízení ve věci povolení k přechodnému pobytu na území České republiky v případě žalobce. Dne 26.1.2010 Inspektorát cizinecké policie v Rumburku žádost žalobce zamítl podle ustanovení § 87e odst.1 zákona o pobytu cizinců s odůvodněním, že žadatel nepředložil náležitosti stanovené zákonem. Podle ustanovení § 87e odst.1 písm.c) zákona o pobytu policie žádost žalobce o povolení k přechodnému pobytu zamítla, protože se žadatel dopustil obcházení zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území uzavřením účelového manželství. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný odvolací správní úřad žalobou napadeným rozhodnutím, jímž odvolání zamítl a původní rozhodnutí Inspektorátu cizinecké policie v Rumburku potvrdil s tím, že v rámci předmětné žádosti o povolení k přechodnému pobytu správní úřad prvého stupně prověřoval, zda manželství se státním občanem České republiky, jehož uzavřením se účastník řízení stal ve smyslu ustanovení § 15a zákona o pobytu cizinců rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebylo uzavřeno s cílem obejití platných právních předpisů v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a získání oprávnění k pobytu. Po celkovém objektivním posouzení veškerých důkazů dospěl správní úřad prvého stupně k závěru, že jedním z hlavních záměrů účastníka řízení bylo účelové nastolení stavu tak, aby správní úřad prvého stupně vydal účastníku řízení povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. Správní úřad zamítl žádost o povolení k přechodnému pobytu žalobce z důvodu, že se účastník řízení dopustil obcházení zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu, když účelově uzavřel manželství s paní Z. B. a že nedoložil zákonem stanovený doklad o zajištění ubytování na dobu po 31.12.2009, přestože k jeho doložení byl vyzýván správním úřadem. Dále správní úřad zjistil a doložil, že dne 5.11.2009 požádala Z. B. o rozvod manželství s účastníkem řízení u Okresního soudu v České Lípě, kde uvedla, že společnou domácnost manželé vedli zhruba 1 měsíc, žalobce jí na domácnost nepřispíval a poté odjel do států, kde si našel přítelkyni. Sama má přítele, se kterým otěhotněla a nechce, aby její nenarozené dítě nosilo příjmení D. Ve výchově má dále syna L. B., u něhož jí její přítel slíbil, že ho zabezpečí. Se žalobcem není v kontaktu a neví, k