— Nejvyšší správní soud

11 Ad 2/2011- 32 - text 7 pokračování 11Ad 2/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: B. S., v řízení zastoupen Mgr. Bc. Ing. M. P., obecným zmocněncem, proti žalovanému: Ministerstvo obrany ČR, zastoupené Vojenským úřadem pro právní zastupování Ministerstva obrany se sídlem Praha 6, nám. Svobody č. 471, v řízení o žalobě proti rozhodnutí velitele 4.brigády rychlého nasazení ze dne 27.12.2010, č. 191, kterým byl žalobce jmenován do hodnosti desátník t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozkazu velitele 4.brigády rychlého nasazení v té části, kde je jmenován do hodnosti desátníka, a to pro jeho nezákonnost. Žalobce poukazuje na to, že je vojákem z povolání a že byl dne 1.2.2009 služebně zařazen na systemizované místo starší strojník ženijního strojního družstva ženijní čety velitelské roty 42.mechanizovaného praporu 4.brigády rychlého nasazení Velitelství společných sil. Tomuto služebnímu zařazení odpovídala hodnost rotmistr. Do hodnosti rotmistr byl jmenován služebním orgánem dnem zařazení na toto systematizované místo. Dne 27.12.2010 vydal velitel 4.brigády rychlého nasazení rozkaz ve věcech personálních č. 191, kterým byl žalobce od 1.1.2011 zařazen na stejné systematizované místo, které dosud zastával a zároveň byl zařazen do hodnostního sboru poddůstojníků s tím, že mu přísluší hodnost desátník, která je o 3 stupně nižší než hodnost rotmistr. Jmenování do nižší hodnosti je podle něj v rozporu s ustanovením § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. (ve znění účinném do 31.12.2010), když jmenování do nižší hodnosti je podmíněno souhlasem vojáka. Žalobce ale k tomu žádný souhlas nedal, což je patrné i z toho, že odmítl podepsat záznam o pohovoru ze dne 11.11.2010, kde se mu snížení hodnosti předkládalo „k podpisu“ a zároveň podal dne 23.11.2010 stížnost veliteli ve věci personálního pohovoru, ve které vyjádřil jednohlasně nesouhlas se snížením hodnosti. Žalobce je přesvědčen o tom, že napadený rozklad velitele o snížení jeho hodnosti je rozhodnutím ve smyslu článku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť tento rozkaz nelze vykládat jinak, než jako jmenování do hodnosti. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, který nesprávně interpretuje ustanovení části první, článek II, bod 1 zákona č. 272/2009 Sb., když dovozuje, že ke změně (zde snížení) hodnosti dochází zcela automaticky (ze zákona) bez nutnosti respektovat ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. a vyžádat si od vojáka souhlas se snížením hodnosti. Výklad žalobce považuje za účelový, když záměrem je skutečnost, aby v případě snižování hodnosti nebylo nutné vyžadovat souhlas vojáka. Žalobce poukazuje na existenci pokynů Ministerstva obrany – sekce personální – k realizaci změn vojenských hodností k 1.1.2011 čj: 58-35/2010-7542, ze které vyplývá snaha o záměrně nesprávnou interpretaci přechodných ustanovení a uvědomění si té skutečnosti, že jediným správným postupem při změně hodnosti je jmenování do příslušné hodnosti služebními orgány. Žalobce je přesvědčen o tom, že pokud by mělo dojít ke změně hodnosti přímo zákonem, bylo by zcela nadbytečné a bez jakýchkoliv právních účinků vydávat jakýkoli rozkaz ve věcech personálních ohledně změny hodnosti. Z pokynů je ale patrné, že samotná realizace přechodu na novou hodnost se uskuteční teprve vydáním rozkazu ve věcech personálních příslušným služebním orgánem. Žalovaný je si tak vědom toho, že zákon sám o sobě hodnost nemění a změna hodnosti se realizuje teprve až vydáním rozkazu ve věcech personálních, teprve jmenováním vojáka do příslušné hodnosti. Žalobce dále poukázal na to, že zákon nestanoví, na jakou konkrétní hodnost se mění ta předchozí, ale pouze odkazuje na předpis nižší právní síly – nařízení vlády. Hodnosti by tak nebyly dány zákonem, ale podzákonným předpisem, přičemž nelze přehlédnout, že pro jednotlivé skutečné činnosti může příslušet více hodností. V nařízení vlády č. 203/2010 Sb., je u každého jednotlivého bodu (připsán název systematizovaného místa). Některé názvy systematizovaného místa se liší v názvu jen tím, že je zde připsáno slovo „starší“ nebo „specialista“, přičemž obsah činnosti v těchto případech je stejný, avšak vždy se jedná o jinou hodnost. Přechodná ustanovení nařízení vlády pouze stanoví postup, do jakých hodností mají s účinností od 1.1.2011 služební orgány vojáky jmenovat, avšak nikoli na základě skutečně vykonávané činnosti, ale na základě zařazení na konkrétní systematizované místo. Pokud by bylo možné přistoupit na tvrzení prezentovaná ze strany ministerstva obrany, že ke změně hodnosti přichází přímo zákonem, potom poukazuje na to, že v případě snížení hodnosti ke škodě vojáků, zasahují do jejich již jednou nabytých práv na přiznanou hodnost. Žalobce je tedy přesvědčen o tom, že jediná možná interpretace ustanovení části první, článek II, bodu 1 zákona č. 272/2009 je ta, že služební orgány jsou povinny jmenovat vojáka do příslušné hodnosti s účinností tohoto jmenování od 1.1.2011 podle pravidel stanovených v nařízení vlády č. 203/2010 Sb. s tím, že v případě jmenování do hodnosti nižší jsou služební orgány povinny si vyžádat výslovný souhlas s takovým snížením hodnosti v souladu s ustanovením § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. Snížení hodností bez souhlasu vojáka přirovnává k odnětí hodnosti dle § 21 odst. 1 zákona č. 221/1999 v případě, že se voják dopustil úmyslného zvlášť závažného porušení služebních povinností. V daném případě v podstatě smyslem snižování hodnosti je napravení chyby, když se při přechodu k profesionální armádě zrušilo mužstvo. Ze strany velitele 4.brigády rychlého nasazení došlo k porušení subjektivního práva žalobce na vyjádření souhlasu se jmenováním do nižší hodnosti (§ 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb.) a tedy k jednání v rozporu s ustanovením článku 1 odst. 1 článek 2 odst. 3 Ústavy a článek 2 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě považuje odkaz na ustanovení § 7 odst. 4 (nyní odstavec 5) za naprosto nedůvodný, neboť zákonem č. 272/2009 Sb. došlo s účinností od 1.1.2011 k zásadní změně v dosavadní soustavě hodnostních sborů Armády České republiky a v nich stanovených hodností. Byly nově stanoveny hodnostní sbory mužstva a poddůstojníků (a zrušen hodnostní sbor rotmistrů ) a v jejich rámci nového hodnosti. V přechodném ustanovení novely zákona (bod 1.) je stanoveno, že voják bude mít dnem nabytí účinnosti novely zákona vojenskou hodnost, která mu přísluší podle činnosti stanovené prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 203/2010 Sb. Činnost žalobce je v příloze tohoto nařízení uvedena v bodě B-hodnostní sbor poddůstojníků spadající pod vojenskou hodnost „desátník“ jako obsluha a údržba technicky složitějšího stroje, nástavby a strojního zařízení (starší důstojník). Stanovení nižší hodnosti v případě žalobce vyplynulo ze změny právní úpravy týkající se problematiky vojenských hodností a hodnostních sborů v zákoně. Napadený rozklad velitele neměl konstitutivní charakter, resp. jeho vydáním se deklaroval věcný a právní stav, který vyplynul z uvedené změny dřívější právní úpravy a rovněž slouží v daném případě pro účely informativní a personální evidenci. U jednání soudu setrvali účastníci na svých dosavadních stanoviscích. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem je patrné, že dne 11.11.2010 byl sepsán záznam o pohovoru se žalobcem při služebním zařazení na systemizované místo v nových tabulkách počtů s tím, že žalobci bylo nabídnuto dnem 1.1.2011 služební zařazení na systemizované místo: starší strojník ženijního strojního družstva ženijní čety velitelské roty 42.mechanizovaného praporu 4.brigády rychlého nasazení Velitelství společných sil, stanovená hodnost desátník, platová třída 6, v souladu s pokyny k realizaci změn vojenských hodností se jmenovanému nemění popis pracovní činnosti a nová hodnostní přísluší podle zákona (ustanovení části 1., článek II., bodu 1 zákona č. 272/2009 Sb.). Jmenovaný byl seznámen s obsahem protokolu, ale odmítl podepsat tento záznam o jeho provedení. Ve spise se dále nachází návrh na služební zařazení a přidělení hodnosti desátník pro žalobce. Žalobce si dne 23.11.2010 podal stížnost, ve které žádal o prošetření skutečnosti, že měl být od 1.1.2011 služebně zařazen na jiné místo a že nesouhlasil se snížením hodnosti. Proto je přesvědčen, že došlo k nedodržení § 7 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb. Stížnost byla zamítnuta jako neopodstatněná. Správní orgán poukázal na to, že z úředního záznamu vyplývá, že žalobci bylo sděleno provádění personálních změn, konkrétně zařazení na systemizované místo tabulek počtu platných od 1.1.2011 se změnou vaší hodnosti z rotmistra na desátníka. Jelikož se u žalobce nej