§ 7 zákon o vojácích z povolání – Vojenské hodnosti a hodnostní sbory
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 7 zákona o vojácích z povolání stanovuje, jaké existují vojenské hodnosti a hodnostní sbory, a upravuje pravidla pro jmenování do těchto hodností a jejich propůjčování. Vojáci jsou zařazováni do konkrétních hodnostních sborů a jmenováni do hodností na základě splněných kvalifikačních předpokladů. (§ 7 zákona č. 221/1999 Sb., zákon o vojácích z povolání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vojenské hodnosti a hodnostní sbory
- Judikatura: na § 7 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 221/1999 Sb.
(1) Podle splněných kvalifikačních předpokladů je voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti (dále jen „hodnost“).
(2) Stanovují se tyto hodnostní sbory a hodnosti:
a) hodnostní sbor mužstvo – hodnosti vojín, svobodník,
b) hodnostní sbor poddůstojníci – hodnosti desátník, četař, rotný,
c) hodnostní sbor praporčíci – hodnosti rotmistr, nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík,
d) hodnostní sbor nižší důstojníci – hodnosti poručík, nadporučík, kapitán,
e) hodnostní sbor vyšší důstojníci – hodnosti major, podplukovník, plukovník,
f) hodnostní sbor generálové – hodnosti brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál.
(3) Pro vojáky, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem, s výjimkou doktorského studijního programu, se stanovuje hodnostní sbor čekatelů s těmito hodnostmi:
a) vojín – po dobu konání výcviku,
b) svobodník, desátník, četař – po dobu studia ve vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcviku,
c) svobodník, desátník, četař – po dobu studia ve vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcviku,
d) svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr – po dobu studia ve vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu.
(4) Do hodností generálů jmenuje vojáky prezident na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují vojáky služební orgány.
(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby.
(6) Vojákovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu
a) výkonu volené funkce,
b) plnění služebního úkolu, který propůjčení vyšší hodnosti vyžaduje.
(7) Vojákovi, kterému byla vyšší hodnost propůjčena, přísluší práva a povinnosti, jako kdyby byl do této hodnosti jmenován. Propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebního platu podle této hodnosti.
(8) Doba, na kterou byla vyšší hodnost vojákovi propůjčena podle odstavce 6, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení vyšší hodnosti pominul.
(9) Hodnosti generálů propůjčuje vojákům na návrh vlády prezident, ostatní hodnosti propůjčuje ministr.
(10) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostních sborech a může stanovit další členění do sborů podle odbornosti a specializace vojáků.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vojáci jsou zařazováni do konkrétních hodnostních sborů a jmenováni do hodností na základě splněných kvalifikačních předpokladů.
- Zákon rozlišuje šest hlavních hodnostních sborů (mužstvo, poddůstojníci, praporčíci, nižší důstojníci, vyšší důstojníci, generálové) a pro každý z nich vyjmenovává příslušné hodnosti.
- Pro vojáky, kteří se připravují ke službě studiem nebo výcvikem, existuje zvláštní hodnostní sbor čekatelů s odlišnými hodnostmi.
- Jmenování do hodností generálů provádí prezident na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují služební orgány.
Na co si dát pozor
- Vojákovi lze s jeho souhlasem při povolání do služby nebo při organizačních změnách jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl.
- Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší hodnost, které dosáhl během vojenské činné služby.
- Vojákovi může být propůjčena vyšší hodnost na dobu výkonu volené funkce nebo plnění služebního úkolu, avšak propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního platu podle této hodnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 7
Jak soudy aplikují § 7
Z uvedeného je zřejmé, že pravomoc k projednání a rozhodnutí dané věci vyplývající ze služebního poměru žalobce jako vojáka z povolání na základě žaloby podle ustanovení § 244 a násl. o.s.ř., byla soudu svěřena nikoliv ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 o.s.ř., nýbrž pravomoc soudu byla založena ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 o.s.ř. zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění účinném ke dni podání žaloby.
… dospěl k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení úhrady za ubytování žalovaného (v té době vojáka z povolání) v posádkové ubytovně, poskytnutého na základě ustanovení § 61 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., „se týká služebně právního vztahu“ nepatřícího mezi soukromoprávní vztahy vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 o.s.ř., v němž zákon č. 221/1999 Sb. dává pravomoc jednat a rozhodovat služebnímu funkcionáři i „ve věcech úhrady za ubytování poskytnuté vojákovi z povolání v souvislosti s výkonem služby“.
II odst. 1 zákona č. 272/2009 Sb. Podle tohoto ustanovení „[v]oják, který je zařazen do hodnostního sboru a jmenován do hodnosti podle § 7 odst. 2 písm. c) až f) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zařazuje do hodnostního sboru a přísluší mu hodnost podle § 7 odst. 2 písm. a) až e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem 1. ledna 2011, a to podle činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 6 odst. 7 zákona č. …
Související
§ 1 (Nařízení vlády o seznamu činností vojáků)§ 3 Zrušovací ustanovení (Nařízení vlády o stanovení seznamu činno)§ 3 Seznam činností vojáků z povolání stanovených (Nařízení vlády o seznamu činností vojáků)