— Nejvyšší správní soud

9 A 340/2014- 71 - text 4 pokračování 9A 340/2014 U s n e s e n í Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci navrhovatelky: J. H., bytem P. 5 – S., Š. 4/281, proti odpůrcům: 1) Úřad městské části Praha 5, se sídlem Praha 5, nám. 14. října 1381/4, 2) PhDr. M. U. H., bytem P. 5, Š. 107/39, 3) JUDr. T. H., bytem P. 5, P. Ž. 45/58, 4) Ing. arch. Z. H., bytem P. 5, H. 1113/E, 5) J. M., bytem P. 5, P. 661/40, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů PhDr. M. U. H., JUDr. T. H., Ing. arch. Z. H. aj. M., takto: I. Návrh se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelka podala dne 21.10.2014, ve znění doplnění ze dne 30.10.2014, návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů volební strany č. 5 „Patrioti P5 a Demokraté J.K.“ PhDr. M. U. H., JUDr. T. H. a Ing. arch. Z. H., a dále volební strany č. 6 „Česká pirátská strana“ J. M., ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 5. V návrhu vylíčila skutkový stav a uvedla, že z kandidátů volební strany č. 5 byli ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 5 zvoleni PhDr. M. U. H., JUDr. T. H. a Ing. arch. Z. H.. Z kandidátů volební strany č. 6 byl ve volbách zvolen J. M.. K tomu poukázala na výsledky voleb do Městské části Praha 5 na příslušné webové stránce. Zmínila znění ust. § 45 zákona č. 491/2011 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen volební zákon), ust. § 90 odst. 1 o.s.ř. a ust. § 60 odst. 4 volebního zákona a tvrdila porušení volebního zákona tím, že při zjišťování výsledků voleb, konkrétně při sčítání hlasů volební komisí, byly sčítány i neplatné hlasovací lístky, a to zejména v okrsku Hlubočepy, kdy jednotlivé hlasovací lístky nebyly posuzovány podle volebního zákona, neboť jinak by nebylo možné, aby byli zvoleni kandidáti, jejichž platnost tímto návrhem zpochybňuje. Navrhovatelka žádala, aby soud rozhodl tak, že volba kandidátů volební strany č. 5 ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 5 PhDr. M. U. H., JUDr. T. H. a Ing. arch. Z. H. a volba kandidáta volební strany č. 6 J. M. je neplatná. V písemných vyjádřeních k návrhu odpůrci č.1 až č.4 navrhli jeho zamítnutí pro neurčitost a nepodloženost. Úřad městské části Praha 5 (dále jen odpůrce č. 1) uvedl, že jednotlivé zápisy průběhu a výsledku hlasování od okrskových volebních komisí přebírají zástupci Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), který také provádí s pomocí svého vlastního programu následný přepočet výsledků dle jednotlivých zápisů. Přepočítávání hlasů a následné přidělování mandátů jednotlivým zastupitelům je zcela v kompetenci ČSÚ, který je prostřednictvím jakéhokoliv zaměstnance schopen vysvětlit přepočet výsledků hlasování dle volebního zákona, neboť zajišťuje průběh voleb. Případně tak může učinit soudní znalec z oboru matematiky. K tomu přiložil Zápis o průběhu a výsledků hlasování ve volebním okrsku č. 5065 Městské části Praha 5 s tím, že je podepsán všemi 11 členy volební komise a zapisovatelkou bez jakýchkoliv výhrad (Příloha č. 1). Uvedl, že následně výsledky z tohoto volebního okrsku na základě uvedeného zápisu akceptoval ČSÚ a přenesl je do centrálního počítače zpracovávajícího výsledky voleb. Po uzavření všech 81 volebních okrsků Městské části Praha 5 byl podepsán Zápis o výsledku voleb do Zastupitelstva městské části Praha 5 zástupcem registračního úřadu a zástupcem ČSÚ ( Příloha č.2). Poté byl podepsán Protokol o předání zápisů o průběhu a výsledku hlasování do Zastupitelstva městské části Praha 5 ve dnech 10. a 11. října 2014, převzatých ČSÚ od okrskových volebních komisí do úschovy Úřadu městské části Praha 5 na základě volebního zákona ( Příloha č.3). Na výzvu soudu odpůrce č.1 doplnil spisový materiál o zápisy o průběhu a výsledků hlasování ve všech 81 volebních okrscích Městské části Praha 5. PhDr. M. U. H. (odpůrce č. 2) považovala tvrzení navrhovatelky za subjektivní názor. Pokud by měly být zpochybňovány hlasovací lístky, nelze zneplatnit pouze jejich část, ale musely by být neplatné v celém rozsahu, což by se dotklo i všech ostatních zvolených kandidátů ze všech ostatních kandidujících stran. Za řádný průběh voleb v okrsku odpovídá především volební komise, která vyhotovuje zápis, v němž tuto skutečnost osvědčuje. Zápis prověřuje a akceptuje ČSÚ, následně dochází ke zpracování výsledku voleb ČSÚ. JUDr. T. H. (odpůrce č. 3) konstatoval, že navrhovatelka ve svém návrhu neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, nespecifikovala, v jakém z volebních okrsků v k.ú. Hlubočepy k pochybení mělo dojít, z návrhu nelze zjistit nebo ověřit, jak konkrétně mělo k chybnému sečtení volebních hlasů, ve kterém volebním okrsku, a tedy k porušení volebního zákona, dojít. Faktický stav sčítání hlasů v 81 volebních okrscích na území Městské části Praha 5 nemůže jakkoliv ověřit a tedy se k němu vyjádřit. Ing.arch.Z. H. (odpůrce č.4) rovněž poukázala na neurčitost tvrzení navrhovatelky ve kterém okrsku mělo k pochybení dojít. Uvedla, že sama řádně volila v příslušném volebním okrsku. Podle jejího úsudku během krátké návštěvy ve volební místnosti probíhaly volby v souladu se zákonem. Nepodílela se na jakékoli manipulaci s neplatnými hlasovacími lístky a nic jí o neplatných hlasovacích lístcích není známo. Tvrzení navrhovatelky považuje za spekulaci a odmítá je. Odpůrce č. 5 J. M. se k návrhu nevyjádřil. Soud o věci uvážil takto: Z judikatury správních soudů a Ústavního soudu vyplývá, že volební proces je založen na jeho neopakovatelnosti. Voliči se vždy rozhodují podle aktuální situace, nálady ve společnosti, jsou ovlivněni volební kampaní, k jejich rozhodování mohou přistupovat rozličné ekonomické a třeba i zahraničně politické události, a opakování voleb proto vždy znamená konání voleb nových za zcela odlišných okolností, než byly ty původní. Neplatí tedy, že konáním nových, případně opakovaných, voleb dojde k prověření skutečné vůle voličů a tedy k odstranění původních pochybností. Tyto nové volby jsou totiž vždy originální a tím, že v nich zvítězí někdo jiný, než ve volbách původních, totiž vůbec nemusí být potvrzeno, že původní volby byly vyhodnoceny chybně. Volební soud proto musí být při úvahách o zrušení volebního výsledku velmi zdrženlivý. Ke zrušení by měl přistoupit jen tehdy, dospěl-li k pevnému přesvědčení, že bez zjištěné nezákonnosti by s největší mírou pravděpodobnosti volby dopadly odlišně. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledky voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledky volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování a to na principu proporcionality. Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl.6 Ústavy). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Pouhá abstraktní možná příčinná souvislost nedostačuje (Nejvyšší správní soud ve věci sp.zn. VOL 67/2010, nález Ústavního soudu Pl.ÚS 73/04). Podle ust. § 60 odst. 4 volebního zákona může navrhovatel podat návrh na neplatnost volby kandidáta, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z uvedeného je patrno, že pro vyhovění tomuto typu volební stížnosti existují v základní rovině tři předpoklady: 1) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, 2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, 3) zásadní intenzita této protizákonnosti, který ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta (blíže např. usnesení Nejvyššího správního soudu č.j VOL 67/2010-47, č.j. VOL 6/2004-12). Navrhovatelka svá tvrzení uvedla toliko v obecné poloze, a sice: „navrhovatel má za to, že porušení volebního zákon spočívalo především v porušení volebního zákona při sčítání hlasů volební komisí, když mám za to, že byly sčítány i neplatné hlasovací lístky, a to zejména v okrsku Hlubočepy, když jednotlivé hlasovací lístky nebyly posuzovány dle volebního zákona, neboť jinak by nebylo možné, aby byli zvoleni kandidáti, jejichž platnost v tomto návrhu zpochybňuji“. K tomu je třeba zdůraznit, že navrhovatelka ke svým tvrzením nepředložila žádné důkazy ani je neoznačila. Byť lze připustit, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelkou by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu (usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. VOL 18/2014-41), je třeba však