7 Afs 51/2007 — Nejvyšší správní soud

3 Af 31/2012- 25 - text 7 pokračování 3Af 31/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobkyně: Mgr. Z. S., bytem M. n. 248/16, P. 1, zast. Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem Oldřichova 23, Praha 2, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 18. 9. 2012, č. j. 13117/12-1400-801131, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu (dále jen „odvolací orgán“) blíže označeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým odvolací orgán zamítl její odvolání proti platebnímu výměru na daň z převodu nemovitostí vydanému Finančním úřadem pro Prahu 1 (dále jen „správce daně“) dne 25. 7. 2012, č. j. 396906/12/001966108953, a tento platební výměr potvrdil. Žalobkyně je toho názoru, že pro vydání napadeného rozhodnutí není dostatek skutkových ani právních opodstatnění. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti: Žalobkyně vložila do společnosti OPBH s.r.o. dvě bytové jednotky, a to na základě Prohlášení vkladatele o vložení nemovitostí do základního kapitálu společnosti OPBH s.r.o. vloženého do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, pod č. j. V-42098/2009-101. Právní účinky vkladu nastaly ke dni 19. 8. 2009, vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 31. 8. 2009. V notářském zápise č. NZ 262/2009, N 282/2009 ze dne 2. 4. 2009, jehož obsahem je společenská smlouva o založení společnosti OPBH s.r.o., je stanovena hodnota základního kapitálu ve výši 200 000,- Kč. Dále je v něm uvedeno, že podíl žalobkyně na základním kapitálu společnosti tvoří nepeněžitý vklad ve výši 140 000,- Kč. Předmětem nepeněžitého vkladu vkládaného žalobkyní jsou dvě nemovitosti – bytová jednotka č. 25/1 v hodnotě 9 100 000,- Kč a bytová jednotka č. 64/2 v hodnotě 9 500 000,- Kč. Z každé této nemovitosti byla na vklad do základního kapitálu započítána částka 70 000,- Kč, přičemž zbývající část hodnoty bytových jednotek představuje emisní ážio (celkem 18 460 000,- Kč). Na základě notářského zápisu byla společnost OPBH s. r. o. zapsána dne 20. 4. 2009 do obchodního rejstříku; výše vkladu žalobkyně byla zapsána v částce 140 000,- Kč. V přiznání, které žalobkyně podala 16. 5. 2012, uplatnila nárok na osvobození od daně z převodu nemovitostí podle § 20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen „zákon o trojdani“) v celé hodnotě vkládaných nemovitostí (bez ohledu na to, jaká část hodnoty nemovitostí byla do základního kapitálu vložena). Přílohou daňového přiznání je Notářský zápis č. NZ 92/2012, N 96/2012 ze dne 11. 4. 2012, kterým byl zvýšen základní kapitál společnosti OPBH s. r. o. z vlastních zdrojů společnosti, a to o zbývající hodnotu již dříve vložených nemovitostí, která se váže ke shora uvedeným bytovým jednotkám. Platebním výměrem ze dne 25. 7. 2012, č. j. 396906/12/001966108953 správce daně vyměřil žalobkyni daň z převodu nemovitostí ve výši 609 180,- Kč, kde samotnou daň představuje částka 553 800,- Kč a zbývající část ve výši 55 380,- Kč představuje zvýšení daně za pozdní podání přiznání k dani. V odůvodnění správce daně mj. uvedl, že posoudil daňové přiznání a listiny s ním doložené ke dni převodu vlastnických práv k nemovitostem, tj. ke dni 19. 8. 2009, kdy vznikly právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. Podle § 20 odst. 6 písm. e) zákona o trojdani se uplatní podmíněné osvobození od daně z převodu nemovitostí pouze na majetek vložený do základního kapitálu společnosti; majetek převedený mimo základní kapitál (např. emisní ážio) podléhá dani z převodu nemovitostí. S ohledem na uvedené stanovil správce daně základ daně podle § 10 odst. 1 písm. h) zákona o trojdani, podle něhož je v případě vkladu nemovitosti do společnosti základem daně hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku. Proti tomuto výměru žalobkyně podala odvolání, které bylo odvolacím orgánem zamítnuto. Proti rozhodnutí o odvolání byla podána žaloba. V žalobě uvádí žalobkyně, že jejím úmyslem bylo vložit předmětnou bytovou jednotku do základního kapitálu. Skutečnost, že proces vložení bytové jednotky do základního kapitálu společnosti byl proveden ve dvou krocích, neznamená vybočení nebo porušení ust. § 20 odst. 6 písm. e) zákona o trojdani. Žalobkyně namítá, že uvedené ustanovení neříká nic o lhůtě, kdy má dojít ke vkladu předmětného bytu do základního kapitálu společnosti. Podmínkou pouze je, že ke vkladu musí skutečně dojít, tedy že zvýšení základního kapitálu musí povolit příslušný obchodní rejstřík a dále, že musí dojít ke vkladu do základního kapitálu právnické osoby, rovněž, že ve lhůtě do pěti let od vložení vkladu nezanikne účast společníka v této obchodní společnosti. Všechny tyto podmínky byly žalobkyní dodrženy. K doměření předmětné daně z převodu nemovitosti došlo až poté, co byla celá nemovitost vložena do základního kapitálu právnické osoby. Žalobkyně odkazuje na ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“), které upravuje základní kapitál, respektive nepeněžitý vklad do základního kapitálu právnické osoby a s tím související problematiku emisního ážia. Emisní ážio je totiž institutem přímo souvisejícím s upsanými a upisovanými vklady do základního kapitálu společnosti. Závěrem žalobkyně poukazuje rovněž na účetní otázku vkladů do základního kapitálu právnické osoby. Jedná se o tzv. příplatkovou povinnost ke vkladové povinnosti. Byť se jedná o vklad aktiva, i emisní ážio, podobně jako základní kapitál, je evidováno na pasivní straně rozvahy. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby a dále uvedl, že podle § 20 odst. 6 písm. e) zákona o trojdani jsou od daně darovací a daně z převodu nemovitostí osvobozeny vklady vložené do základního kapitálu obchodní společnosti nebo družstva podle obchodního zákoníku nebo podle právního řádu jiného evropského státu (dále jen „vklad“), má-li tato obchodní společnost nebo družstvo sídlo v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu. Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen „společník“), s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníku vrácena. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání. Podle společenské smlouvy společnosti OPBH s. r. o. základní kapitál zakládané společnosti činil 200 000,- Kč a byl tvořen nepeněžitými vklady společníků. Na žalobkyni připadá vklad 140 000,- Kč, který představuje 70 % základního kapitálu a jeho předmětem je bytová jednotka č. 25/1 a bytová jednotka č. 64/2, přičemž zbývající hodnota vkládaných nemovitostí ve výši 18 460 000 Kč bude představovat emisní ážio. Zbývající část základního kapitálu ve výši 60 000,- Kč připadá na nepeněžitý vklad druhého společníka, který vkládá dvě bytové jednotky a jejich zbývající část představuje emisní ážio. Z ust. § 163a odst. 3 obchodního zákoníku je patrné, že vkladatel může učinit vklad ve vyšší hodnotě, než je hodnota samotného základního kapitálu, přičemž hodnota vkladu, která je nad touto hranicí, však stojí mimo základní kapitál i v tom smyslu, že nezvyšuje účast společníka na společnosti. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobkyně, že předmětný proces vložení bytové jednotky do základního kapitálu společnosti ve dvou krocích neznamená vybočení nebo porušení § 20 odst. 6 písm. e) zákona o trojdani, když toto ustanovení neříká nic o lhůtě, kdy má dojít ke vkladu předmětného bytu do základního kapitálu společnosti. Vklad byl proveden dvěma samostatnými právními úkony ve dvou časových rovinách, tj. první právní úkon byl proveden v roce 2009 a druhý v roce 2012. Prvním samostatným úkonem byl převod vlastnického práva k nemovitostem, tj. ke shora uvedeným bytovým jednotkám, učiněný vkladem celých nemovitostí do základního kapitálu společnosti na základě prohlášení vkladatele ze dne 2. 4. 2009, u kterého vznikly právní účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 19. 8. 2009, přičemž tento den je podle zákona o trojdani rozhodný pro vznik daňové povinnosti a s ní související určení poplatníka, předmětu a základu daně z převodu nemovitostí. Ve společenské smlouvě je pak v souladu s § 109 odst. 3 obchodního zákoníku přesně stanoveno, jaká část hodnoty vkládaných nemovitostí bude započítána na vklad spole