5 As 57/2010 — Nejvyšší správní soud

8 A 266/2010- 31 - text 9 pokračování 8A 266/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: R. K., zastoupen Mgr. Šimonem Hradilkem, advokátem se sídlem K Brusce 124/6, Praha 6, proti žalované: Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Sněmovní 4, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 30. 9. 2010, č. j. VKPS 439/2010, t a k t o : I. Rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 30. 9. 2010, č. j. VKPS 439/2010, a rozhodnutí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 12. 8. 2010, č. j. VKPS 348/2010, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Kanceláři Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se nařizuje poskytnout žalobci informace, požadované v jeho žádosti ze dne 10. 8. 2010. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7808,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Šimona Hradilka, advokáta. O d ů v o d n ě n í Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 30. 9. 2010, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 12. 8. 2010, č. j. VKPS 348/2010, jímž byla odmítnuta žádost žalobce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že žalobce žádal jmenný seznam poslanců, kteří v roce 2009 a v první polovině roku 201 využívali letecké spojení na lince Ostrava – Praha a Brno – Praha. Jeho žádost se tedy týkala činnosti poslanců v 5. volebním období, které již uplynulo, a to v průběhu 6. volebního období. Nikdo z těchto poslanců tedy v době dotazu již nebyl veřejně činnou osobou a povinný subjekt nebyl oprávněn poskytnout žalobci požadované informace, neboť by tím porušil ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce namítl nesprávnost a neústavnost výkladu a aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím, dále odmítl argument žalovaného o tom, že ten již nemá požadované informace k dispozici, trval na tom, že jeho žádost se týkala informací vztahujících se k příjemcům veřejných prostředků, přičemž se týkaly jejich veřejné činnosti, takže veřejný zájem na přístupu k informacím převažuje nad soukromým zájmem na ochraně osobních údajů. Žalobce proto navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí vydaná v obou stupních a aby povinnému subjektu uložil povinnost poskytnout požadované informace. Žalovaná ve vyjádření k žalobě poukázala na to, že je povinna osobní údaje po stanovené době likvidovat nebo anonymizovat, dále setrvala na názoru, že po skončení volebního období je poslanec již jen soukromou osobou a informace o něm lze poskytnout jen s jeho souhlasem, odmítla tezi o převaze veřejného zájmu na přístupu k informacím nad soukromým zájmem na ochraně osobních údajů a poukázala na omezení, vyplývající pro ni ze zákona č. 101/2000Sb., o ochraně osobních údajů. Navrhla, aby soud žalobu zamítl. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobce podal dne 10. 8. 2010 u Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informací o využívání vnitrostátní letecké dopravy poslanci, konkrétně o jmenovitý seznam poslanců, kteří v roce 2009 a v první polovině roku 2010 využívali letecké spojení na lince Ostrava- Praha a Brno - Praha. Na tuto žádost mu Kancelář Poslanecké sněmovny odpověděla sdělením ze dne 12. 8. 2010, č. j. VKPS 348/2010, v němž uvedla, že na základě zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, je Kancelář Poslanecké sněmovny povinna uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytnou k účelu jejich zpracování. Jedná se o údaje, které zpracovává v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. f) předmětného zákona. Na základě kontroly provedené Úřadem pro ochranu osobních údajů musela přijmout opatření, kdy tyto osobní údaje může uchovávat pouze po dobu konkrétního volebního období. Z tohoto důvodu jsou veškeré osobní údaje za minulé volební období již anonymizovány v souladu s § 5 odst. 1 písm. e). Jiná situace je u údajů za toto volební období. Jak již bylo uvedeno v rozhovoru pro Hospodářské noviny ze dne 12. srpna 2010, paní předsedkyně Poslanecké sněmovny bude informovat jednotlivé předsedy poslaneckých klubů o tom, že jména poslanců (resp. osobní údaje), kteří použijí vnitrostátní leteckou dopravu, budou zveřejněna, tzn. že v tomto případě by žalobci konkrétní údaje na dotaz mohli poskytnout. Proti tomuto úkonu žalovaného podal žalobce odvolání, v němž uvedl, že informace mu byly odepřeny neformálním dopisem, přitom zákon o svobodném přístupu k informacím připouští jako jedinou možnou formu vydání rozhodnutí ve smyslu § 15 zákona o svobodném přístupu k informacím a § 67 a násl. správního řádu. Dopis neobsahuje většinu náležitostí, které jsou pro vydání rozhodnutí požadovány, nicméně je z něj patrný projev vůle povinného subjektu, kdo jej vydal, a dokonce i jakési odůvodnění. Proto žalobce vycházel z toho, že tento dopis lze považovat pro další řízení za vydané rozhodnutí. Pro případ, že by dopis nebylo možno považovat za vydané rozhodnutí o odmítnutí žádosti, z důvodu procesní opatrnosti a úspornosti řízení, označil žalobce své podání též jako stížnost ve smyslu § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Požadované osobní údaje jsou výslovně z ochrany vyňaty na základě § 5 odst. 2 písmeno f) zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, jakož i dále uvedených ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento paragraf konstatuje, že správce může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti. Pokud jde o finanční částky za proplácené letenky, jsou veřejně přístupné na základě § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky, a to v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. K tvrzené povinnosti povinného subjektu uchovávat osobní údaje pouze po dobu konkrétního volebního období žalobce poukázal na sdělení mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková, která na dotaz oficiálně sdělila, že kontrola provedená inspektorkou Úřadu pro ochranu osobních údajů v Poslanecké sněmovně se týkala pouze návštěvníků Poslanecké sněmovny, nikoli poslanců. Žalobce k tomu uvedl, že účelem zpracování v tomto případě je především výkaznictví nakládání s veřejnými prostředky. Tento účel samozřejmě nekončí s uplynutím volebního období. Zákon o ochraně osobních údajů takovou anonymizaci v žádném případě nevyžaduje, a žalobce vyjádřil pochybnost o tom, že by bylo přípustné, aby v účetnictví Poslanecké sněmovny byly neprokazatelné položky, protože takovým svévolným postupem při chybném a překrouceném výkladu zákona by totiž byla naprosto znemožněna kontrola vynakládání těchto prostředků. O tomto odvolání rozhodl nadřízený orgán žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 9. 2010, v němž konstatoval, že postup povinného subjektu při vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informaci byl v souladu jak s příslušnými ustanoveními zákona č. 106/1999 Sb., tak správního řádu. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informaci bylo povinným subjektem řádně zdůvodněno, byť v neformální podobě. Žadatel totiž označil jako povinný subjekt „Poslaneckou sněmovnu ČR“. Lze konstatovat, že z hlediska posuzované věci takovýto subjekt neexistuje, ale z obsahu podání lze dovodit, že žadatel mínil organizační složku státu - Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. K předmětu žádosti o informace žalovaná uvedla, že se jednalo o dotaz na činnost poslanců v 5. volebním období, které již uplynulo, a to v průběhu 6. volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v 6. volebním období nemá nic společného se zasedáním v 5. volebním období, což vyplývá z čl. 34 odst. 4 Ústavy. Je tedy zřejmé, že všem poslancům, kteří zasedali v 5. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejich mandát skončil před doručením žádosti žadatele povinnému subjektu. V době podání jeho žádosti tedy již nebyli v pozici veřejně činné osoby ve smyslu ustanove