6 As 171/2014 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 3/2013- 44 - text 8 pokračování 8Ad 3/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Ing. M. Š., bytem P. 5, B. 2207, zastoupen JUDr. Petrou Stupkovou, advokátkou v Praze 1, Jáchymova 26/2, proti žalovanému: Česká republika – Generální inspekce bezpečnostních sborů, se sídlem Praha 6, Skokanská 2311/3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, ve věcech služebního poměru, ze dne 13. 12. 2012, č. j. 1264/2012, T a k t o: I. Rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů ve věcech služebního poměru ze dne 13. 12. 2012, č. 1264/2012 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.342 Kč, k rukám zástupkyně žalobce, JUDr. Petry Stupkové, advokátky a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včas podanou žalobou dne 11. 2. 2013 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, ve věcech služebního poměru, ze dne 13. 12. 2012 č. j. 1264/2012, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí náměstka ředitele pro speciální služby Generální inspekce bezpečnostních sborů, (dále jen „GIBS“), ze dne 23. 8. 2012, č. j. 723/2012, v části týkající se snížení osobního příplatku, kterým mu byl dnem 1. 9. 2012 podle § 122 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, snížen osobní příplatek na částku 8.000 Kč. Žalovaný správní orgán v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí uvedl mj., že do dne 31. 7. 2012 fungovalo v rámci GIBS 33. oddělení – zvláštních činností a podpory IT (později přejmenované na odd. zvláštních činností a technické dokumentace), které mělo celkem 18 systemizovaných míst (z toho 17 příslušníci + 1 občanský zaměstnanec). Náplň činnosti tohoto oddělení byla dána ustanovením čl. 15 nařízení ředitele GIBS č. 3/2012, kterým se vydává organizační řád GIBS, které bylo později s účinností od 1. 8. 2012 nahrazeno ustavením čl. 17 nařízení ředitele GIBS č. 72/2012. S účinností ode dne 1. 8. 2012 nově vzniklo 30. oddělení informačních a komunikačních technologií, na které přešla část činnosti dosud zajišťovaných 33. odd. Současně ke dni 1. 8. 2012 se rozsah činností 33. odd. výrazně snížil a v souvislosti s tím v něm zbyla pouze 4 systemizovaná místa. Ke dni 1. 9. 2012 byla pozice vedoucího 33. odd. GIBS změnou systemizace pod č. j. GI-A-105-12/2012 zrušena. Dosavadní vedoucí 33. odd. Ing. M. Š. byl v souvislosti se zrušením této pozice transformován na služební místo řadového příslušníka, dnem 1. 8. 2012 došlo k částečné změně jeho pracovní náplně a ode dne 1. 9. 2012 toto služební místo postupně přineslo jiné služební úkoly, než které plnil nejméně do 1. 8. 2012. Podle názoru žalovaného měl být osobní příplatek snížen již ke dni 1. 8. 2012, nikoliv až ke dni 1. 9. 2012 poté, co bylo zrušeno místo vedoucího 33. odd. Žalovaný dále uvedl, že Ing. M. Š. ke dni 1. 9. 2012 ještě nemohl prokázat, že na daném místě bude vykonávat službu v mimořádné kvalitě, nicméně žalovaný má za to, že vzhledem k jeho služební minulosti a jeho dosavadnímu přístupu k plnění služebních úkolů, bylo na místě určitou výši osobního příplatku zachovat. Žalovaný uzavřel s tím, že další argumentací odvolání spočívající v předestření judikatury NSS apod. se odvolací orgán podrobněji nezaobíral, neboť tato není na danou specifickou situaci přiléhavá. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nezákonnosti. Uváděl, že se zcela ztotožňuje s právními závěry senátu Poradní komise ředitele GIBS, který koresponduje s judikaturou Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Dovolával se rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 10. září 2007, č. j. 4 Ads 84/2006-62, a ze dne 26. srpna 2009, č. j. 3 Ads 86/2008-80. Žalobce namítal, že rozhodnutí náměstka ředitele pro speciální služby GIBS ze dne 23. 8. 2012, č. j. 723/2012, trpí procesními vadami, které je činí nepřezkoumatelným, a že tyto procesní vady nebylo lze odstraňovat v průběhu odvolacího řízení. Žalobce namítal, že osobní příplatek slouží k ohodnocení dlouhodobě dosahovaných velmi dobrých pracovních výsledků či plnění většího rozsahu úkolů oproti ostatním příslušníkům. Vedle toho příplatek za vedení patří vedoucím za vedení a řídící činnost. Skutečnost, že v jeho případě zrušením vedoucího místa a převedením na služební místo řadového příslušníka došlo ke změně rozsahu úkolů, zejména, že již nevykonává vedení a řídící činnost se promítlo v odebrání příplatku za vedení. S touto skutečností se žalobce ztotožňuje, neboť v tomto rozsahu ani prvostupňové rozhodnutí nenapadal. Nicméně má za to, že převedení na místo řadového příslušníka se nepromítlo do kvality jím vykonávaných úkonů. Rovněž rozsah úkolů je podle jeho posouzení vyšší než u ostatních příslušníků na tomtéž služebním místě. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2013 navrhl žalobu zamítnout s tím, že odkázal na odůvodnění svého žalobou napadeného rozhodnutí. Městský soud v Praze nařídil ve věci jednání, které se konalo dne 17. 12. 2015, při němž účastníci řízení setrvali na svých dříve písemně vyjádřených stanoviscích. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ze správního spisu soud ověřil zápis z jednání senátu Poradní komise ředitele GIBS ze dne 26. 10. 2012, č. j. GI-A-830-6/2012, v němž se uvádí „Po prostudování dostupného spisového materiálu dospěl senát jednomyslně k závěru, že odůvodnění napadeného rozhodnutí v části týkající se snížení osobního příplatku je nepřezkoumatelné, a to v části rozsah vykonávaných činností se podstatně snížil.“ Senátem bylo konstatováno, že pouhá změna organizační struktury, v důsledku, které je příslušník přeložen na jiné služební místo, nezakládá důvod pro snížení osobního příplatku. Současně bylo konstatováno, že podstatné snížení rozsahu plnění úkolů nelze dovozovat pouze z toho, že byl příslušník přeložen na jiné služební místo. Je nutno konstatovat, že na novém služebním místě má příslušník odlišnou náplň činnosti, kterou nelze porovnat co do rozsahu úkolů s předcházejícím služebním zařazením. Senát uzavřel poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2007, sp. zn. 21 Cdo 3488/2006. Ze správního spisu soud dále ověřil, že ode dne 25. 9. 2007 do 6. 12. 2011 byl žalobci zvyšován osobní příplatek pravidelně každoročně: dne 25. 9. 2007 pro plnění služebních úkolů v mimořádné kvalitě nebo rozsahu; dne 22. 7. 2008 pro plnění služebních úkolů v mimořádné kvalitě nebo rozsahu; dne 10. 11. 2009 pro plnění služebních úkolů v mimořádném rozsahu; dne 29. 11. 2010 pro plnění služebních úkolů v mimořádné kvalitě a velmi dobrých výsledků; dne 6. 12. 2011 pro plnění služebních úkolů v mimořádné kvalitě. Podle § 122 zákona o služebním poměru (1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno. (2) Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka. (3) Příslušníka, který je uveden v § 117 odst. 5, a příslušníka ve služební hodnosti vrchní komisař až vrchní státní rada lze za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby, pokud tento zvýšený rozsah není zohledněn v základním tarifu, ocenit přiznáním osobního příplatku až do výše 100 % jeho základního tarifu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. února 2015, čj. 6 As 171/2014-46: I. Nárok na dříve přiznaný osobní příplatek dle § 122 zákona o služebním poměru ustanovením na nové služební místo dle § 20 téhož zákona nezaniká a nadále trvá. II. Shledá-li příslušný funkcionář v souvislosti s ustanovením na nové služební místo důvody pro snížení či odnětí osobního příplatku, je povinen o tom v souladu s § 122 odst. 1 větou druhou zákona o služebním poměru rozhodnout, a to na základě zákonných kritérií rozhodných pro jeho přiznání. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. dubna 2014, čj. 1 As 34/2014-54, rozhodnutí služebního funkcionáře o snížení osobního příplatku příslušníka bezpečnostního sboru musí být odůvodněno pouze odpovídající změnou kvality nebo rozsahu výkonu služby, tj. důvody podle § 122 odst. 1 zákona o služebním poměru. Důvodem pro snížení osobního příplatku proto nemůže být pouze snížení objemu mzdových prostředků stanovených státním rozpočtem na příslušný kalendářní rok. Podle rozsudku Nejvyššího správ