2 As 68/2008 — Nejvyšší správní soud

11 A 97/2014- 52 - text 9 pokračování 11A 97/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudkyň JUDr. Jitky Hroudové a JUDr. Evy Rybářové v právní věci žalobce: DAKINE s. r. o., se sídlem v Praze 6, Na Míčánce 2717/2g, v řízení zastoupeného JUDr. Viktorem Rossmannem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 1464/6, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské nám. 2, za účasti: 1) Ing. B. B., 2) P. B, 3) Ing. A. B., 4) N. O., bytem v P. 6, N. M. 2716/2f, 5) Ing. arch. M. Š., v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2014 čj. MHMP 577110/2014, t a k t o : I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, ze dne 28. 4. 2014 čj. MHMP 577110/2014 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.228,- Kč k rukám zástupce JUDr. Viktora Rossmanna, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2014, čj. MHMP 577110/2014, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 2. 9. 2013 čj. MCP 6064990/2013. Svým rozhodnutím prvostupňový správní orgán změnil rozhodnutí o umístění stavby „HANSPAULKA – NOVÉ VILY“. Žalobce namítl, že prvostupňový orgán ve svém rozhodnutí vůbec neodůvodnil souhlas se změnou staveb z rodinných na bytové. V případě budov označených jako „R“ přitom dochází k jejich zásadní změně ve srovnání s tou, která byla schválena původním územním rozhodnutím ze dne 20. 6. 2005. V původním rozhodnutí přitom byla výstavba rodinných domů omezena na maximálně dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Změnu těchto podmínek nelze provést pouhou změnou původního územního rozhodnutí. Z ustanovení § 94 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „nový stavební zákon“) vyplývá, že z podnětu navrhovatele lze změnit územní rozhodnutí novým rozhodnutím jen tehdy, došlo-li ke změně územně plánovací dokumentace, nebo jiných podkladů pro územní rozhodnutí nebo ke změnám podmínek v území. Tyto podmínky v projednávaném případě vůbec nebyly dány. Termínem „jiné podklady pro územní rozhodnutí“ nelze chápat návrhy úprav projektu, které stavebník po čase provede. Smyslem dotčené právní úpravy je pouze, aby byla umožněna změna individuální správního aktu při změně „obecného předpisu“, nikoli však umožnění předschválenou stavbu provést jinak. V řízení před prvostupňovým orgánem nebyly žadatelem předloženy podklady, které by ozřejmily osazení terénu, včetně hmotového řešení a dopadů na hydrotechnické požadavky. Odůvodnění prvostupňového rozhodnutí uvádí, že odstupová vzdálenost mezi objektem RII a RIII bude minimálně 8,47 m, což je výška vyšší protilehlé stěny. Z výroku rozhodnutí však vyplývá, že atika objektu RIII má být o 5,25 m vyšší než atika objektu RII. Zásadním pochybením prvostupňového orgánu je podle žalobce však skutečnost, že bylo rozhodnutí vůbec vydáno. Platnost původního rozhodnutí ze dne 20. 6. 2005 totiž po dvou letech zanikla. Neexistující rozhodnut nelze ani měnit, ani doplňovat. Dále žalobce namítl, že byla-li dokumentace k záměru nedostatečná již v době vydání prvostupňového rozhodnutí, nebyl důvod ji doplňovat v odvolacím řízení. Ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu takový postup přímo vylučuje. Žalovaný se podle názoru žalobce nevypořádal s problematikou extenzivního výkladu pojmu podkladů pro územní rozhodnutí. Podle žalobce za ně nelze považovat návrh úprav projektu, které po čase stavebník provede. Odůvodnění poskytnuté v rozhodnutí žalovaným k této námitce je mimoběžné a nijak se s ní nevypořádává. Žalobce je toho názoru, že v případě, že se územní rozhodnutí týká více staveb, je podání žádosti o stavební povolení, které by zachovalo platnost územního rozhodnutí, nezbytné vztahovat pouze k té které konkrétní stavbě. Žalovaný se vůbec nezabýval otázkou, zda byla ve lhůtě dvou let ode dne nabytí právní moci územního rozhodnutí ze dne 20. 6. 2005 podána žádost o stavební povolení domu RI či R III. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě k námitce týkající se doplňování dokumentace v odvolacím řízení uvedl, že každý účastník má právo v odvolacím řízení uplatňovat svá vyjádření. V daném případě se nejedná o nové skutečnosti, ani o nové návrhy na provedení důkazů, tj. o úkon, na který by se vztahovalo ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu. K námitce, podle níž zaniklo územní rozhodnutí z důvodu uplynutí doby jeho platnosti, odkázal žalovaný na vypořádání obdobné odvolací námitky v žalobou napadeném rozhodnutí. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil, že rozhodnutím ze dne 2. 9. 2013 rozhodl prvostupňový orgán o návrhu na změnu územního rozhodnutí o umístění stavby "HANSPAULKA - NOVÉ VILY" ze dne 20. 6. 2005 podaném společností HNV a.s. .tak, že původní územní rozhodnutí změnil. Předmětem změny stanovené novým územním rozhodnutím je navýšení počtu podzemních podlaží u rodinných domů RI a RIII a změna těchto domů z domů rodinných na bytové. Bytový dům R II byl již realizován, a proto nebyl ani předmětem změny územního rozhodnutí. To platí i o objektech MI, MII a MIII. Stavba celkově sestává z tří bytových domů MI, MII, MIII a tří bytových domů RI, RII, RIII (tyto původně povoleny jako rodinné domy), inženýrských sítí, opěrných zídek, komunikací a chodníků. Prvostupňový orgán nejprve stanovil prostorové a výškové podmínky pro výstavbu shora uvedených šesti bytových domů s tím, že podmínky, v nichž se nové rozhodnutí odlišuje od původního územního rozhodnutí, jsou v textu vyznačeny. Hrubá nadzemní podlahová plocha je u bytového domu RI stanovena na max. 467 m², u bytového domu RIII pak 334 m². Dále bylo nově stanoveno, že bytové domy RI, RII, RIII budou umístěny v jižní části pozemku vymezené jako plocha OB nad hranicí území, které je vymezené jako ZP – parky, historické zahrady a hřbitovy. Bytový dům RI bude umístěn ve vzdálenosti min. 4 m od uliční čáry ulice Horní, min. 6,5 m od západní hranice pozemku parc. č. 3083/78 v k. ú. Dejvice, nadzemní část bytového domu RIII min. 5 m od uliční čáry ulice Šárecké. Od společných hranic pozemků budou nadzemní podlaží bytových domů RI, RII, RIII vzdáleny min. 3,5 m, od hranice se souborem bytových domů MI, MII, MIII rovněž min. 3,5 m. Bytové domy RI, RII, RIII budou mít maximálně dvě nadzemní podlaží, max. tři podzemní podlaží, přičemž třetí podzemní podlaží bude podlažím pro technické zázemí bytového domu. V každém bytovém domě budou maximálně dvě bytové jednotky a prostory pro zajištění funkcí souvisejících s bydlením. Bytové domy RI a RII budou z hlediska dopravy a inženýrských sítí napojeny z ulice Horní. Bytový dům RIII bude napojen z ulice Šárecká. Výšková úroveň bytových domů byla stanovena u atiky bytového domu RI maximálně ve výšce 274 m. n. m., u bytového domu RII pak ve výšce 279,50 m. n. m. a u bytového domu RIII ve výšce 284,75 m. n. m. Výškové limity tedy zůstávají beze změn. Řešení umístění těchto objektů vhodně využívá svažitosti terénu jihovýchodním směrem a zároveň oba objekty (RI, RIII) navazují na objekt RII. Dále bylo stanoveno, že ve východní stěně bytového domu RI, která je protilehlá ke stěně sousedícího rodinného domu č. p. 2658 na pozemku parc. č. 3083/79, nebudou okna obytných místností. Západní nadzemní část bytového domu RI bude situována ve vzdálenosti minimálně 12,84 m od východní stěny bytového domu ležícího na pozemku parc. č. 3083/134. Odstupovou vzdálenost mezi východní stěnou objektu RI a západní stěnou stávajícího objektu A0 není třeba posuzovat, neboť sem nejsou situována okna obytných místností. Východní nadzemní část objektu RIII má být situována ve vzdálenosti min. 8,47 m od západní stěny bytového domu, který se nachází na pozemku parc. č. 3083/134. Stran úpravy dopravy v klidu bylo nově stanoveno, že bytové domy RI, RII, RIII musí mít vždy po minimálně dvou garážových stáních a parkovacích stáních na terénu (na komunikacích ke garážím). Prvostupňový orgán dále rozhodl o námitkách účastníků řízení. Žalobce zde namítal, že nesouhlasí se změnou staveb z rodinného domu na bytový. Prvostupňový orgán k této námitce uvedl, že se v daném případě jedná o změnu názvu objektu, který vychází z definice stanovené ve vyhlášce č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze (dále jen „vyhlášky OTPP“). Námitka byla prvostupňovým orgánem zamítnuta. Žalobce dále namítl, že v rámci řízení nebyly předloženy podklady, které by ozřejmily osazení objektů v terénu, včetně hmotového řešení a dopadů na hydrotechnické požadavky. K tomu prvostupňový orgán uvedl, že předmětnou dokumentací jsou tyto parametry dostatečně popsány. Všechny tyto údaje jsou popsány ve výrokové části rozhodnutí a jsou pro navrhovatele z