2 As 31/2005 — Nejvyšší správní soud

8 A 312/2011- 55 - text 9 pokračování 8A 312/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: I. S., nar. X., státní příslušnost X., bytem B., V. 225/13, zastoupen Janem Žižlavským, advokátem v Brně, Dvořákova 13, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 15. 8. 2011, č. j. MV-71135-5/VS-2011, T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včas podanou žalobou dne 3. 10. 2011 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí ministra vnitra ze dne 15. 8. 2011, č. j. MV-71135-5/VS-2011, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 5. 2011, č. j. VS-2462/53/2-2002, jímž podle § 7 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebylo vyhověno žádosti o udělení státního občanství České republiky. Žalovaný správní orgán odůvodnil své rozhodnutí nesplněním jedné ze zákonných podmínek. Jednak bylo zjištěno, že žadatel v období od května 2004 do prosince 2006 žil a pracoval ve Velké Británii, tedy déle než 365 dní, a tento pobyt mimo území České republiky neoznámil cizinecké policii, čímž se dopustil přestupku podle § 93 odst. 4 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Dále bylo zjištěno, že žadatel nehradil pojistné na veřejné zdravotní pojištění řádně a včas, čímž porušoval zvláštní právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění. Ministerstvo vnitra mohlo sice splnění uvedené podmínky prominout podle § 11 odst. 4 zákona o státním občanství, nicméně neshledalo důvod hodný zvláštního zřetele. Žalovaný se ve svém rozhodnutí postupně vypořádal se všemi rozkladovými námitkami. K námitce překročení mezí správního uvážení správním orgánem prvního stupně ministr vnitra uvedl, že v roce 2000 se jednalo o pochybení bagatelní výše (nedoplatek na veřejné zdravotní pojištění ve výši 234 Kč + penále ve výši 76 Kč), které žadatel napravil koncem roku 2002. Ze správního spisu však vyplynulo žadatelovo druhé pochybení v placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění za září 2008 ve výši 1.080 Kč, které bylo zaplaceno až dne 14. 1. 2010. Z informace o pojištěnci za období od 1. 5. 2000 do 22. 2. 2011 vyplynulo, že žadatel byl v období od 1. 9. 2008 do 30. 9. 2008 osobou bez zdanitelných příjmů a od 1. 10. 2008 do 31. 3. 2010 byl uchazečem o zaměstnání. Z tohoto podkladu je tedy patrno, že žadatel měl povinnost uhradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění řádně a včas. Ministr vnitra nemůže v uvedené souvislosti přistoupit na tvrzení žadatele, že v období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2008 byl zaměstnán u společnosti Quizda a pojistné za něj měl hradit zaměstnavatel. Pokud by tomu tak však bylo, je nucen jej upozornit na porušení § 10 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jelikož byl povinen neprodleně oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti o vzniku a zániku tohoto pracovního poměru, pokud tak neučinil zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že žadatel pojistné na veřejné zdravotní pojištění uhradil teprve dne 14. 1. 2010, musel o pochybení svého zaměstnavatele vědět, a přesto minimálně do února 2011 o těchto skutečnostech zdravotní pojišťovnu neinformoval. K námitce, že správní orgán prvního stupně měl vycházet z nepravomocného rozhodnutí Úřadu práce ze dne 28. 2. 2011, který v rozhodnutí neuvedl agenturu James jako zaměstnavatele a nepřiznal mu nárok na podporu v nezaměstnanosti, ministr vnitra dodal, že podle § 82 odst. 4 správního řádu se k novým skutečnostem k návrhům na provedení důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník řízení nemohl uplatnit dříve. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne 28. 4. 2011, které nabylo právní moci dne 2. 5. 2011, a jež žadatel přiložil až k rozkladu, je zřejmé, že jej mohl uplatnit v prvostupňovém řízení, když rozhodnutí Ministerstva vnitra je ze dne 5. 5. 2011. Žadatel však tento důkaz přiložil až k rozkladu. Nad to ministr vnitra uvedl, že rozhodnutí Úřadu práce ze dne 28. 2. 2011 a ze dne 28. 4. 2011 nemají vliv na žadatelův nedoplatek na veřejné zdravotní pojištění, neboť vznikl v září 2008. Rozhodnutí Úřadu práce ze dne 28. 4. 2011 se žadateli pouze přiznává podpora v nezaměstnanosti od 1. 1. 2011. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a namítal jeho nesprávnost. Namítal, že napadené rozhodnutí postrádá jak logiku, tak zejména aspekt humanitní. Žalobce namítal, že žalovaný nerespektoval zákon, když na jedné straně značným způsobem zveličil a místy i zkreslil pochybení žalobce, na druhé straně naprosto pominul aspekt humanity a dobrých mravů. Žalobce namítal, že v rozkladu dostatečně přiléhavě vysvětlil otázku dluhu na zdravotním pojištění, který byl doslova bagatelní a navíc dodatečně uhrazen. Žalobce namítal, že obdobně si žalovaný počínal v případě hodnocení jeho pobytu ve Velké Británii. Žalobce uváděl novou skutečnost, a to kombinované studium oboru Historie v bakalářském studijním programu na Filozofické fakultě Masarykovy university v akademickém roce 2011/2012, čímž se stal řádným studentem FFMU. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 3. 2. 2012 navrhl žalobu zamítnout a odkázal na právní názor vyjádřený v rozhodnutí ministra vnitra ze dne 15. 8. 5011, č. j. MV-71135-5/VS-2011. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního se žalobce nevyjádřil (doručeno dne 16. 2. 2012) a žalovaný výslovně souhlasil, aby soud rozhodnul bez jednání. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce na území České republiky přicestoval v roce 1987 za účelem studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde byl zapsán v době od 1. 9. 1988 do 14. 11. 1994 v prezenčním studijním programu Historické vědy, které nedokončil. V období 1994 až 1998 pobýval v X. a v roce 1998 přicestoval opět do České republiky. Ve studiu nepokračoval, měl zrušeno oprávnění bydlet Na vysokoškolské koleji a byl mu vysloven zákaz pobytu v České republice. Z tohoto důvodu požádal o udělení azylu, který mu byl po odvolání v v roce 2000 povolen. Od té doby až do března 2004 byl veden v evidenci úřadu práce a byla mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Od května 2004 do prosince 2006 žil a pracoval ve Velké Británii. V tomto období nepobíral žádné dávky státní sociální podpory na území České republiky. Po návratu do české republiky získal živnostenské oprávnění dne 24. 1. 2007, které ke dni 23. 5. 2007 zrušil a byl opětovně veden úřadem práce jako uchazeč o zaměstnání. Od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2008 byl zaměstnán prostřednictvím pracovní agentury jako skladník v Brně. V letech 2009 až 2010 měl několik krátkodobých zaměstnání. Od 1. 1. 2011 byl opět zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a dne 3. 1. 2011 požádal o podporu v nezaměstnanosti. Soud ověřil z předložených vyúčtování pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny, že žalobci v roce 2000 bezprostředně po udělení azylu vznikl nedoplatek na veřejné zdravotní pojištění ve výši 234 Kč + penále ve výši 76 Kč, které žadatel napravil koncem roku 2002. Z vyúčtování za období od 1. 2. 2007 do 23. 2. 2011 vyplývá, že žalobce neuhradil včas veřejné zdravotní pojištění za září 2008 ve výši 1.080 Kč, které bylo zaplaceno až dne 14. 1. 2010. Z informace o pojištěnci za období od 1. 5. 2000 do 22. 2. 2011 vyplynulo, že žadatel byl v období od 1. 9. 2008 do 30. 9. 2008 osobou bez zdanitelných příjmů a od 1. 10. 2008 do 31. 3. 2010 byl uchazečem o zaměstnání. Žalobce ke své žalobě připojil potvrzení Masarykovy univerzity ze dne 22. 8. 2011 o přijetí ke kombinovanému studiu oboru Historie v bakalářském studijním programu na Filozofické fakultě MU v akademickém roce 2011/2012, a že se zápisem ke studiu dne 18. 8. 2011 stal řádným studentem FFMU. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory vydaného Úřadem práce dne 27. 10. 2011, č. j. 313919/11/BM, soud ověřil, že příspěvek na bydlení byl žalobci ke dni 1. 10. 2011 snížen z 3.515 Kč na 1.540 Kč. Z oznámení Úřadu městské části Brna, Brno-střed, ze dne 10. 10. 2011, č. j. 35386/2011/BBT, soud ověřil, že dávka - příspěvek na živobytí