4 Ads 139/2011 — Nejvyšší správní soud

5 Af 57/2013- 106 - text 12 pokračování 5Af 57/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobkyně: Residence Krč a. s., IČO 27582400, se sídlem Nádražní 762/32, Praha 5, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) O. M., bytem X, 2) M. K., bytem X, 3) J. K., bytem X, 4) J. P., bytem X, 5) Z. Č., bytem X, 6) A. B., bytem X, 7) I. P., bytem X, 8) M. N., bytem X, všichni zastoupeni JUDr. Martinem Soukupem, Ph.D., advokátem, se sídlem Římská 31a, Praha 2, a 9) R. M., bytem X, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2013, č. j. 23699/13/5000-14503-702154, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Základ sporu Žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 9. 2013, č. j. 23699/13/5000-14503-702154, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 21. 3. 2013, č. j. 1383952/13-2005-25202-110111, o opravě zřejmých nesprávností (dále též „opravné rozhodnutí“). Finanční úřad opravil tímto rozhodnutím dle § 104 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, rozhodnutí ze dne 21. 11. 2011, č. j. 666895/11/005942109649, o udělení příklepu v dražbě nemovitostí, ve znění rozhodnutí ze dne 26. 9. 2012, č. j. 675971/12/005942106143, o opravě zřejmých nesprávností (dále jen v souhrnu „rozhodnutí o příklepu“). Finanční úřad změnil opravným rozhodnutím výrok rozhodnutí o příklepu tak, že původní znění výroku: „shora uvedenému vydražiteli se uděluje příklep k vydražené nemovitosti, včetně příslušenství, zapsané na LV č. x, podíl 2852/11507 včetně práv daných ve smlouvě o výstavbě V1O 11858/1998, parcela KN x – zastavěná plocha a nádvoří, budova na LV x, okres Hlavní město Praha, obec Praha, kat. území Krč“ (zvýraznil zdejší soud, pozn.), opravil na: „shora uvedenému vydražiteli se uděluje příklep k vydražené nemovitosti, včetně příslušenství, zapsané na LV č. x, podíl 2852/11507, parcela KN x – zastavěná plocha a nádvoří, budova na LV x, okres Hlavní město Praha, obec Praha, kat. území Krč“. V odůvodnění finanční úřad uvedl, že dle dražební vyhlášky ze dne 10. 10. 2011, č. j. 549976/11/005942109649, byl předmětem dražby pouze podíl na pozemku zapsaný na LV č. x, parcela KN x – zastavěná plocha a nádvoří, budova na LV x. Smlouva o výstavbě V1O 11858/1998 nebyla předmětem dražby. Jelikož žalobci byl udělen příklep při samotné dražbě a rozhodnutí o příklepu pouze deklaruje tento stav, došlo ke zřejmé nesprávnosti. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zejména uvedl, že skutečnost, že byl vydražen pouze spoluvlastnický podíl na pozemku, a nikoli i práva plynoucí ze smlouvy o výstavě, vyplynula ze samotného protokolu o dražbě. Ohledně tvrzení žalobce, že finanční úřad opravným rozhodnutím vypustil z vlastního textu výroku polovinu vydražených věcí, žalovaný konstatoval, že obsahem rozhodnutí dle § 104 daňového řádu může být toliko oprava zřejmých nesprávností, nikoli zkoumání, zda byl správně vymezen předmět dražby. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného Žalobou podanou dne 25. 11. 2013 u zdejšího soudu napadl žalobce rozhodnutí žalovaného. Žalobce předně namítá, že dle § 104 daňového řádu lze opravovat pouze zřejmé omyly. Finanční úřad vypuštěním textu „včetně práv daných ve smlouvě o výstavbě V10 11858/1998“ neopravil zřejmý omyl, ale vypustil z textu svého rozhodnutí podstatnou část výroku, která materiálně představuje zhruba polovinu vydražených věcí. Přitom doplnil i úplně jiné číslo LV a nově doplnil i výši podílu na nemovitosti. Žalobce odkazuje na rozsáhlou judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu ohledně opravy zjevných nesprávností. Opravou zřejmých nesprávností nelze v žádném případě měnit zásadní chyby nebo samotný obsah výroku rozhodnutí. Žalobce dále uvádí řadu podpůrných námitek týkajících se věcného posouzení obsahu dražby nemovitosti. Poukazuje na § 335a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle něhož se exekuce vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím. Proto součásti a příslušenství nemovitosti přecházejí udělením příklepu bez dalšího přímo ze zákona. Dražený podíl ve výši 2852/11507 na stavebním pozemku se váže ke smlouvě o výstavbě a vznikl rozhodnutím vlastníka pozemku i stavby právě uzavřením a vkladem smlouvy o výstavbě do katastru nemovitostí pod č. j. V10 11858/1998. Žalobce odkazuje i na zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, z něhož dovozuje, že je-li součástí smlouvy o výstavbě převod pozemku, práva a povinnosti ze smlouvy o výstavbě mohou být součástí pozemku. V takovém případě nemohou existovat jedno bez druhého. Žalobce poukazuje i na četnou judikaturu týkající se vztahu věci hlavní k jejím součástem a jejímu příslušenství. Žalobce dovozuje závěr, že příslušenství sdílí osud věc hlavní, aniž by muselo být výslovně specifikováno. Předmětná smlouva o výstavbě je tak součástí, respektive příslušenstvím, věci – podílu na pozemku č. p. x k. ú. Krč (§ 120 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Žalobce dodává, že smlouva o výstavbě nemůže být samostatně převoditelná bez podílu na pozemku, protože v opačném případě by mohly bytové jednotky zůstat bez podílu na pozemku. Žalobce uvádí, že smlouvu o výstavbě lze analogicky považovat i za věcné břemeno váznoucí na pozemku. Žalobce dále uvádí, že v rámci prohlášení dražebníka o předmětu dražby i ve výzvě k podání nabídek mu dražebník sdělil informaci, že předmětný podíl na pozemku je dražen společně s právy ze smlouvy o výstavbě tak, jak je tato smlouva o výstavbě vložena do katastru nemovitostí a zapsána na předmětném listu vlastnictví. Žalobce proto navrhuje jako důkaz výslech dražebníka. Žalobce rovněž nesouhlasí se stanoviskem žalovaného, že lze přezkoumávat správnost a zákonnost udělení příklepu pouze v řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí o příklepu. Žalobce považuje za nepřípustný zásah do svých práv, pokud po uplynutí zákonné lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o příklepu, po zaplacení ceny a po více než roce finanční úřad vydal opravné rozhodnutí, kterým změnil zcela rozsah toho, co žalobce nabyl příklepem a za co řádně zaplatil. Přitom žalobce poučil v tom smyslu, že nemá již možnost se bránit, protože lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí o příklepu již uplynula. Žalobce proto navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. Alternativně navrhuje, aby soud prohlásil dražbu provedenou v daňové exekuci, která byla nařízena exekučním příkazem ze dne 10. 11. 2010, č. j. 424573/10/005942109657, za neplatnou. Ve vyjádření ze dne 10. 2. 2014, č. j. 3437/14/5000-14503-702154, žalovaný uvádí, že skutečnost, že byl vydražen pouze spoluvlastnický podíl na pozemku, a nikoli práva plynoucí ze smlouvy o výstavbě, vyplývá z protokolu o průběhu dražby, ve kterém je dle § 200 daňového řádu zaznamenám průběh licitace, učiněné nejvyšší dražební podání a rozhodnutí o příklepu. Předmět dražby byl stejně označen i v dražební vyhlášce. Smlouva o výstavbě nemohla být vydražena, neboť nebyla postižena daňovou exekucí. Rovněž není součástí příslušenství vydraženého spoluvlastnického podílu na pozemku, pročež nemohla přejít na vydražitele. Žalovaný se dále věnuje popisu institutu – smlouvy o výstavbě. Podle žalovaného skutečnost, že převod spoluvlastnického podílu k pozemku je součástí smlouvy o výstavbě, nelze interpretovat tak, že se jedná o součást věci ve smyslu § 120 občanského zákoníku. Jedná se o 2 samostatné úkony a smlouva o výstavbě má povahu obligačního vztahu. Žalovaný dále podává rozsáhlý výklad ohledně bytového vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů. Shrnuje, že pozemek, respektive spoluvlastnický podíl na něm, není v režimu tohoto zákona samostatným předmětem právních vztahů. Pokud s pozemkem není spojeno vlastnictví jednotky a podílu na společných částech domu, lze podíl na pozemku samostatně převést nebo vydražit. Žalovaný je přesvědčen, že práva ze smlouvy o výstavbě nejsou spojena se spoluvlastnickým podílem na pozemku a že se jedná o samostatná práva, která dosud svědčí daňovému dlužníkovi. Žalovaný dodává, že tvrzení žalobce, že podíl na pozemku byl podle informace licitátora dražen společně s právy ze smlouvy o výstavbě, nemá oporu ve spise, protože z protokolu o průběhu dražby je zřejmé, že předmětem dražby byl pouze spoluvlastnický podíl na pozemku. Závěrem žalovaný uvádí, že opravným rozhodnutím dle § 104 daňového řádu správce daně meritorně nerozhoduje. Nemůže jím tak měnit vlastní skutková zjištění nebo jejich provedené právní hodnocení a nahrazovat tímto způsobem řízení o opravných prostředcích. Žalovaný poukazuje na skutečnost, že rozhodnutím ze dne 27. 9. 2013, č. j. 23702/13/5000-14503-702154, rozhodl o odvolání jednoho ze spoluvlastníků proti rozhodnutí o př