— Nejvyšší správní soud

14 A 216/2018- 33 - text 7 14 A 216/2018 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci navrhovatele: D.K., proti odpůrci: Úřad městské části Praha 8, se sídlem Zenklova 1/35, Praha 8, za účasti 1) volební strany č. 1 „Česká strana sociálně demokratická“, se sídlem Hybernská 1033/7, Praha 1, a 2) volební strany č. 2 „PATRIOTI PRO PRAHU 8“, se sídlem Řešovská 519/1, Praha 8, v řízení o návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost volby kandidáta do Zastupitelstva městské části Praha 8, konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, t a k t o : I. Volba kandidáta volební strany č. 2 „PATRIOTI PRO PRAHU 8“, zapsaného pod č. 8 P.J., pro volby do Zastupitelstva městské části Praha 8, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, je neplatná. II. Počet mandátů volebních stran získaných ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 8 konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 se nemění. III. Pořadí náhradníků u volební strany č. 2 „PATRIOTI PRO PRAHU 8“ se mění tak, že stávající náhradníci č. 6 až č. 42 se posouvají o jedno místo dopředu. IV. Návrh na neplatnost hlasování a neplatnost volby kandidátů se ve zbytku zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá vydání usnesení, kterým by soud rozhodl o neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Praha 8 (dále jen „Zastupitelstvo“) konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 a o neplatnosti volby kandidátů. Navrhovatel uvádí, že z výsledku hlasování ve volebním okrsku 8084 vyplývá, že kandidáti navržení volební stranou Česká strana sociálně demokratická umístění na 1. až 23. místě získali ve volbě 6 až 12 platných hlasů, kandidáti na místě 24. až 45. mají uveden zisk 0 hlasů. Podobně navrhovatel poukazuje na skutečnost, že z výsledku hlasování ve volebním okrsku 8084 vyplývá, že kandidáti navržení volební stranou PATRIOTI PRO PRAHU 8 umístění na 1. až 44. místě získali ve volbě 29 až 38 platných hlasů, avšak kandidát na 45. místě má uveden zisk 0 hlasů. Vzhledem ke způsobu hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí je dle navrhovatele velmi nepravděpodobné až nemožné takové hlasování voličů a zjevně se jedná o nesprávně zjištěný výsledek hlasování volební komisí volebního okrsku 8084. Dále navrhovatel namítá, že volební strana PATRIOTI PRO PRAHU 8 navrhla na 8. místě kandidátní listiny P.J., který měl na volebním lístku uvedený trvalý pobyt P. 6, tedy tento kandidát zjevně nesplňoval podmínku volitelnosti stanovenou v ustanovení § 5 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, neboť v době konání voleb neměl trvalý pobyt na území městské části Praha 8, a přes tuto skutečnost byly při zjišťování výsledku voleb pro volební stranu PATRIOTI PRO PRAHU 8 započítány platné hlasy i pro tohoto kandidáta. II. Odpůrce k údajně nesprávně zjištěnému výsledku hlasování v okrsku 8084 uvedl, že i v případě potvrzení chybného započtení hlasů pro navrhovatelem uvedené kandidáty, by tato skutečnost neměla být natolik intenzivní, aby mohla být konstatována neplatnost voleb do Zastupitelstva. K druhé námitce odpůrce konstatoval, že v rámci registračního procesu přezkoumal podanou kandidátní listinu a vzhledem k tomu, že byla podána v zákonné lhůtě, nevykazovala žádné vady a splňovala všechny náležitosti uvedené v § 22 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), rozhodl o její registraci. Úřad přitom ověřil osobní údaje kandidátů uvedené na prohlášeních kandidátů, přičemž kandidát P.J. ve svém prohlášení konstatoval, že mu je známa překážka volitelnosti, a že překážka (trvalý pobyt) pomine ke dni voleb do Zastupitelstva. Úřad není nadán zákonnou pravomocí, která by umožňovala kandidáta, který je po pravomocném zaregistrování kandidátní listiny uveden na hlasovacím lístku, z hlasovacího lístku vyškrtnout, či nějakým způsobem určovat pravidla, dle kterých mu nebudou započítávány hlasy, které od voličů obdrží. Volební zákon nedává registračnímu úřadu jakékoliv oprávnění či povinnost splnění pominutí překážky ověřovat či kontrolovat, včetně jakéhokoliv zásahu do procesu samotného již probíhajícího hlasování voličů či následného zjišťování výsledků voleb okrskovou volební komisí. Je zcela jednoznačné, že toto právní vakuum nemohlo být ze strany odpůrce řešeno. III. Účastník 2) ve svém vyjádření k návrhu uznal, že v případě kandidáta P.J. došlo k pochybení, neboť tento kandidát si do doby konání voleb nezajistil trvalý pobyt v obvodu městské části, v níž kandidoval. Účastník 2) však zdůraznil, že se nejednalo o lež či účelové matení voličů, a podotkl, že na sociálních sítích se strana za toto pochybení omluvila. IV. Soud při posouzení návrhu vyšel z následující právní úpravy: Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Podle § 5 odst. 1 volebního zákona členem zastupitelstva (…) městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu. Podle § 60 odst. 1 volebního zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Podle § 60 odst. 2 volebního zákona návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Podle § 60 odst. 4 volebního zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. IV. a) Soud se nejprve zabýval tvrzenou nesprávností zjištěného výsledku hlasování ve volebního okrsku 8084. Soud předně uvádí, že z obsahu navrhovatelovy argumentace vyplývá, že se domáhá vyslovení nikoli neplatnosti voleb (jak uvádí ve svém petitu), nýbrž neplatnosti hlasování. V případě návrhu na neplatnost voleb je třeba vycházet z toho, že pojmově se nemá jednat o případy neplatnosti hlasování, ani o neplatnost volby kandidátů, tzn. protiprávnosti vztáhnutelné jen na osoby některých kandidátů. Jedná se tedy o situace zásadní protiprávnosti pojící se k volbám jako celku. Mohlo by se jednat o případy, kdy volby nebyly řádně vyhlášeny (resp. neměly se vůbec konat), konaly by se v nesprávných volebních obvodech, některá z volebních stran by byla fakticky zcela vyloučena z volebního klání (např. by její kandidáti byli protiprávně zbaveni osobní svobody) anebo by se jednalo o zásadní porušení pravidel volební kampaně. Naopak návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování by měl dopadat na případy týkající se teprve samotného aktu hlasování a zjišťování volebních výsledků (srov. Potěšil, L.: Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 835 – 837). Z navrhovatelovy argumentace je přitom zřejmé, že nenapadá protiprávnost voleb jako celku, nýbrž brojí proti způsobu zjištění volebních výsledků ve volebním okrsku 8084. Proto soud předložený návrh posuzoval jako návrh na neplatnost hlasování; tato skutečnost však neměla žádný vliv na rozsah či způsob vypořádání návrhu ze strany soudu. K podstatě navrhovatelovy argumentace soud nejprve zdůrazňuje, že z judikatury správních soudů a Ústavního soudu vyplývá, že volební proces je založen na jeho neopakovatelnosti. Voliči se vždy rozhodují podle aktuální situace a nálady ve společnosti, jsou ovlivněni volební kampaní a opakování voleb proto vždy znamená konání voleb nových, za zcela odlišných okolností, než byly ty původní. Neplatí tedy, že konáním nových, případně opakovaných voleb dojde k prověření skutečné vůle voličů, a tedy k odstranění původních pochybností. Tyto nové volby jsou totiž vždy originální a tím, že v nich zvítězí někdo jiný než ve volbách původních, vůbec nemusí být potvrzeno, že původ