5 As 28/2007 — Nejvyšší správní soud

6 A 61/2017- 34 - text  11 6 A 61/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Mgr. T. M. zastoupený advokátem Mgr. Michalem Křižkou se sídlem Petrská 1136/12, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2016 č.j. MV-125736-/KM-2013 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Policie ČR, Kriminalistického ústavu Praha (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 25. 10. 2016 č.j. KUP-12562-8/ČJ-2013-2303MR (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla odmítnuta žalobcova žádost ze dne 29. 8. 2013 o informace podaná podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), v níž žalobce žádal o zaslání dokumentu SOP TZK-04 „Zjišťování a zkoumání stavu žárovek“ (dále jen „předmětná žádost“). 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že povinný subjekt prvostupňovým rozhodnutím rozhodl o odmítnutí předmětné žádosti ve smyslu § 15 odst. 1 na základě § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobcem požadovaný dokument SOP TZK-04 „Zjišťování a zkoumání stavu žárovek“ (dále též jen „požadovaný dokument“) obsahuje písemný postup pro provádění zkušební metody v rámci znaleckého zkoumání. Standardní operační postup je na základě rozhodnutí příslušného služebního funkcionáře vnitřním předpisem závazným pouze pro pracovníky povinného subjektu a zásadně nemůže ovlivnit jiné subjekty než ty, které mu z hlediska služební podřízenosti podléhají. Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k jeho vnitřním pokynům. Povinný subjekt tak dospěl k závěru, že požadovaný dokument nemohl žalobci poskytnout. 3. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce namítal, že požadovaný dokument se zcela jednoznačně nevztahuje výlučně k pokynům povinného subjektu, neboť působí i mimo tento útvar Policie České republiky. Dle požadovaného dokumentu jsou zkoumány žárovky havarovaných vozidel za účelem zjištění, zda v době dopravní nehody svítily a na jeho základě vznikají odborná vyjádření a znalecké posudky v trestním řízení, které jsou mnohdy rozhodující pro rozhodnutí o vině a trestu. Bez znalosti požadovaného dokumentu jsou tato vyjádření a znalecké posudky nepřezkoumatelné, neboť není patrné, jak povinný subjekt dospěl k závěrům v nich uvedeným. Tvrzení, že požadovaný dokument nemůže ovlivnit jiné subjekty, je dle žalobce absurdní, neboť odborná vyjádření a posudky pořízené na jeho základě mají zcela zásadní vliv na osobu, proti níž se trestní řízení vede. Nemožnost seznámit se s požadovaným dokumentem by tak znamenala omezení práva na obhajobu. Jestliže dle povinného subjektu obsahuje požadovaný dokument pouze sumarizaci teoretických východisek, pak není žádný důvod pro odepření jeho poskytnutí a nemůže obstát zdůvodnění, že nelze vyloučit, že zveřejnění požadovaného dokumentu by mohlo ohrozit plnění úkolů Policie ČR v trestním řízení. Obavy o jeho zneužití ze strany potenciálních pachatelů jsou zbytečné, protože ti si mohou nastudovat odbornou literaturu. Žalobce v odvolání zdůraznil, že právo na informace je základním právem zaručeným dle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a veškeré výjimky z něj je proto nutno vykládat restriktivně. Dle zákona může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k jeho vnitřním pokynům a personálním předpisům. Tato výjimka se může vztahovat pouze na informace, které se projeví výhradně uvnitř úřadu a nemají žádný výstup navenek. V této souvislosti žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10.1.2013 č.j. 10 A 251/2011 – 38, jehož předmětem bylo poskytnutí pokynů a rozkazů policejního prezidenta. 4. Žalovaný v rámci vypořádání odvolacích námitek v napadeném rozhodnutí uvedl, že požadovaný dokument je interní dokument obsahující písemný postup pro provádění zkušební metody a vypracovávají jej pracovníci povinného subjektu za účelem zajištění systému managementu kvality. Metody v něm popsané vycházejí z doporučení renomovaných institucí a organizací a z technických norem. Následně žalovaný blíže popsal jeho obsah. K poukazu žalobce na shora uvedený rozsudek Městského soudu v Praze uvedl, že žalobcem zmiňovaná citace byla vytržena z kontextu, neboť v daném případě se jednalo o vnitřní předpisy upravující nakládání s osobními údaji, čímž dle názoru soudu dochází k jejich projevu navenek a zásahu do práv třetích osob. Požadovaný dokument charakter takového vnitřního předpisu nemá, a nejedná se tak o případ obdobný tomu, který posuzoval soud. Požadovaný dokument je závazný pouze pro pracovníky povinného subjektu a nemůže zásadně ovlivnit nikoho jiného než toho, kdo mu z hlediska služební podřízenosti podléhá. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008 č.j. 4 As 20/2007 – 64 a uvedl, že požadovaný dokument splňuje podmínky stanovené Nejvyšším správním soudem pro interní předpisy. 5. K námitce žalobce, že na základě požadovaného dokumentu vznikají odborná vyjádření a znalecké posudky v trestním řízení, žalovaný uvedl, že se jedná o nepřesné konstatování. Požadovaný dokument obsahuje standardní postup při provádění znaleckého zkoumání, ale nenahrazuje odbornost a odpovědnost příslušného kriminalistického znalce. Danou problematiku nelze chápat tak, že při provádění znaleckého zkoumání nahlédne zaměstnanec povinného subjektu do požadovaného dokumentu a dle údajů v něm uvedených rozhodne o tom, co se v daném případě stalo. Při zpracování znaleckého posudku dochází k aplikaci odborných znalostí kriminalistického znalce při interpretaci provedených zkoušek za účelem zodpovězení otázek položených orgánem činným v trestním řízení. Žalovaný nesouhlasil ani s tvrzením žalobce, že bez znalosti požadovaného dokumentu jsou odborná vyjádření a znaleckého posudky nepřezkoumatelné. Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) upravuje instituty umožňující bližší objasnění skutečností uvedených ve znaleckém posudku. V případě pochybností o jeho správnosti a úplnosti může obhajoba uplatnit své právo způsobem uvedeným v trestním řádu, a o omezení tohoto práva tak nelze hovořit. 6. Vnitřní pokyny se dle žalovaného u každého povinného subjektu označují jiným výrazem, u Policie ČR se jedná o interní akty, kterými se rozumí závazný pokyn policejního prezidenta, rozkaz policejního prezidenta, pokyn vedoucího pracovníka a rozkaz vedoucího pracovníka. Dále existují metodická doporučení a stanoviska, která nejsou závazná a zpravidla obsahují právní názor nebo analýzu určitého problému. U pojmu interní předpisy ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím je nutno rozlišovat, zda pokyny upravují postupy a činnosti povinného subjektu dotýkající se práv a právem chráněných zájmů či povinností třetích osob či zda tento aspekt postrádají. Povinný subjekt dle náhledu žalovaného svou úvahu řádně zdůvodnil a podrobně popsal obsah požadovaného dokumentu. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je tak zřejmé, proč povinný subjekt přistoupil k omezení práva žalobce na přístup k informacím. Žalovaný má ve shodě s povinným subjektem za to, že u požadovaného dokumentu se jedná o výlučně interní pokyn nijak nezavazující vnější subjekty ani nezasahující do práv fyzických osob. Žalovaný poté opětovně shrnul obsah požadovaného dokumentu a odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008 č.j. 4 As 20/2007 – 64. Podotkl, že vydávání instrukcí je realizací oprávnění řídit činnost podřízených a jejich plnění je zachováním povinnosti řídit se ve služební činnosti příkazy nadřízených. Není vyloučeno, aby interním předpisem byly upraveny i pracovní postupy a konkretizace úkolů vyplývajících z působnosti úřadu jako provedení předpisů úřadu vyššího, vždy se však bude jednat o takové akty, které se dotýkají pouze pracovníků, kteří jsou jimi vázáni. Standardní operační postupy dle žalovaného uvedené podmínky naplňují. 7. Žalovaný poté konstatoval, že Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 9. 2016 č.j. 5 A 220/2013 – 32 zrušil předchozí rozhodnutí žalovaného v této věci ze dne 25. 10. 2013 č.j. MV-125736-2/KM-2013, kterým žalovaný potvrdil původní rozhodnutí povinného subjektu ze dne 13.9.2013 o odmítnutí předmětné žádosti. Dle názoru vysloveného soudem ve zrušovacím rozsudku nelze z obsahu požadovaného dokumentu posoudit, zda je pouze shrnutím – popisem právních norem, odborné literatury a postupů pro provádění zkušební metody v rá