2 Afs 58/2007 — Nejvyšší správní soud

6 Af 36/2018- 34 - text 10 6 Af 36/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: Státní fond životního prostředí, se sídlem Kaplanova 1931/1, Praha 4 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 9. 2018, č. j.: 38674/18/5000-10480-712244 a ze dne 4. 9. 2018, 38675/18/5000-10480-712244 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce podanou žalobou napadl shora uvedená rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta jeho odvolání a potvrzeny platební výměry, jež dne 22. 8. 2017 vydal Finanční úřad pro hl. m. Prahu (dále obecně i s žalovaným jako „správce daně“, případně „finanční úřad“) pod č.j. 6626499/17/2000-31471-110614 a č.j. 6626244/17/2000-31471-110614 (dále jen „Platební výměry“). Správce daně vyměřil žalobci Platebními výměry odvody za porušení rozpočtové kázně, a to do Národního fondu ve výši xxxx Kč (pod č.j. 6626499/17/2000-31471-110614) a do státního rozpočtu ve výši xxxx Kč (pod č.j. 6626244/17/2000-31471-110614). Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného v celém rozsahu, přičemž se domáhal zrušení napadených rozhodnutí i Platebních výměrů. [2] Podle názoru žalobce nedošlo výdejem finančních prostředků na úhradu faktur v souvislosti s veřejnou zakázkou (VZ 004) k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a), písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), a v žalobních bodech vytyčil následující meze soudního přezkumu. [3] Žalobce namítl, že jej žalovaný z hlediska rozpočtování nesprávně posoudil jako organizační složku státu. K tomu uvedl, že rozpočet žalobce sice náleží do soustavy veřejných rozpočtů České republiky, není však součástí některé z kapitol státního rozpočtu, a příjmy žalobce, které tvoří zdroje uvedené v ust. § 2 odst. 1 zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí (dále jen „zákon o Fondu“), nejsou součástí jiné kapitoly státního rozpočtu. Žalobce nehospodaří s prostředky státního rozpočtu, nýbrž s vlastními prostředky, a toto oddělení prostředků žalovaný nevzal v potaz. Žalobce poukázal na ustanovení § 2a zákona o Fondu, na jehož základě sestavuje návrh svého rozpočtu na následující rozpočtový rok nejméně v rozsahu celkových příjmů a výdajů na základě částky sdělené ministerstvem financí a předkládá jej prostřednictvím ministerstva životního prostředí do 31. 8. běžného roku vládě – tak, jako správci kapitol státního rozpočtu návrhy rozpočtů svých kapitol. Žalobce v rámci této částky stanoví i částku, kterou se bude podílet na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Tento podíl se týká prostředků, které žalobce poskytuje jako finanční podporu příjemcům dotací ze svého rozpočtu. Tyto prostředky jsou zákonem o rozpočtových pravidlech jednoznačně odděleny od prostředků státního rozpočtu. Jedná se o jiné peněžní prostředky státu (§ 3 písm. c) rozpočtových pravidel), v oblasti definice porušení rozpočtové kázně jde o prostředky ve smyslu § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel, v oblasti provedení odvodu do příslušného rozpočtu ve smyslu § 44a odst. 1 písm. b) a § 44a odst. 3 písm. b) rozpočtových pravidel. Rozpočet žalobce je součástí státního rozpočtu pouze ve smyslu souhrnu finančních dokumentů schvalovaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Dokumentace k návrhu zákona o státním rozpočtu předkládaná Poslanecké sněmovně popisuje hospodaření veřejných rozpočtů, kam spadá jak státní rozpočet, tak i rozpočet státních fondů. Žalobce k uvedenému odkazuje na Sněmovní tisk č. 921/0 „Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2017“, z něhož je patrné oddělení příjmů z provozní činnosti státního rozpočtu a mimorozpočtových fondů. Hospodaří-li žalobce se schodkem, pak je schodek pokryt zůstatkem na běžném účtu žalobce, k čemuž žalobce poukázal na skladbu svých příjmů a ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona o Fondu, podle kterého lze použít prostředky žalobce na úhradu nákladů spojených s jeho činností a schválených v rámci rozpočtu žalobce. Zůstatek finančních prostředků žalobce koncem kalendářního roku nepropadá, jako je tomu u státního rozpočtu. [4] Žalobce dále namítl nesprávné určení okamžiku vzniku porušení rozpočtové kázně. K porušení rozpočtové kázně podle žalobce dochází okamžikem přijetí prostředků na účet příjemce dotace, tj. okamžikem, kterým příjemce dotace s veřejnými prostředky skutečně nakládá, jak vyplývá z § 44 odst. 1 a § 3 písm. e) rozpočtových pravidel. Žalovaný nesprávně váže vznik porušení rozpočtové kázně na úhradu faktur ze strany příjemce dotace, to však platí pouze u organizačních složek státu. Žalobce obdržel ze státního rozpočtu jako příjemce dotace pouze finanční prostředky v rámci 85% podílu financování, zatímco prostředky ve výši 15 % podílu financování projektu, označené jako prostředky poskytnuté z ostatních veřejných prostředků příjemce na část národního spolufinancování, mají původ ve vlastních příjmech žalobce, které nezahrnují prostředky z žádného vnějšího rozpočtu, tj. ani státního rozpočtu. Žalobce na 15 % podíl financování projektu neobdržel žádnou finanční podporu, pročež je vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně z těchto prostředků a uložení odvést je do státního rozpočtu v rozporu s právními předpisy. Správce daně neprokázal, že by žalobce obdržel ze státního rozpočtu jakékoli další prostředky na financování 15% podílu spolufinancování realizovaného projektu, anebo že by jimi v okamžiku úhrady faktur disponoval. Původ zdrojů financování projektu vyplývá z účetnictví žalobce. [5] Žalobce dále namítl, že v případě porušení rozpočtové kázně u prostředků přijatých jako dotace ze státního rozpočtu je žalobce povinen odvést je zpět do státního rozpočtu, avšak v případě porušení rozpočtové kázně u prostředků státního fondu jako jiných peněžních prostředků státu zákon nestanoví povinnost odvést je do státního rozpočtu. Rozpočtová pravidla ukládají v případě porušení rozpočtové kázně povinnost odvést prostředky poskytnuté ze státního fondu zpět do rozpočtu státního fondu toliko pro osoby odlišné od státního fondu. Žalobce pak nelze stavět na roveň s organizační složkou státu, jak to učinil žalovaný. Organizační složka státu hospodaří na základě rozpočtových pravidel s prostředky státního rozpočtu, stanovenými správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, a její příjmy a výdaje jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu. Organizační složka státu není samostatnou právnickou osobou, a její příjmy, včetně příjmů z dotací, jsou příjmem státního rozpočtu. Žalobce je však podle § 28 rozpočtových pravidel samostatnou právnickou osobou hospodařící s prostředky státního fondu, a jeho příjmy a výdaje nejsou příjmy a výdaji státního rozpočtu. Příjmy žalobce z dotací tudíž nejsou příjmem státního rozpočtu, ale státního fondu. Žalobce nehospodaří s majetkem státu v postavení organizační složky státu, při hospodaření se svým majetkem jen postupuje shodně podle ustanovení platných pro organizační složky státu (§ 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, dále jen „zákon o majetku státu“). Samostatnost žalobce a jeho postavení jako státního fondu dokládá i směrnice ministerstva životního prostředí č. 6/2017 z 30. 3. 2017, č.j. 778/M/17 o poskytování podpory řízení rezortních organizací. [6] Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě shrnul průběh správního řízení i argumentaci žalobce a navrhl podanou žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Poukázal na výsledek daňové kontroly žalobce, kterým bylo konstatováno porušení rozpočtové kázně při realizaci veřejné zakázky. Porušení rozpočtové kázně žalobcem ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a), písm. b) rozpočtových pravidel, spočívalo v neoprávněném použití jiných peněžních prostředků státu a neoprávněném použití poskytnutých peněžních prostředků ve smyslu § 3 písm. e) rozpočtových pravidel. Žalobce sám nijak nerozporoval, že se dopustil porušení rozpočtové kázně. [7] Žalovaný uvedl, že je nesporné, že žalobce je v souvislosti s § 54 odst. 1 zákona o majetku státu, zvláštní právnickou osobou zřízenou zákonem o Fondu. V případě odvodu za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, tedy v rámci prostředků v maximální xxxx Kč z ostatních veřejných prostředků žalobce na část národního spolufinancování, tj. 15% výše z celkových způsobilých výdajů projektu, byl žalobce v postavení osoby hospodařící s jinými peněžními prostředky státu dle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel. Jestliže se žalobce dopustí neoprávněného použití jiných peněžních prostředků státu dle § 3 písm. e) rozpočtových pravidel, je nutno u něj shledat porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel. Ustanovení § 44a rozp