1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 95/2014- 67 - text 11 8 A 95/2014 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně proti žalovanému OLPRAN spol. s r. o., sídlem Libušina 526/1, Olomouc - Chválkovice zastoupená advokátem Mgr. Michalem Zbožínkem, se sídlem Sokolská 7, Olomouc Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2014, č. j. 2215/560/13 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva životního prostředí, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 5. 11. 2013, č. j. ČIŽP/46/CHL/SR01/1306170.007/13/HGP, jímž byla žalobkyni uložena pokuta za porušení povinností podle zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích; změna spočívala v tom, že výše uložené pokuty byla z původní částky 1 220 000Kč snížena na 700 000 Kč. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobkyně namítala, že skutkový stav, který vzaly správní orgány za základ svých rozhodnutí, nemá oporu v provedeném dokazování, byla porušena ustanovení o řízení, což které mělo za následek vadné rozhodnutí ve věci. 3. Za zásadní pokládala žalobkyně rozpor s právními předpisy účinnými v době, kdy elektronické cigarety a náplně do nich začala dodávat na trh v ČR, tedy podle zjištění České inspekce životního prostředí 29. 8. 2012. V této době nebyla legislativa upravující uvádění tohoto druhu výrobku ustálená, ale i přesto žalobkyně učinila veškerá opatření k tomu, aby dostála všem zákonným požadavkům kladeným na dovozce těchto komodit. V této době existovaly nejasnosti se zařazením předmětných výrobků na trh, s čímž se potýkali i ostatní prodejci elektronických cigaret. Žalobkyně se proto obrátila na ústřední orgány státní správy s žádostí o sdělení, jak v dané věci postupovat. Z tohoto důvodu se neztotožňuje s konstatováním správních orgánů, že tato skutečnost žalobkyní nebyla v řízení nijak prokázána. Vzhledem k tomu, že na vydání písemného stanoviska Ministerstva životního prostředí nemá žalobkyně právní nárok, obrátila se s žádostí o vyjádření na Bc. K. z Ministerstva zdravotnictví, na Ing. B. CSc. z Ministerstva životního prostředí a na RNDr. Ol. J. z Česká inspekce životního prostředí. Nad rámec jejich ústních konzultací a doporučení si žalobkyně nechala odbornými pracovišti (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze) zpracovat rozbory ke škodlivosti výrobků pro zdraví. Z těchto rozborů ze dne 12. 9. 2012 je zřejmé, že testované liquidy neobsahují žádné zdraví nebezpečné látky. 4. Žalobkyně dále uvedla, že uvádění elektronických cigaret na trh, včetně jejich příslušenství (náplně do nich), je upraveno zákonem č. 379/2005 Sb. Zákon o opatřeních před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami upravuje celou problematiku týkající se tabákových výrobků obsahujících nikotin, nebyl tak důvod domnívat se, že by se nakládání s náplněmi obsahujícími stejně tak tuto látku mělo řídit jiným právním předpisem. Žalobkyně se v průběhu celého správního řízení bránila námitkou, že pokud se jí nedostalo jasného vyjádření, jak jinak ve věci uvádění předmětných výrobků na trh postupovat, řídila se touto normou. Poukázala na to, že jednoznačné stanovisko k problematice náplní do elektronických cigaret bylo vydáno až v měsíci dubnu 2013. Žalobkyně měla za to, že při uvádění předmětných výrobků na trh dodržela veškeré povinností, které jsou jí jako dovozci uloženy citovaným zákonem a jakmile se dozvěděla, že na danou problematiku se má vztahovat jiný právní předpis, okamžitě sjednala nápravu. V této souvislosti poukázala na to, že Česká inspekce životního prostředí ve svém rozhodnutí uvádí, že touto problematikou se zabývala Rada pro chemickou bezpečnost na Ministerstvu životního prostředí při mezirezortním charakter. Tímto Česká inspekce životního prostředí de facto připustila, že existují nejasnosti ohledně této problematiky ještě dlouho poté, kdy mělo dojít k prvnímu uvedení výrobků na trh. Nelze tak klást žalobkyni k tíži, že si nepočínala v souladu s chemickým zákonem, když ani ústřední orgány státní správy neměly jasno v tom, jaká právní norma se bude na předmětné výrobky aplikovat. Správní orgány se v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádaly s otázkou, kdy byly údaje o nutnosti aplikovat chemický zákon pro dovozce dostupné. 5. K záležitosti bezpečnostních listů žalobkyně uvedla, že neměla žalobkyně z opatrností vytvořeny, byť bez znalosti problematiky věci. Pokud následně byly doloženy bezpečnostní listy s datem 23. 1. 2013, pak pouze z důvodu, že měla k dispozici nové informace. Jednalo se o informace ohledně nařízení REACH, a tyto bezpečnostní listy byly následně dodány všem odběratelům. Nelze tedy žalobkyni klást k tíži, pokud učinila veškerá opatření k tomu, aby dostála veškerým povinnostem ještě před tím, než měla k dispozici konkrétní stanovisko z oficiálního vyjádření ČIŽP o podřazení náplní do elektronických cigaret pod režim chemického zákona. 6. Žalobkyně shrnula, elektronické cigarety jsou regulovány tabákovým zákonem. Dovozci tohoto výrobku a náplní do těchto výrobků neměli důvod se domnívat, že když je cigareta jako přístroj regulována tabákovým zákonem, tak u náplní (e-liquidů), které jsou navíc příslušenstvím k elektronickým cigaretám - § 2 písm. j) zákona č. 379/2005 Sb. - je tomu jinak. Na trh se tak dostaly náplně, které od výrobce nebyly primárně označeny jako nebezpečné, proto neměly ani bezpečnostní list. Dovozce neměl proto jak zjistit, že zboží podléhá jiným než tabákovým předpisům a je nebezpečné z hlediska obsahu nikotinu. Osobu bez chemického vzdělání ani nenapadne, že nikotin by mohl být nebezpečný, protože běžné cigarety, které nikotin rovněž obsahují, se prodávají bez jakéhokoli označení a omezení s výjimkami uvedenými v citovaném zákoně. 79/2005 Sb. (například zákaz prodeje osobám mladším 18 let apod.) Jakmile státní orgány rozhodly, že liquidy budou spadat pod režim chemického zákona, nikdo z nich na to veřejně neupozornil a nedal tak dovozcům možnost na tuto situaci reagovat, ale pustily se do rozsáhlých kontrol. 7. Pokud jde o klasifikaci zkoumaných výrobků, žalobkyně namítala, že v napadeném rozhodnutí je uvedeno, že dovozce neprovedl klasifikaci, která měla být T; R 24, Xi; R 36, N; R 51/53, ovšem skutečná nebezpečnost směsi je jen T R24. 8. Ohledně klasifikace dráždivosti uvedla, že klasifikace dráždivosti pro oko ve skutečnosti vyplývá z přísného pojetí klasifikace glycerínu a propylen glykolu, pro kterou se žalobkyně rozhodla, aby upozornila spotřebitele na malou možnost podráždění oka roztokem. Propylen glykol ani glycerín nejsou podle registrační dokumentace klasifikovány jako nebezpečné pro zdraví a ke stejné klasifikaci se přiklání i většina notifikantů (skoro 4 000) na stránkách ECHA. 9. Klasifikace nebezpečnosti pro životní prostředí nikotinu klasifikovaného jako N R51/53 je ve směsi 2,4 %. Jelikož hranice pro uvádění věty R52/53 - Škodlivý pro životní prostředí (bez symbolu) je 2,5%, nemusí výrobek obsahovat žádné značení pro nebezpečnost pro životní prostředí. Klasifikace N R51/53 je uvedena na základě označení výrobce mimo EU, a vzhledem k tomu, že balení již na sobě mělo příslušný symbol, bylo označení výrobce zachováno. Žalobkyně dále namítá, že obecně dovozce nemá ze zákona žádnou povinnost předkládat inspekci jakýkoli klasifikační protokol nebo výpočet klasifikace. Nelze proto na základě dobrovolně poskytnutého dokumentu v rámci součinnosti dovozovat, že klasifikace nebyla před datem na tomto dokumentu provedena. Dovozce je povinen uchovávat podklady pro klasifikaci v rámci archivace, tímto podkladem, ale nemusí být a není pouze poskytnutý dokument. Žádné další doklady o tom, že klasifikace byla provedena, nebyly ze strany správních orgánů vyžadovány. 10. Dále žalobkyně namítala, že v rozhodnutí správních orgánů je bez jakýchkoli odborných důkazů uváděna nebezpečnost nikotinu a jsou zde citovány letální dávky, avšak bez cesty expozice. Takto uvedené informace nemají žádný význam. Navíc uváděná neověřená nebezpečnost se týká koncentrovaného nikotinu, nikoli roztoku, přičemž žalobce uvádí na trh roztoky. U všech správních deliktů byla závažnost týkající se hrozících škodlivých následků posouzena jako vysoká vzhledem k tomu, že se jednalo údajně o toxické směsi a ve dvou případech i senzibilizující směsi v množství schopném při nesprávném použití způsobit vážné poškození zdraví, případně i smrt, a to dokonce více osob. Při hodnocení ohrožení spotřebitele nebyla však brána v úvahu forma balení směsi, kdy lahvičky jsou opatřeny kapátkem, které vylučuje náhodné požití roztoku nebo polití celým obsahem lahvičky. Stejně tak nebylo zohledněno