6 Afs 52/2015 — Nejvyšší správní soud

10 A 30/2020- 63 - text 21 10 A 30/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: DFH Haus CZ s.r.o., IČ: 62411811 sídlem Žákava 162, 332 04 Nezvěstice zastoupená Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem sídlem Divadelní 616/4, 602 00 Brno proti žalovanému: 1) Ministerstvo financí sídlem Letenská 15 118 10 Praha 1 2) Generální finanční ředitelství sídlem Lazarská 15/7 117 22 Praha 1 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného správního orgánu takto: I. Žaloba, aby Generální finanční ředitelství ve věci daně z příjmů právnických osob za rok 2010 a 2011 předložilo věc k řešení cestou dohody podle článku 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku (vyhláška č. 18/1984 Sb.), se zamítá. II. Žaloba, aby Ministerstvo financí učinilo opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetné opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí podle § 39q písm. a), b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, se zamítá. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému 1) a 2) se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá ochrany před nezákonným zásahem pokynem nebo donucením žalovaných správních orgánů 1) a 2). Konkrétně se domáhá toho, aby a) žalovaný 2) ve věci daní z příjmů právnických osob za rok 2010 a 2011 předložil jeho věc k řešení cestou dohody podle článku 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku (vyhláška č. 18/1984 Sb.) - dále jen „Smlouva“, a b) žalovaný sub 1) učinil opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetné opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí podle § 39q písm. a), b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). II. Žaloba a další vyjádření 2. Žalobce v žalobě ze dne 7. 3. 2020 označil u obou zásahů jako žalovaného Ministerstvo financí. Shrnul, že na základě výsledků daňové kontroly u mateřské společnosti DFH Fertighaus Holding AG a u spojené osoby DFH Musterhäuser GmbH v Německu za roky 2005 – 2007 (o konečných výsledcích kontroly byla mateřská společnost DFH Fertighaus Holding AG informována na základě německých platebních výměrů a žalobce o tom byl mateřskou společností DFH Fertighaus Holding AG informován dne 19. 6. 2013) podal žalobce dne 27. 6. 2013 dodatečná přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2005 a 2006. 3. Žalobce uvedl, že datum 17. 5. 2013 jako den zjištění důvodu pro podání dodatečných přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2005 a 2006 podaných dne 27. 6. 2013 je uvedeno chybně, jelikož datum 17. 5. 2013 je den doručení platebních výměrů společnosti DFH Musterhäuser GmbH, a nikoliv žalobci - toto datum je uvedeno v červeném písmu v modrém razítku na platebních výměrech vystavených německým finančním úřadem pro společnost DFH Musterhäuser GmbH. Správně mělo být jako den zjištění důvodu pro podání uvedených dodatečných přiznání uvedeno datum 19. 6. 2013, kdy od společnosti DFH Musterhäuser GmbH žalobce obdržel dopis ze dne 18. 6. 2013 s německými platebními výměry a se všemi nutnými přílohami. 4. Žalobce dále uvedl, že daňová kontrola v Německu se týkala mimo jiné převodních cen, které byly fakturovány žalobci. Dodatečná přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2005 a 2006 podal žalobce v souladu s Úmluvou o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisku spojených podniků č. 90/436/EHS publikované ve sbírce mezinárodních smluv pod číslem 93/2006, tzv. „Arbitrážní konvencí“. V německých platebních výměrech na rok 2005 a 2006 vydaných dne 15. 4. 2013 je odkazováno na zprávu o kontrole ze dne 20. 12. 2012, která byla vydána finanční správou "Rheinland Pfalz", pracoviště Koblenz. Část, která se týká žalobce - v té době společnost OKAL CZ s.r.o., je uvedena pod bodem 1.9 této zprávy. Bod 1.9 uvedené zprávy zmiňuje úpravu cen, a to v závislosti na výsledcích ukončeného mezinárodního dohadovacího řízení (řešení případu dohodou dle Arbitrážní konvence). Mezinárodni dohadovací řízení probíhalo na roky 2002, 2003 a 2004 v souvislosti s úpravou cen v těchto letech. Na základě daňové kontroly v Německu provedené finanční správou "Rheinland Pfalz" byly upraveny ceny mezi vzájemně spřízněnými subjekty. Protože byl nesouhlas s doměřením a úpravou cen na německé straně, bylo zahájeno mezinárodní dohadovací řízení. Daňová kontrola v Německu, která se týkala let 2005 – 2007, přihlédla pak k výsledkům tohoto arbitrážního řízení a upravila ceny tak, aby obsahovaly 5% ziskovou přirážku. Úprava cen byla takto provedena a zjištěna jen za roky 2005 a 2006. Úprava cen neproběhla dofakturováním rozdílů, neměla tedy dopad do účetnictví žalobce a žalobce pouze dne 27. 6. 2013 podal dodatečná přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2005 a 2006 na úpravu daňových základů a daně v návaznosti na v Německu upravené ceny o 5% ziskovou přirážku. 5. Na základě informace o konečných výsledcích kontroly mateřské společnosti DFH Fertighaus Holding AG, obdržené žalobcem dne 19. 6. 2013 od mateřské společnosti DFH Fertighaus Holding AG dopisem ze dne 18. 6. 2013 podal dne 27. 6. 2013 žalobce dodatečná přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2005 a 2006. Dodatečným platebním výměrem č. j. 816251/13/2304-24801-401538 byla dne 8. 7. 2013 vyměřena daňová ztráta u daně z příjmů právnických osob za rok 2006 ve výši 5.621.440 Kč. Nově doměřenou daňovou ztrátu za rok 2006 ve výši 4.251.440 Kč požaduje žalobce uznat jako snížení základu daně u daně z příjmů právnických osob za rok 2010 a 2011 takto: - za rok 2010 ve výši 3.210.867 Kč - za rok 2011 ve výši 1.040.583 Kč 6. Aby narovnání stavu transferových cen mezi spřízněnými osobami nebylo iluzorní a mělo ekonomické ratio, podal žalobce i dodatečná přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2010 a 2011 a v nich uplatnil snížení základu daně o daňovou ztrátu za rok 2006 ve výši 1.040.583 Kč za rok 2011 a ve výši 3.210.867 Kč za rok 2010. Na to správce daně rozhodnutím č. j. 819349/13/2304-24801-401538 ze dne 13. 9. 2013 a č. j. 819339/13/2304-24801-401538 ze dne 13. 9. 2013 zastavil řízení ve věci podaných dodatečných přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2010 a 2011 z důvodu, že nelze dodatečně uplatnit snížení základu daně o daňovou ztrátu. 7. Žalobce je toho názoru, že základ daně z příjmů právnických osob za roky 2010 a 2011 může být snížen o daňovou ztrátu za rok 2006, a pokud tomu brání to, že „nelze dodatečně uplatnit snížení základu daně o daňovou ztrátu, pokud současně není dodatečně zvýšen základ daně“, pak je třeba najít jinou procesní cestu, kterou bude možné docílit snížení základu daně z příjmů právnických osob za roky 2010 a 2011 o daňovou ztrátu za rok 2006. 8. Žalobce je názoru, že procesní cestou, kterou by bylo možné docílit snížení základu daně z příjmů právnických osob za roky 2010 a 2011 o daňovou ztrátu za rok 2006, je předložení k řešení případu cestou dohody nebo učinění opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetné opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, konkrétně - aby podle článku 25 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku (vyhláška c. 18/1984 Sb.) byla tato věc předložena k řešení případu cestou dohody. Žalobce má za to, že by neuznání uplatnění daňové ztráty z roku 2006 ve výši 1.040.583 Kč za rok 2011 a ve výši 3.210.867 Kč za rok 2010 přivodilo zdanění, které není v souladu s touto smlouvou; příslušné úřady smluvních států se musí snažit vyřešit vzájemnou dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo aplikaci této smlouvy, mohou se také vzájemně poradit za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto smlouvou. - aby ministerstvo financí učinilo podle § 39q písm. a), b) zákona o daních z příjmů opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetné opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí, tak aby k uplatnění daňové ztráty z roku 2006 došlo ve výši 1.040.583 Kč za rok 2011 a ve výši 3.210.867 Kč za rok 2010. 9. Žalovaný 1) k tomu žalobci dne 7. 2. 2020 pod č. j. MF-1768/2020/3901-3 sdělil, že těmto požadavkům nelze vyhovět. Podle žalovaného 1) se nejedná o záležitost, která by mohla být řešena v rámci čl. 25 Smlouvy. Využití ustanovení § 39q zákona o daních z příjmů nepřipadá rovněž v úvahu, neboť nelze v daném případě činit žádná opatření k zajištění vzájemnosti nebo odv