Zákon České národní rady o daních z příjmů · 586/1992 Sb. · § 39q · Daňové právo
Stručně: Paragraf 39q zákona o daních z příjmů dává Ministerstvu financí pravomoci zasahovat do zdanění ve vztahu k zahraničí, a to za účelem zajištění spravedlivého zdanění, odstranění nesrovnalostí a řešení sporných případů daňového rezidentství nebo způsobu zdanění u poplatníků s vazbou na zahraničí.
§ 39q Pravomoci Ministerstva financí
Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí
a) činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,
b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí,
c) rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí.
ČÁST SEDMÁ
Paragraf 39q zákona o daních z příjmů dává Ministerstvu financí pravomoci zasahovat do zdanění ve vztahu k zahraničí, a to za účelem zajištění spravedlivého zdanění, odstranění nesrovnalostí a řešení sporných případů daňového rezidentství nebo způsobu zdanění u poplatníků s vazbou na zahraničí.
Co to znamená v praxi
Ministerstvo financí může reagovat na daňové praktiky jiných států, například zavést podobná opatření, aby se vyrovnalo zdanění mezi zeměmi.
Ministerstvo může řešit situace, kdy by uplatnění daňových předpisů vedlo k nespravedlivým nebo nelogickým výsledkům, a to i ve vztahu k zahraničí.
V případě nejasností ohledně toho, zda je někdo daňovým rezidentem České republiky nebo jiného státu, může Ministerstvo financí o této otázce závazně rozhodnout.
Ministerstvo financí má pravomoc rozhodovat o způsobu zdanění u osob, které mají sídlo nebo bydliště v zahraničí, u osob vyslaných do zahraničí za prací, nebo u specifické skupiny poplatníků, kteří měli dlouhodobě bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zahraničních zdrojů.