8 Ads 301/2018 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 4/2018- 40 - text 15 15 Ad 4/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: J. J. zastoupen advokátkou Mgr. Janou Tempírovou sídlem Václavské nám. 777/12, 110 00 Praha proti žalovanému: Náměstek ministra vnitra pro státní službu sídlem Jindřišská 34, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 13. 7. 2018, č. j. MV-53262-4/OSK-2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a obsah žaloby 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu (dále jen „žalovaný“) ze dne 13. 7. 2018, č. j. MV-53262-4/OSK-2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí státního tajemníka v Ministerstvu zemědělství (dále jen „správní orgán I. stupně“ nebo „státní tajemník“) ze dne 19. 3. 2013, č. j. 15987/2018-MZE-11001(dále jen „rozhodnutí o zařazení mimo výkon služby“) a ze dne 21. 3. 2018, č. j. 16250/2018-MZE-11001 (dále jen „rozhodnutí o zařazení na služební místo“). Rozhodnutím o zařazení mimo výkon služby byl žalobce podle § 63 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném do 31. 8. 2018 (dále jen „zákon o státní službě“) ode dne 19. 3. 2018 do dne 31. 3. 2018 zařazen mimo výkon služby z důvodu čerpání rodičovské dovolené. Rozhodnutím o zařazení na služební místo byl žalobce podle § 70 odst. 1 zákona o státní službě s účinností ode dne 1. 4. 2018 zařazen na služební místo vedoucího oddělení správy budov v Ministerstvu zemědělství s výkonem služby v Ministerstvu zemědělství. 2. Žalobce v podané žalobě úvodem shrnul skutkový stav, načež obecně uvedl, že se žalovaný dostatečně a přesvědčivě nevypořádal s jeho odvolací argumentací. Žalobce taktéž uvedl, že dle úvodu napadeného rozhodnutí a podle jeho výroku bylo rozhodováno o odvolání žalobce proti rozhodnutí státního tajemníka v Ministerstvu zemědělství ze dne 23. 3. 2018, č. j. 16250/2018-MZE-11001 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno, nicméně takové rozhodnutí neexistuje, neboť žalobci bylo doručeno rozhodnutí se stejným číslem jednacím, avšak ze dne 21. 3. 2018. 3. V prvním žalobním bodě žalobce namítl nezákonnost rozhodnutí státního tajemníka v Ministerstvu zemědělství ze dne 28. 2. 2018, č. j. 90/2018-MZE-11001-4 o odvolání a převedení na jiné služební místo (dále jen „rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo“). Podle žalobce napadené rozhodnutí navazuje a je závislé na rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo, kterým byl žalobce odvolán ze služebního místa představeného - náměstka pro řízení sekce 1. náměstka ministra – správní sekce v Ministerstvu zemědělství (dále jen „služební místo náměstka“) a převeden na jiné služební místo, a to služební místo vedoucího oddělení správy budov v Ministerstvu zemědělství (dále jen „služební místo vedoucího oddělení správy budov“). Rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo považoval žalobce za nezákonné, podal proti němu odvolání a následně správní žalobu. Pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí je proto podle žalobce podstatné nejdříve posoudit zákonnost rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo. 4. Ve druhém žalobním bodě žalobce namítal nerespektování své žádosti o čerpání rodičovské dovolené a rozpor s ust. § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2018 (dále jen „zákoník práce“) ve spojení s § 121 zákona o státní službě. Žalobce žádostí ze dne 18. 3. 2018, doručenou téhož dne, požádal správní orgán I. stupně o čerpání rodičovské dovolené pro péči o svého syna, a to v období ode dne 18. 3. 2018 do dne 31. 3. 2018. Správní orgán I. stupně však stanovil počátek čerpání rodičovské dovolené nikoliv na den 18. 3. 2018, nýbrž na den 19. 3. 2018, když rozhodl o zařazení žalobce mimo výkon služby z důvodu čerpání rodičovské dovolené dle § 63 odst. 1 zákona o státní službě ode dne 19. 3. 2018 do dne 31. 3. 2018. Tím postupoval v rozporu s § 196 zákoníku práce ve spojení s § 121 zákona o státní službě, neboť správní orgán I. stupně neměl možnost stanovit rozsah čerpání rodičovské dovolené jinak, než jak žalobce požadoval. 5. Pokud žalovaný argumentoval tím, že den 18. 3. 2018 byla neděle, podle žalobce správní předpisy neomezují dobu čerpání rodičovské dovolené na pouhé pracovní dny. Shodnou dobu čerpání rodičovské dovolené žalobce nahlásil své zdravotní pojišťovně. Naopak správní orgán I. stupně v rozhodnutí vydaném pod č. j. 24136/2018-MZE-11001 označil den pracovního klidu za poslední den zařazení mimo službu. Pokud tedy je možné končit rodičovskou dovolenou, a tudíž i zařazení mimo službu v den pracovního klidu, pak je možné rodičovskou dovolenou začínat v den pracovního klidu. Nadto i rozhodnutí o zařazení na služební místo uvádí den 1. 4. 2018 (což byla taktéž neděle) jako den účinnosti zařazení na služební místo. 6. Žalobce taktéž namítal, že přestože správní orgán I. stupně jeho žádosti plně nevyhověl, neseznámil jej ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s. ř.“) s podklady pro rozhodnutí a nedal mu možnost se k věci vyjádřit. 7. Ve třetím žalobním bodě žalobce namítl nezohlednění neúčinnosti převedení na služební místo vedoucího oddělení správy budov dle rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo. Podle žalobce napadené rozhodnutí považovalo za východisko, že žalobce vykonával službu na služebním místě vedoucího oddělení správy budov. Toto tvrzení však neodpovídalo realitě. Služební orgány ve svých úvahách opomenuly, že rozhodnutím o odvolání a převedení na jiné služební místo byl sice žalobce převeden na místo vedoucího oddělení správy budov, avšak s účinností až ode dne 19. 3. 2018. Žalobce tedy do začátku čerpání rodičovské dovolené službu na tomto místě vykonávat nezačal a rozhodnutí o odvolání a převedení na toto místo se do té doby nestalo účinným. 8. Žalobce požádal dne 18. 3. 2018 o čerpání rodičovské dovolené od téhož dne do 31. 3. 2018, tudíž bylo, že požádal dřív, než převedení na místo vedoucího oddělení správy budov mohlo nabýt účinnosti, a že čerpání rodičovské dovolené mělo (v souladu s jednoznačným zněním zákona) začít dřív, než převedení na místo vedoucího oddělení správy budov mohlo nabýt účinnosti. Žalobce tak před začátkem rodičovské dovolené nevykonával službu na místě vedoucího oddělení správy budov. Pokud by však čerpání rodičovské dovolené začalo ode dne 19. 3. 2018, tak i v takovém případě by podle žalobce platilo, že nezačal vykonávat službu na místě vedoucího oddělení správy budov, neboť službu tam mohl začít vykonávat nejdříve dne 19. 3. 2018, kdy však již čerpal rodičovskou dovolenou. 9. Ve čtvrtém žalobním bodě žalobce namítl nezohlednění data účinnosti odvolání ze služebního místa náměstka dle rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo, kterým byl žalobce ze služebního místa náměstka odvolán s účinky až ke dni 19. 3. 2018. Ještě dne 19. 3. 2018, kdy však již čerpal rodičovskou dovolenou, tak měl být zařazen na služebním místě náměstka. Tudíž i dne 18. 3. 2018 byl žalobce zařazen na služebním místě náměstka, a nemohl tak být pravdivý argument žalovaného, že nečerpal a nemohl čerpat rodičovskou dovolenou ještě ze služebního místa náměstka. Zároveň byl žalobce dle rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo s účinností od 19. 3. 2018 převeden na služební místo vedoucího správy budov, takže v tento den (19. 3. 2018) byl zařazen na dvou služebních místech současně. 10. V pátém žalobním bodě žalobce namítl chybné posouzení otázky, jaké bylo jeho původní služební místo ve smyslu § 70 odst. 1 zákona o státní službě. Uvedl, že po odpadnutí důvodu změny služebního poměru, tj. po vyčerpání rodičovské dovolené, měl být zařazen na své „původní místo.“ To však žalovaný interpretoval mylně, jelikož původním místem musí být místo, na němž zaměstnanec vykonával službu před tím, než nastal důvod pro změnu služebního poměru. Žalobce podle svého tvrzení nevykonával (a ani nemohl vykonávat) službu na služebním místě vedoucího oddělení správy budov přede dnem 19. 3. 2018, když teprve počínaje tímto dnem měly nastat účinky jeho převodu na toto místo dle rozhodnutí o odvolání a převedení na jiné služební místo. Původním služebním místem žalobce tedy bylo služební místo náměstka, na němž byl zařazen do doby zahájení čerpání rodičovské dovolené, resp. na tomto místě měl být zařazen ještě dne 19. 3. 2018. 11. V šestém žalobním bodě žalobce namítl, že ust. § 70 odst. 3 zákona o státní službě neuvádí, že ke změně systemizace by muselo dojít v době rodičovské dovolené, jak se snažil tvrdit žalovaný. Výklad, který učinil žalovaný na str. 6 napadeného rozhodnutí, byl podle žalobce nepodložený, extenzivní a nad rámec zákona. 12. Žalob