3 As 63/2015 — Nejvyšší správní soud

3 A 6/2019- 42 - text 8 3 A 6/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Aleny Pavlíčkové ve věci žalobce: ████████████ bytem ██████████████████████ zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 o žalobě ze dne 10. 1. 2019 na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal určení, že zásah žalovaného spočívající v nepostoupení podnětů k provedení přezkumného řízení a návrhů na obnovu řízení žalobce učiněných v rámci jeho doplnění odvolání ze dne 16. 11. 2017 příslušným správním orgánům, byl nezákonný. Současně se domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost tyto podněty postoupit příslušným správním orgánům do 7 dnů od právní moci rozsudku. 2. V žalobě žalobce uvedl, že podal námitky proti provedenému záznamu 12 bodů ve své Evidenční kartě řidiče, resp. v registru řidičů, a to k Magistrátu hlavního města Prahy. Tyto námitky byly zamítnuty, proti čemuž žalobce podal dne 5. 10. 2015 blanketní odvolání k žalovanému. Důvody odvolání žalobce doplnil dne 16. 11. 2017 e-mailem (dále jen „doplnění odvolání“), který jeho zmocněnec zaslal jak Magistrátu hlavního města Prahy, tak žalovanému. V rámci tohoto „doplnění odvolání“ pak žalobce brojil nejen proti rozhodnutí o zamítnutí námitek, ale rovněž proti podkladovým rozhodnutím, na základě kterých došlo k záznamu celkového počtu 12 bodů. 3. Konkrétně žalobce v doplnění odvolání uvedl následující: „Odvolatel dále popírá všechny přestupky, které byly vyřízeny blokově, a tímto navrhuje obnovit příslušná řízení, resp. zrušit pokutové bloky v přezkumném řízení. Odvolatel zastává názor, že ani jeden z těchto pokutových bloků není platný, neboť odvolatel nedal souhlas s blokovým vyřízením věci, resp. tento souhlas nebyl platný, neboť souhlas byl učiněn v omylu vyvolaném policistou, který odvolateli lživě a účelově sdělil, že za přestupek nejsou body. Odvolatel je tedy toho názoru, že pokutové bloky musí být zrušeny, jelikož nebyla splněna podmínka k vystavení pokutového bloku, tj. (platný) souhlas přestupce. Právní jednání učiněné v omylu vyvolaném úmyslně protistranou je neplatné, a proto je nutné pokutové bloky zrušit. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyl k vystavení pokutových bloků dán platný souhlas odvolatele, jedná se o nepřípustný podklad pro záznam bodů do Evidenční karty řidiče, neboť odvolatel nedal s blokovým vyřízením věci souhlas, jelikož souhlas byl důsledkem omylu vyvolaného policistou, který odvolateli účelově a lživě sdělil, že za daný přestupek se nezaznamenávají body. Odvolatel rovněž poukazuje na to, že správní orgán se ani nezabýval tím, zda odvolatel se všemi pokutovými bloky souhlasil, a jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť touto otázkou se měl správní orgán jistě zabývat, neboť měl zkoumat, zda existují způsobilé podklady k záznamu bodů. Odvolatel tímto dále podává návrh na povolení obnovy řízení ve věci všech údajných přestupků, které měly být vyřízeny blokově, neboť jak odvolatel uváděl výše, pokaždé byl policisty na výslovný dotaz informován o tom, že daný přestupek není bodovaný. Kdyby policisté odvolateli sdělili, že to neví, odvolatel by si to sám zjistil. Jelikož však důvěřoval ve správnost jejich poučení (což je zcela legitimní, neboť poučení úřední osoby lze presumovat jako správné), dal s blokovým vyřízením věci souhlas, tento však nebyl platný, neboť byl učiněn v omylu, ve který byl uveden druhou stranou, tj. policistou, který vystavoval pokutový blok. Neplatnost takového souhlasu odvolatel dovozuje z § 583 o.z.: „Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.“ Není přípustné, aby byl odvolatel zbaven možnosti hájit se ve správním řízení v důsledku omylu vyvolaného policistou. Odvolatel se proto domáhá zrušení všech pokutových bloků, jelikož ani v jednom případě neudělil platný souhlas, jelikož souhlas udělil pokaždé v omylu vyvolaném policisty, že příslušné přestupky nejsou bodované.“ - pozn. soudu: zvýraznění bylo žalobcem provedeno až v žalobě, originální doplnění odvolání žádné zvýraznění textu neobsahuje. 4. Žalobce se přitom měl „vybodovat“ na základě čtyř přestupků: ve dvou případech se jednalo o blokovou pokutu uloženou Policií ČR, v jednom případě o blokovou pokutu uloženou Městskou policií Praha a v jednom případě o rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy. Žalovaný však nebyl – s výjimkou rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – příslušný k posouzení podaných podnětů k provedení přezkumného řízení, jakož ani k posouzení podaných žádostí o obnovu řízení. 5. Žalovaný proto měl postupovat v souladu s § 12 zákona č. 500/2044 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), měl tedy doplnění odvolání, resp. v něm obsažené podněty k provedení přezkumného řízení a žádosti o obnovu řízení bezodkladně usnesením postoupit příslušným správním orgánům (Policii ČR a Městské policii Praha) a současně o tom uvědomit žalobce. 6. Žalovaný však takto nepostupoval. V rámci svého rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí žalovaného“) o odvolání žalobce proti rozhodnutí, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti provedenému záznamu bodů, žalovaný uvedl: „Pokud odvolatel nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v pokutových blocích a dovolává se jejich změny, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů. Musí se obrátit na příslušné orgány veřejné moci.“. Žalovaný si byl tedy dobře vědom toho, že k části žalobcova podání není věcně ani místně příslušný, přesto nepostupoval v souladu s § 12 správního řádu. 7. Žalobce k tomu odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2016, č. j. 48 A 82/2016 – 22, dle něhož „[j]estliže správní orgán, jemuž bylo doručeno oznámení o přestupku, s oznámením formálně nenaloží některým ze způsobů dle § 67 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, tj. neodloží věc, nepostoupí ji jinému orgánu ani nezahájí řízení o přestupku, nezákonně zasáhne do právní sféry oznamovatele, jemuž soud poskytne ochranu v řízení dle § 82 a násl. s. ř. s.“. Oznamovatel přestupku totiž nemá právo na zahájení řízení o přestupku, který oznamuje. Obdobně ani žalobce nemá právo na zahájení přezkumného řízení nebo na povolení obnovy řízení – ve všech třech případech se totiž jedná o řízení zahajované ex offo. Naopak má právo, aby s jakýmkoliv jeho podáním bylo naloženo způsobem, který zákon stanovuje. 8. Závěrem žalobce uvedl, že považuje nepostoupení svých podání příslušnému správnímu orgánu za zásah trvající a lhůta k podání této žaloby tak nemohla uplynout, neboť žalovaný dosud podání žalobce příslušnému správnímu orgánu nepostoupil. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Úvodem poukázal na to, že pravděpodobně nebyla dodržena lhůta dvou měsíců k podání žaloby dle § 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jelikož rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci dne 11. 09. 2018 a žalobce žalobu vyhotovil dne 10. 01. 2019, přičemž z vyjádření žalobce vyplývá, že se dozvěděl o údajném nepostoupení podnětů právě z rozhodnutí žalovaného. 10. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce se pouze snaží svými podáními „zahltit“ správní orgány, přičemž se snaží obstrukcemi způsobovat nepřehledné situace, aby následně zvýšil pravděpodobnost chyb správních orgánů a zrušení jejich rozhodnutí, nejlépe v soudním řízení, čímž dosáhne přiznání nákladů řízení. Jednání zástupce žalobce pak dle názoru žalovaného nese rysy účelovosti a jedná se o zneužití práva. 11. Žalobce podal doplnění odvolání až po dvou letech od podání blanketního odvolání, přičemž navrhoval přezkoumat rozhodnutí, resp. řízení ve věci všech přestupků, které byly se žalobcem vyřízeny příkazem na místě. Poslední z těchto přestupků však žalobce spáchal v roce 2014. Pokud by tedy skutečně s přestupky nesouhlasil, zcela jistě by proti nim brojil dříve než po třech letech, a také by proti nim brojil u věcně příslušných orgánů. Zástupce žalobce je advokátem, který opakovaně vystupuje v obdobných řízeních, měl by proto být dobře obeznámen s příslušnými právními pravidly. V inkriminované době mu muselo být zřejmé, že by již s ohledem na marné uplynutí lhůt ani nemohl namítat nezákonnost rozhodnutí v rámci navrhovaných řízení, resp. mu muselo být zřejmé, že tuto skutečnost nemůže namítat u žalovaného. 12. Žalovaný k činnosti zástupce žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2018, č. j. 11 A 177/2017-42, kdy žalobce spatřoval nezákonný zásah v nepostoupení odvolání, přičemž soud dospěl k závěru, že povinnost podle § 12 správního řádu nevznikla (nej