8 As 248/2017 — Nejvyšší správní soud

6 A 143/2015- 205 - text 11 6 A 143/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobce: K. L., zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Magistrátu hlavního města Prahy se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v právní věci žalobce vedené pod sp. zn. S-MHMP 1217426/2014/BuO, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26.684 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Voříška, advokáta. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu ve věci vedené pod sp. zn. S-MHMP 1217426/2014/BuO. [2] Žalobce v žalobě uvedl, že v předmětné věci vydal žalovaný dne 26. 8. 2014, pod č.j. MHMP 1218889/2014/BuO platební příkaz. Proti tomuto příkazu podal zmocněnec žalobce P. K., nar. X, bytem X (dále též „zmocněnec žalobce“) dne odpor, a to e-mailem opatřeným důvěryhodným elektronickým podpisem, vydaným důvěryhodnou certifikační autoritou PostSignum, z elektronické adresy X. Žalovaný následně žalobci zaslal sdělení ze dne 6. 11. 2014, č.j. MHMP 1593407/2014, ve kterém žalobci sdělil, že příkaz nabyl právní moci, neboť podání, kterým byl proti němu podán odpor, nebylo opatřeno elektronickým podpisem. [3] Žalobce je přesvědčen, že podání obsahující odpor bylo podáno v souladu se zákonem a pro případ, že žalovaný bude tuto skutečnost dále rozporovat, navrhl, aby soud provedl dokazování znaleckým zkoumáním datové zprávy v podobě, ve které byla žalovanému doručena, popř. aby byl proveden znalecký posudek této zprávy. Jako přílohu k žalobě žalobce přiložil doklad o doručení odporu ze dne 9. 9. 2014, ze kterého dle žalobce vyplývá, že byl odpor řádně doručen (Certificate status: „OK“, signer: „X“). [4] Žalobce dále uvedl, že dne 11. 11. 2014 vydal žalovaný opravné rozhodnutí, proti kterému podal žalobce dne 28. 11. 2014 odpor. Uvedl, že došlo-li opravným rozhodnutím ke změně výroku rozhodnutí, počíná běžet nová lhůta pro podání odporu proti příkazu. Opravné rozhodnutí nelze zaměňovat s usnesením o opravě zřejmé nesprávnosti (písařské chyby). [5] Žalobce dále konstatoval, že pro případ, že by odpor podaný dne 9. 9. 2014 nebyl podán v souladu se zákonem, odpor podaný dne 28. 11. 2014 byl podán včasně a v souladu se zákonem. Uvedl, že zastává názor, že doručením odporu dne 9. 9. 2014, resp. 28. 11. 2014 vznikla žalovanému povinnost meritorně rozhodnout ve věci ve lhůtách dle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). [6] Závěrem žalobce uvedl, že bezvýsledně vyčerpal prostředek ochrany, který mu nabízí procesní právní předpis, když dne 23. 11. 2014 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného k nadřízenému správnímu orgánu, tedy Ministerstvu dopravy. Žalobce přiložil jako přílohu k žalobě doklad ze dne 23. 11. 2014 o doručení této písemnosti do podatelny Ministerstvu dopravy, kterým mu ministerstvo oznamuje, že jeho „elektronické podání bylo doručeno v pořádku a bude vyřízeno dle pravidel pro provoz elektronické podatelny“. [7] Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat v předmětném řízení rozhodnutí. [8] Žalovaný správní orgán ve vyjádření k podané žalobě navrhl její zamítnutí. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2007, č.j. 7 Ans 1/2007 uvedl, že podmínkou přípustnosti podané žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je předchozí a bezvýsledné vyčerpání prostředků, které procesní předpisy platné pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Uvedl, že podmínkou předchozího bezvýsledného vyčerpání prostředků proti nečinnosti se rozumí nejenom uplatnění (podání), ale též vyřízení ze strany správního orgánu. Nelze proto uplatnit prostředky ochrany před nečinností v rámci řízení před správními orgány a bez vyčkání, jak s ním naloží správní orgán, podat žalobu k soudu. [9] Jelikož žalobce v podané žalobě tvrdil, že dne 23. 11. 2014 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, požádal žalovaný nadřízený správní orgán o sdělení, zda byla žádost opravdu podána, neboť žalovanému tato skutečnost známa není. Dne 7. 10. 2015 byla žalovanému doručena e-mailová zpráva od X znějící následovně: „V případě pana L. bylo zjištěno, že žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem pana P. K. Jelikož žádost neobsahuje náležitosti podání dle SŘ, považujeme žádost za nepodanou, o výsledku šetření pan K. nebyl vyrozuměn a byl pouze vypracován úřední záznam. Přezkoumáním příslušné spisové dokumentace pak bylo zjištěno, že odpor byl podán bez uznávaného elektronického podpisu a podání nebylo dále potvrzeno nebo doplněno, proto správní orgán považoval odpor za nepodaný a po marném uplynutí zákonné lhůty k podání odporu na příkazu o uložení pokuty vyznačil právní moc. Ministerstvo dopravy, Odbor agend řidičů, tedy neshledalo žádné důvody k uplatnění opatření proti nečinnosti v této věci.“ Z tohoto vyjádření žalovaný dovodil, že zmocněnec žalobce nepodal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti v souladu s platnou právní úpravou, a proto se jí nadřízený správní orgán nezabýval. Z toho důvodu žalobce nesplnil podmínku žalobní legitimace dle ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). [10] Žalovaný dále uvedl, že opravy zřejmých nesprávností písemného vyhotovení rozhodnutí, tj. i příkazu o uložení pokuty, se provádí buď ve formě opravného rozhodnutí, nebo opravného usnesení, a to v závislosti na tom, jaká část písemného vyhotovení rozhodnutí je předmětem opravy a také o jaký druh rozhodnutí jde. Bude-li se oprava týkat výrokové části, tedy některého z výroků nebo jejich vedlejších ustanovení, musí být provedena opravným rozhodnutím, které má stejné náležitosti jako rozhodnutí. Bude-li se oprava týkat jiné než výrokové části písemného vyhotovení rozhodnutí, tedy odůvodnění nebo poučení o opravném prostředku, bude o tom vydáno opravné usnesení. Žalovaný v tomto případě vydal opravné rozhodnutí týkající se výroku rozhodnutí, kterým opravil rok narození žalobce. Učinil tak opravu zřejmých nesprávností, opravné rozhodnutí nesloužilo k nápravě věcných nebo právních vad rozhodnutí nebo k jiným změnám obsahu již vydaného rozhodnutí. K této problematice dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č.j. 1 Afs 58/2009-541. Žalovaný dále uvedl, že záměnou roku narození žalobce ve výroku rozhodnutí nedošlo k úpravě práv a povinností žalobce, přičemž je z obsahu spisového materiálu zřejmé, že došlo pouze k písařské chybě, neboť rok narození žalobce je mnohokrát ve spise uveden správně. V případě opravného rozhodnutí nejde o opravu obsahu vydaného rozhodnutí, ale právě jen zřejmých nesprávností, ani v případě opravného prostředku proti opravnému rozhodnutí se proto nelze domáhat revize původního rozhodnutí, ale jen přezkumu opravného rozhodnutí. [11] Závěrem žalovaný uvedl, že podáním odvolání do opravného rozhodnutí není dotčeno původní rozhodnutí ve věci, v tom případě příkazu o uložení pokuty, přičemž žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2009, č.j. 1 As 112/2008-56, jehož závěry lze analogicky aplikovat i na nyní projednávaný případ. [12] Při ústním jednání před soudem konaném dne 27. 9. 2016 žalobce odkázal na písemné vyhotovení žaloby a k tvrzení žalovaného, že žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem jeho zmocněnce, uvedl, že potvrzení o doručení tohoto podání ze strany podatelny Ministerstva dopravy je označeno slovy „v pořádku“. [13] Žalovaný při ústním jednání odkázal na své písemné vyjádření k podané žalobě. Dále uvedl, že potvrzení zprávy z podatelny Ministerstva dopravy je běžné. Toto potvrzení přijde odesílateli vždy při doručení zprávy do podatelny bez ohledu na to, zda doručené podání splňuje všechny náležitosti podle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu. [14] Ústní jednání bylo odročeno za účelem vyžádání zprávy, ve které žalovaný podrobně zdůvodní, proč bylo podání žalobce ze dne 9. 9. 2014 vyhodnoceno jako nepodepsané elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb. [15] Dne 27. 10. 2016 byla soudu doručena požadovaná zpráva, ve které žalovaný uvedl, že Ing. M. B., zaměstnanec odboru informatiky Magistrátu hl. m. Prahy se k věci vyjádřil takto: „Z přiložených průvodek podání je patrné, že odesílatel odeslal e-mailovou poštou bezprostředně po sobě, tedy v jedné minutě, 2 různá