CS · EN DE FR brzy

6 As 114/2014 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2020:6.A.155.2019.42
Datum: 2020-06-11
Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci…
6 A 155/2019- 42 - text [OBRÁZEK] 6 A 155/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: xxxxx zastoupený advokátem JUDr. Josefem Vostrejšem, se sídlem Wenzigova 1871/5, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2019, č. j. 1629/2019-160-SPR/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 30. 9. 2019 domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2019, č. j. 1629/2019-160-SPR-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen „správní orgán prvního stupně“), odboru dopravněsprávních činností, ze dne 21. 6. 2019, č.j. MHMP 1224822/2019, sp. zn. SMHMP 917289/2019 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů v registru řidičů byl ke dni 25. 4. 2019 potvrzen, a toto rozhodnutí bylo napadeným rozhodnutím potvrzeno. Žalobce se v podané žalobě vyslovil, že napadané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem (dále jen „spr. ř.“ nebo „správní řád“). 2. Žalobce vymezil žalobní body tak, že nebyl protiprávně poučen ani seznámen s tím, že se mu za přestupek mimo uloženou pokutu, kterou zaplatil, též zapisují body do registru řidičů, a krom toho namítal, že se žalovaný nevypořádal s argumentací uvedenou v odvolání. Žalobce upřesňoval, že konkrétně namítá toliko proti záznamu bodů 5 bodů ke dni 22. 1. 2019, o kterém nebyl vyrozuměn, že nenamítá proti záznamu 7 bodů v souvislosti se spáchaným přečinem, protože o tom ho správní orgán prvního stupně vyrozuměl. 3. Žalobce v žalobě konkrétně uvedl, že v oznámení správního orgánu prvního stupně ze dne 21. 5. 2019 bylo žalobci oznámeno dosažení 12 bodů, tím se však formálně dozvěděl nejen o zaznamenání 7 bodů za přečin, ale i zaznamenání 5 bodů, což bylo novum, protože do té doby mu nebylo sděleno, že by mu měl registrující úřad nějaké body zaznamenat. Žalobce dovozoval, že se od registrujícího úřadu obce s rozšířenou působností, který záznam bodů provedl, o zaznamenání bodů nedozvěděl, a byla mu tak odepřena možnost jakkoli na takový záznam (ke dni 22. 1. 2019) reagovat, tedy především účastí na školení bezpečné jízdy s následným odečtem 3 bodů. Žalobce citoval usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55, podle kterého je záznam stanoveného počtu bodů trestem (sui generis) a z toho důvodu dopadá na činnost veřejné správy nezbytnost procesní informační povinnosti, jejíž způsob soud pochopitelně ponechává na moci výkonné. Žalobce v této souvislosti také dovozoval, že to, že současná úprava správního trestání v dopravě neodpovídá požadavkům ve více oblastech, včetně procesní a poučovací, je zřejmé i z toho, že Ministerstvo dopravy připravuje rozsáhlé změny v bodovém systému řidičů. Vyslovil se, že je mu známo, že příslušné prováděcí předpisy stále nebyly přijaty, ale to by nemělo být přičítáno k jeho tíži, kdy se žalobce domáhá pouze toho, aby správní soud rozhodl, že od 30. 9. 2015, kdy bylo vyhlášeno shora uvedené usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, nelze body do registru řidičů zaznamenat, aniž by to řidiči bylo dáno na vědomí. Konstatoval, že je správní řízení vázáno zásadami platnými i pro trestní řízení, kdy je požadavek na to, aby řidič věděl, jaký trest mu byl uložen, tedy celý trest, tj. včetně bodů, zcela legitimní, kdy „přestupek spadá do pojmu trestních obvinění“. Žalobce dále dovozoval, že po řidiči nelze požadovat absolutní znalost celého zákona o silničním provozu, a to navíc i proto, že počty bodů za vybrané přestupky se mění. Požadavek znalosti konkrétního počtu bodů ostatně ani ve zkušebních testech neexistuje. Dle žalobce nelze dovodit odpovědnost z neznámosti počtu bodů za protiprávní jednání. Žalobce v žalobě poukazoval, že žalovaný v napadeném rozhodnutí zcela pominul argumentaci žalobce týkající se § 4 odst. 2 a odst. 3 správního řádu. Žalobce v žalobě dovozoval, že s ohledem na uvedená ustanovení správního řádu měl správní orgán, který zamítl námitky, přestupce o započtení bodů vyrozumět a dát mu včas, ještě před dosažením 12 bodů, možnost namítat, a to s ohledem na to, že tím nemohl ohrozit provedení takového úkonu, kdy nadto žalobce není právníkem, ale absolventem Fakulty tělesné výchovy a sportu. Pokud zákon o silničním provozu ukládá úřadu povinnost oznámit řidiči odečtení všech bodů, což je pro řidiče informace příznivá, je logické, že úřad musí řidiči oznámit také informaci nepříznivou, kdy žalobce v této souvislosti argumentoval argumentem a fortiori; dle něj je oznámení o dosažení a záznamu určitého počtu bodů, resp. vedlejšího trestu, co do svého významu správním úkonem s větším dopadem pro řidiče, než oznámení o odečtu všech bodů. Dle žalobce správní orgán prvního stupně rezignoval na oznamovací povinnost danou správním řádem; zaznamenal 5 bodů za přestupek, ač z listin věděl, že žalobce nebyl orgánem projednávajícím přestupek poučen o tom, že mu za takové jednání budou započteny body a tuto chybu svým vyrozuměním nenapravil. Krom toho žalobce odkazoval na historický bodový systém, kdy státní správa neměla k dispozici výpočetní techniku, a řidič bez pochybností věděl, jak na tom je a za jak dlouho bude mít možnost si požádat o novou vložku k řidičskému průkazu; takovou jasnou informaci řidič dnes nemá, ač by stačilo, aby byl na pokutových blocích předtištěn text o zařazení přestupku do bodového hodnocení, kam by policista zaznamenával konkrétní počet bodů. 4. Z výše uvedených důvodů žalobce (krom přiznání odkladného účinku žalobě) v petitu navrhoval, aby soud v souladu s § 71 odst. 1 z. ř. s., rozhodl rozsudkem tak, že vzhledem k tomu, že žalobci nebylo příslušným úřadem s přenesenou působností státu sděleno, že mu je ke dni 22. 1. 2019 zaznamenáno 5 bodů do bodového hodnocení řidiče, je záznam těchto 5 bodů neoprávněný. 5. Takto formulovaný petit sice neodpovídá pravomoci správního soudu stanovené mu soudním řádem správním, když ve správním soudnictví není možné napadené rozhodnutí změnit, a to s ohledem na zásadu kasační (§ 78 s. ř. s., případně § 76 s. ř. s.), nicméně ze žaloby bylo možné dovodit, že žalobce pokládá napadené rozhodnutí za nezákonné a že se domáhá zvrácení jeho účinků. Při hodnocení žalobního petitu je nutné postupovat nikoli přehnaně formalisticky, kdy žalobcem uvedený petit je možné interpretovat jako návrh na zrušení napadeného rozhodnutí, s tím, aby soud vyslovil právní názor ve smyslu žalobcem uváděném. 6. Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí, přičemž součástí soudního spisu je nejen vyjádření žalovaného ze dne 23. 10. 2019, ale i vyjádření žalovaného ze dne 16. 10. 2019 (k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě). Ve vztahu k věci samé lze shrnout, že žalovaný rekapituloval předchozí průběh před správními orgány, obecně popsal funkci bodového systému, kdy v této souvislosti poukazoval i na to, že v případě žalobce nešlo pouze o přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, nýbrž také o trestný čin (ohrožení pod vlivem návykové látky), za který byl pravomocně odsouzen, a dále uvedl, že žalobce v žalobě uplatňuje námitky velmi podobného charakteru jako v řízení odvolacím, s nimiž se již žalovaný vypořádal. Žalovaný citoval vybraná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a soudu Ústavního s tím, že požadavky na vypořádání se s námitkami orgány veřejné moci nesmí být přemrštěné, zpravidla postačuje, jsou-li vypořádány alespoň základní námitky a na určitou námitku lze reagovat i prezentací od názoru žalobce odlišného názoru, který je přesvědčivě odůvodněn tak, že toto zdůvodnění poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. 7. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 8. Dne 21. 5. 2019 bylo správním orgánem prvního stupně vyhotoveno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a současně výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. 9. Žalobce podal námitky, které byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny dne 29. 5. 2019. Žalobce žádal, aby nebylo k zaznamenaným bodům přihlíženo a byl záznam o nich opraven, když nebyl nikým vyrozuměn, že jsou mu body v bodovém hodnocení řidiče zapisovány. Žalobce v podaných námitkách argumentoval (obdobně jako v žalobě) také tím, že mu byla odepřena možnost např. se zúčastnit školení bezpečné jízdy, a nadto poukazoval na způso

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 71 (292/2013 Sb.)§ 274 (40/2009 Sb.)§ 4 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.