4 As 12/2011 — Nejvyšší správní soud

8 A 103/2017- 53 - text 14 8 A 103/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému Bankovní technika spol. s r.o. se sídlem Kollárova 590/22, Ostrava – Mariánské Hory zastoupený advokátem Mgr. Lukášem Mokrým, se sídlem Sokola Tůmy 743/16, Ostrava – Mariánské Hory Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem 160 68 Praha 6-Bubeneč, Antonína Čermáka 2a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. PUV 2013-28458/D16074746/2016/ÚPV ze dne 6. 4. 2017 takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žaloba směřuje proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 4. 2017, č.j. PUV 2013-28458/D16074746/2016/ÚPV, jimž byl zamítnut rozklad a bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ze dne 1. 7. 2016, č.j. PUV 2013-28458/D004719/2015/ÚPV (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo vyhověno návrhu společnosti Glory Global Solutions (International) Limited, se sídlem Forest View, Crockford Lane, Basingtoke, Velká Británie (dále jen „navrhovatel výmazu“), na výmaz užitného vzoru č. 26608 s názvem „Sestava třídící dráhy mincí v zařízení na třídění mincí“, zapsaného dne 13. 3. 2014 (dále jen „užitný vzor“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce předně nesouhlasí s názorem žalovaného, že technické řešení, které je předmětem napadeného užitného vzoru, není řešením splňujícím podmínku novosti a přesahu rámce pouhé odborné dovednosti a je přesvědčen, že řešení, které má být chráněno napadeným užitným vzorem je nové ve smyslu ust. 4 odst. 1 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech (dále jen „zákon“). Žalobce s ohledem na definici novosti považuje za významné, že podstatou napadeného užitného vzoru je technické řešení umožňující třídění mincí dvou konkrétních měn, tj. české koruny a Eura v automatických zařízeních na třídění mincí. Napadený užitný vzor tedy není zaměřený na technické řešení, jehož smyslem by bylo třídění mincí obecně jakékoliv měny, případně mincí obecně, ale novostí předmětného užitného vzoru je technické řešení umožňující třídění dvou měn, a to konkrétně české koruny a Eura za použití jednoho zařízení, přičemž ve schopnosti třídění dvou měn tkví přidaná hodnota napadeného užitného vzoru ke stavu techniky. Žalovaný na tuto argumentaci reagoval tak, že tato skutečnost (třídění dvou konkrétních měn) není uvedena v nárocích na ochranu, ale je uvedena v podstatě technického řešení a nelze k ní tak přehlédnout. Žalobce s tímto nesouhlasí, protože dle jeho názoru nelze posuzovat nároky na ochranu předmětného užitného vzoru jen izolovaně, aniž by bylo přihlédnuto k podstatě technického řešení – žalobce v této věci upozorňuje, že v rámci sekce podstata technického řešení napadeného užitného vzoru explicitně popsal, že předmětné technické řešení je určeno pro třídění dvou konkrétních měn (české koruny a EURA). Dle žalobce popis podstaty technického řešení obsahuje právě konkrétní specifikaci technického řešení, na které se předmětný užitný vzor zaměřuje. Pokud by popis podstaty technického řešení neměl žádný význam, potom by byl v rámci užitných vzorů neměl žádný význam a nebyl by ani důvod, proč by taková část měla být součástí přihlášek užitných vzorů – takový názor však žalobce považuje za absurdní, neboť podstata technického řešení je součástí všech užitných vzorů, stejně jako patentů, protože obsahuje právě specifikaci každého konkrétního technického řešení, které je užitným vzorem nebo patentem chráněno. Rovněž i ÚPV v napadeném rozhodnutí uvádí při hodnocení podobnosti technických řešení „patenty D1 a D4 samy o sobě obsahují popis a vyobrazení konstrukčně a funkčně totožných zařízení, která obsahuji stejnou kombinaci znaků jako technické řešení podle prvního nároku na ochranu napadeného užitného vzoru“ – z tohoto je patrné, že sám ÚPV se neomezuje při porovnání technických řešení na část užitného vzoru popisující nároky na ochranu, ale odkazuje na popis a vyobrazení zařízení v těchto patentech obsažených. Nepřihlédnutím k části popisující podstatu technického řešení napadeného užitného vzoru tak dle žalobce došlo k nesprávnému hodnocení technického řešení, které má být předmětným užitným vzorem chráněno, což mělo vliv na samotné napadené rozhodnutí. V této souvislosti žalobce doplňuje, že ÚPV v rámci napadeného rozhodnutí zcela pominul skutečnost, že žádný z předložených patentů D1, D2, D3 a D4 technické řešení pro třídění dvou měn, konkrétně české koruny a EURA neobsahuje, když tyto všechny jsou zaměřeny na různé způsoby třídění minci, avšak pouze jedné měny. Úřad sice v napadeném rozhodnutí poznamenává, že dokumenty D3 a D4 obsahují informace, že technická řešení v nich obsažená lze použít pro třídění různých sad mincí, nicméně k tomuto žalobce poukazuje na skutečnost, že rozdílné sady nepředstavují rozdílné měny a již vůbec nepředstavují konkrétní specifikaci, pro třídění jakých měn by měly být technická řešení v dokumentech D3 a D4 určeny. 3. Žalobce musí opětovně upozornit také na skutečnost, že v rámci patentů předložených zúčastněnou osobou jsou patrné technické rozdíly, kdy např. v případě patentu D1 je unášeč tvořen diskem s prsty, zatímco v rámci patentu D2 je unášeč tvořen lany poháněnými kladkostroji. Dále vodítko u patentu D1 je tvořeno specifickým lemem, avšak v případě patentu D2 je spodní části drážky. Rozdílů lze dle žalobce nalézt podstatně větší množství. Patent D3 obsahuje technické řešení, které je mimo jiné zvláštní v rozměrech otvorů, jimiž mince procházejí, kdy tyto otvory jsou na rozdíl od ostatních patentů větší o určitý specifický rozměr, než jaká je velikost mincí. Co se týče patentu D4, potom nároky jeho ochrany směřují k ochraně systému zabraňujícího hromadění prachu na senzorech používaných v rámci zařízení na třídění mincí a jedná se tedy o zcela jiné technické řešení, než jaké je popisované v předmětném užitném vzoru, přičemž v případě patentu D4 považuje žalobce za logické, že technické řešení ohledně třídění mincí je popsáno obecně, neboť ochrana primárně směřuje k jiné technické „dovednosti“ zařízení, než je třídění mincí. 4. K patentům žalobce v souladu se svou argumentací v řízení před odpůrcem musí znovu uvést, že tyto obsahují určení prvků technické novosti, např. patent D1 ve sloupci 1 řádku 65 až sloupci 2 řádku 2 obsahuje popis specifičnost technického řešení (volně přeloženo „rotující pevný disk a rotující pružný disk se překrývají tak, aby mince byly předány z pevného disku na pružný disk. Výsledkem je třídič mincí, který může pracovat relativně rychle bez zablokování a s vysokou úspěšností třídění“). Rovněž patent D2 obsahuje explicitní popis prvků, jejichž ochrana je požadována, konkrétně ve Sloupci 2 řádek 24 (volně přeloženo „Třídící zařízení pro hotovostní třídění mincí nebo změny zařízení a podobně, obsahuje třídící desku, která má podlahu a třídící pás pro záběr jedné strany mince, čímž se získá tlak pro pohyb mincí, přičemž deska je umístěna pod úhlem, přičemž uvedené mince jsou udržovány v kontaktu s podlahou před roztříděním“). 5. Na základě srovnání provedeného výše, které bylo předloženo také odpůrci, dochází žalobce k závěru, že patenty obsahují specificky určené prvky ochrany, přičemž tyto prvky jsou odlišné od prvků ochrany, jejichž ochranu žádal žalobce v rámci napadeného užitného vzoru. Obecně k odlišnostem technických řešení lze opakovaně uvést, že v rámci užitného vzoru či patentu představují nuance, které jednotlivá řešení odlišují, právě prvky, které jsou novostmi, jež jsou předmětem ochrany a umožňují ochranu technických řešení založených na podobných principech. Použití podobných či dokonce shodných principů či prvků u konkrétních technických řešení nezakládá samo o sobě dle žalobce shodnost takových řešení, ale pro posouzení zaměnitelnosti technických řešení je potřeba vycházet ze způsobu implementace obecných principů do podoby konkrétních prvků technického řešení, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora a celkové funkce takového řešení. Tomuto názoru přisvědčují také judikáty citované výše. Patenty tak nejsou dle žalobce relevantními důkazy ve vztahu k předmětnému užitnému vzoru, resp. stavu techniky a novosti, když tyto řeší odlišný problém - třídění dvou měn. 6. Za jednu z klíčových skutečností svědčících o novosti technického řešení vtěleného do napadeného užitného vzoru považuje žalobce skutečnost, že všechny patenty zapsány paralelně vedle sebe. Vysvětlení týkající se této skutečnosti ze strany Úřadu považuje žalobce za naprosto nedostačující a postoj Úřadu za zcela nepochopitelný, neboť pokud má být posuzována novost technického řešení napadeného užitného vzoru ve vztahu k patentům, je potřebné vzít v potaz při hodnocení takové novosti odchylky technických řešení předložených patentů, neboť právě tyto odchylky jsou důvodem technické novosti a odlišnosti jednotlivých patentů a v důsledku těchto odchyle