6 As 211/2017 — Nejvyšší správní soud

10 A 85/2019- 229 - text 20 10 A 85/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Aleše Sabola ve věci žalobkyně: MgA. Mgr. art. J.S. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Vítem Žižkou sídlem Vinohradská 2828/151, Praha 3 proti žalovanému: Úřad městské části Praha 4 sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 46 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2019, č. j. P4/089709/19/OST/LUKO takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Ustanovenému zástupci žalobkyně advokátu Mgr. Vítu Žižkovi, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 10 200 Kč. Tato částka mu bude uhrazena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení sporu 1. Žalobkyně podala dne 14. 5. 2019 prostřednictvím veřejné datové sítě žalobu, v níž uvedla, že „podává v zákonné lhůtě všechny možné správní žaloby (zásahovou, proti nezákonnému správnímu rozhodnutí a další příslušné nutné žaloby dle s. ř. s.)“, přičemž žádala o zrušení kolaudačního souhlasu vydaného žalovaným dne 21. 3. 2019 pod čj. P4/089709/19/OST/LUKO (dále též „napadené rozhodnutí“) v plném rozsahu s tím, že „umožnil stavebníkům I. D. a R. D. …nezákonné, závažné závadné změny cizí stavby, která není v jejich výlučném vlastnictví“. Podáním ze dne 25. 5. 2019 pak žalobkyně svou žalobu doplnila o žalobní petit, v němž navrhla, (i.) aby soud napadené rozhodnutí zrušil, (ii.) aby se změna stavby vrátila do původního zákonného stavu a (iii.) aby žalovaný zaplatil náhradu odhadované škody ve výši 30 000 Kč. 2. Další procesní komunikace se žalobkyní, k ochraně jejíchž práv byl posléze ustanoven i zástupce, následně vyústila v bližší specifikaci předmětu řízení, v němž zdejší soud pokračoval jen co do té části žaloby (ve znění jejích doplnění), kterou se žalobkyně domáhala zrušení napadeného rozhodnutí. Tím žalovaný podle § 122 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“), udělil R. D. a I. D. (dále jen „stavebníci“) kolaudační souhlas, který je dokladem o povolení účelu užívání změny stavby, spočívající ve stavebních úpravách souvisejících s rozdělením bytu č. X v X. NP na dvě samostatné bytové jednotky, a to v bytovém domě č. p. X v k. ú P. na pozemku č. X v k. ú P., Praha X, při ulici X (dále též jen „stavba“). 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že dne 13. 4. 2018 vydal souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru č. j. P4/041608/18/OST/LUKO, tedy s provedením stavby. Dne 6. 3. 2019 podali stavebníci žádost o kolaudační souhlas se stavbou. Žalovaný uvedl, že na základě provedené závěrečné kontrolní prohlídky stavby dne 15. 3. 2019 nebyly zjištěny závady bránící užívání stavby, ani rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů. Při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že žádost o kolaudační souhlas byla úplná a stavba je dokončena; stavba byla provedena v souladu s povolením stavby a dokumentací; skutečné provedení stavby nebo užívání stavby nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat anebo životní prostředí; stavba vyhovuje obecným požadavkům na výstavbu; souhlasná závazná stanoviska vydal Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy dne 15. 3. 2019, č. j. HSA-2839-2/2019. II. Žaloba 4. V podané žalobě ze dne 13. 5. 2019, blíže rozvedené v elektronickém podání ze dne 28. 6. 2019, a zejména v doplněních žaloby ze dne 11. 2. 2020 a ze dne 26. 3. 2020, činěných již s pomocí, resp. prostřednictvím ustanoveného zástupce (dále pro přehlednost jen „žaloba“), vznesla žalobkyně následující žalobní námitky: 5. Žalobkyně nejprve obecně namítala, že je napadené rozhodnutí, tj. kolaudační souhlas, nezákonné, jelikož nebyly splněny podmínky pro jeho vydání podle § 122 odst. 3 stavebního zákona. 6. Žalobkyně v prvním žalobním bodě namítala, že žádost o vydání kolaudačního souhlasu nebyla úplná, jelikož neobsahovala předepsané přílohy. Zejména nebyla doložena příslušná projektová dokumentace pro provádění stavby v příslušném detailu, rozsahu a náležitostech. Správní spis obsahuje pouze několik stručných a nepřesných nákresů. Stavebníci nepředložili dokumentaci skutečného provedení stavby, neboť provedli stavbu se závažnými odchylkami od původní dokumentace. Dle žalobkyně v žádosti o kolaudační souhlas absentovaly příslušné zkoušky, měření a revize. Žalovaný měl proto postupovat podle § 122 odst. 5 stavebního zákona, tedy vést kolaudační řízení. 7. Pod druhým žalobním bodem žalobkyně namítala, že stavba byla provedena v rozporu s dokumentací předloženou pro kolaudační souhlas s provedením záměru. V rámci této dokumentace stavebníci úmyslně dokumentovali pouze relativně nepatrné zásahy v rámci vnitřních dispozic bytové jednotky. Ve skutečnosti ale byly zásadní stavební práce prováděny taktéž v rámci společných částí domu, jednalo se zejména o vybourání nového vchodu (dveří) do rozdělované jednotky o rozměrech 800 x 1970 mm, zásah do společné elektroinstalace včetně přemístění rozvodné skříně, jakož i podstatný zásah do ostatních inženýrských sítí. Rovněž se jednalo o neoprávněný zásah do elektroinstalace, která je ve výhradním vlastnictví žalobkyně. Takové zásahy ale nebyly uvedeny v původním projektu. Dále se mělo jednat o vybourání části staticky výstužné stěny o rozměrech 250 mm x 2080 mm x 1050 mm, a to v chráněných únikových cestách budovy. V rámci těchto zásahů stavebníci provedli přemístění jediného přívodního elektrického kabelu přivádějící elektrický proud do jednotky vlastněné žalobkyní z výšky 1,9 m do výšky 2,3 m. Rovněž byla změněna podlahová plocha jednotek i společných částí domu. Dle žalobkyně bylo zasaženo do komínových těles, přičemž neexistují doklady o hlasování shromáždění vlastníků jednotek, které by odsouhlasilo napojení nově vybudovaných jednotek na komínová tělesa. Žalobkyně dále uvedla, že bylo neoprávněně zasaženo do světlíků a šachet. Nový současný stav je dle žalobkyně v rozporu s prohlášením vlastníka domu. Dle žalobkyně správní orgán k provedeným změnám v rámci prohlídky nepřihlédl. Žalobkyně k tomu navrhla, aby byl ustanoven znalec, který by příslušný stav přezkoumal. 8. Vzhledem k provedeným změnám oproti dokumentaci k souhlasu s provedením stavebního záměru mělo být dle žalobkyně postupováno podle § 122 odst. 5 stavebního zákona a rozhodnuto o provedení kolaudačního řízení. Jelikož žalovaný prováděl prohlídku na místě samém, měl být s reálným stavem seznámen. Žalobkyně rovněž upozornila, že se nejednalo o tzv. nepodstatné odchylky, proto nemohl stavební úřad postupovat dle § 118 odst. 7 stavebního zákona a tyto změny schválit. Žalovaný přitom nemohl postupovat ani podle § 118 odst. 4 a 6 stavebního zákona. Žalobkyně k tomuto žalobnímu bodu rovněž uvedla, že souhlas se změnou stavby před jejím dokončením je jedním z podmiňujících úkonů pro vydání kolaudačního souhlasu a měl by být předmětem přezkumu. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2019, č. j. 6 As 211/2017 - 88. 9. V třetím žalobním bodě žalobkyně namítala, že došlo ke změně v účelu užívání stavby ve smyslu kritérií podle § 126 odst. 2 stavebního zákona, jelikož se nejednalo o rozdělení jednotky na dvě samostatné bytové jednotky, ale o zcela novou kompletní výstavbu dvou nových samostatných jednotek s příslušenstvím. Stavebníci provedli změnu prostoru chráněné únikové cesty a společných částí o ploše několika m2, čímž v rozporu s právními předpisy změnili účel užívání stavby. Jednalo se přinejmenším o změny v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit bezpečnost, neboť se jednalo o zásahy do elektroinstalace. K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2016, č. j. 10 A 182/2012 - 59. Za změnu v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit bezpečnost, lze dle názoru žalobkyně považovat i rozdělení jednotky na dvě samostatné jednotky, jelikož se tím mění celá řada kritérií důležitých z hlediska využití bytového domu (zvyšuje se počet obyvatel užívající bytový dům, mění se kritéria rozhodná ve vztahu k požární bezpečnosti apod.) Jelikož navíc souvisela změna v účelu užívání stavby se změnou dokončené stavby, byli stavebníci povinni podle § 126 odst. 4 stavebního zákona v žádosti o kolaudační souhlas uvést nový účel užívání, což se ale nestalo. 10. Žalobkyně dále pod čtvrtým žalobním bodem brojila proti souhlasu s provedením záměru, jenž je podle ní taktéž podmiňujícím úkonem pro vydání kolaudačního souhlasu. Žalobkyně namítala, že souhlas s provedením ohlášeného záměru neměl být vydán, neboť nebyla naplněna hypotéza právní normy dle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. Realizovanou stavbou totiž bylo zasaženo do nosných částí konstrukce stavby a nadto byl změněn i její vzhled co se týče společných částí. Stavebnímu úřadu mělo být dle žalobkyně zřejmé, že zamýšlená stavba bude vyžadovat