4 Afs 89/2020 — Nejvyšší správní soud

14 Af 1/2021- 66 - text 21 pokračování 14Af 1/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jan Schneeweise a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: a) MUDr. V. F. b) K. F. společně zastoupeni advokátem JUDr: Radimem Hanákem se sídlem Lublaňská 8, Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 31, Brno o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 11. 2020, č.j. 39989/20/5100-31461-711333 takto: I. Řízení o žalobě podané K. F. se zastavuje. II. Žaloba MUDr. V. F. se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a zastavení řízení vůči K. F. 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a byl potvrzen platební výměr Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 10. 9. 2019, č.j. 7332681/19/2005-70431-110531 (dále jen „platební výměr“) na daň z nabytí nemovitých věci, kterým byla podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZO“) a podle § 90, § 137 a § 143 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) žalobci vyměřena záloha a daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 207 980 Kč. 2. Soud úvodem konstatuje, že žalobkyně K. F. přes výzvu soudu provedenou usnesením ze dne 14. 1. 2021, č.j. 14 Af 1/2021 – 32, která byla jejímu právnímu zástupci doručena dne 15. 1. 2021, nezaplatila v soudem stanovené lhůtě soudní poplatek. 3. Podle § 47 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 9 odst. 1 zákona 1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 4. Soud proto podle § 47 odst. 1 písm. c) s.ř.s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil řízení žalobkyni K. F. prvým výrokem tohoto rozsudku zastavil. II. Průběh řízení před správním orgánem 5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že dne 3. 8. 2017 uzavřel žalobce jako kupující se společností BN Invest s.r.o. (dále jen „BN Invest“) jako prodávajícím kupní smlouvu na nemovitost, a sice jednotku č. X (dále jen „Nemovitost“), způsob využití: byt, nacházející se v budově č. p. Y – bytový dům, která je součástí pozemku parc. č. Z – zastavěná plocha a nádvoří (dále jen „Předmětná budova“) a podíl ve výši id. 567/27177 na společných částech Předmětné budovy. Nemovitost byla zapsána na příslušných listech vlastnictví A a B pro obec Praha, k. ú. Smíchov, vedených u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen „katastrální úřad“). Právní účinky vkladu vznikly ke dni 12. 10. 2017 a zápis v katastru nemovitost byl proveden dne 2. 11. 2017. Mezi stranami byla dohodnuta kupní cena ve výši 5 199 492 Kč včetně DPH. 6. Žalobce byl dle § 32 písm. a) ZO povinen podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí do 28. 2. 2018, daňové přiznání však bylo podáno až dne 19. 4. 2018, přičemž pro určení srovnávací daňové hodnoty byla zvolena směrná hodnota. Doložena však byla pouze příloha 2A k určení směrné hodnoty u bytu, ostatní doloženy nebyly. Správce daně dospěl k závěru, že nelze aplikovat osvobození dle § 7 ZO a vydal výzvu k odstranění pochybností ze dne 11. 12. 2018, č.j. 8917024/18/2005-70461-110531 (dále jen „Výzva k odstranění pochybností“), když pojal pochybnosti o důvodnosti osvobození, neboť Nemovitost vznikla na základě rekonstrukce sloučením již stávajících bytových jednotek. Žalobce reagoval podáním ze 4. 3. 2019, v němž uvedl, že Nemovitost vznikla až na základě prohlášení vlastníka ze dne 3. 7. 2017, sp. zn. V-49845/2017-101 (dále jen „Prohlášení vlastníka“) a je tedy vyloučeno, aby vznikla sloučením nebo rozdělením již existujících jednotek, což opřel o vyjádření katastrálního úřadu. Správce daně poté výzvou ze dne 18. 3. 2019, č.j. 1902926/19/2005-70461-110531 vyzval katastrální úřad, aby mu sdělil, zda před Prohlášením vlastníka byly v domě vymezeny jednotky ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Katastrální úřad reagoval zasláním výpisu z katastru nemovitostí ke dni 13. 7. 2017, z něhož je patrné, že jednotky vymezeny nebyly. 7. Správce daně poté vydal dne 23. 5. 2019 výzvu k poskytnutí údajů pro správu daní č.j. 4933185/19/2005-70461-108242, adresovanou Úřadu městské části Praha 5 (dále jen „ÚMČ Praha 5“), v níž požádal o předložení kolaudačních souhlasů týkajících se Předmětné budovy, neboť daňovými subjekty byly předkládány dvě odlišné kopie kolaudačních souhlasů se stejným číslem jednacím i datem vydání, ale s různým zněním strany č. 2. Od ÚMČ Praha 5 obdržel kolaudační souhlas s užíváním stavby ze dne 13. 9. 2017, č.j. MC05 53018/2017, týkající se změny označené „Rekonstrukce a nástavba bytového domu na X, X“ a dále „Rekonstrukce a nástavba bytového domu na X, změna dispozic a počtu bytů“ (dále jen „Kolaudační souhlas ze dne 13. 9. 2017“). Dále obdržel kolaudační souhlas s užíváním stavby ze dne 15. 5. 2018, č.j. MC05 78369/2018 (dále jen „Kolaudační souhlas ze dne 15. 5. 2018“), týkající se změny označené jako „Rekonstrukce a nástavba BD A – RESTAURACE A PEKÁRNA“ a následně mu bylo zasláno také sdělení ze dne 26. 7. 2019, č.j. MC05 167476/2019, z něhož bylo zřejmé, že se týká změny označené jako „Rekonstrukce a nástavba bytového domu A“, která obsahovala, mimo jiné, také změnu užívání bytového domu na polyfunkční dům. Správce daně dospěl k závěru, že Nemovitost byla zkolaudována jako bytová jednotka v polyfunkčním domě. 8. O výsledku postupu k odstranění pochybností sepsal správce daně dne 22. 8. 2019 úřední záznam č.j. 7003554/19/2005-70461-110531, v němž uvedl, že pochybnosti odstraněny nebyly a vyměřil žalobci daň z nabytí nemovitých věcí na základě směrné hodnoty. Konstatoval, že vyšly najevo další skutečnosti, a sice že Předmětná budova byla zkolaudována jako polyfunkční dům a nelze tak přiznat osvobození dle § 7 ZO. Ve vyjádření k průběhu postupu k odstranění pochybností žalobce navrhl provést výslech jednatele společnosti BN Invest a místní šetření, aby bylo zjištěno, jak jsou jednotlivé jednotky užívány, a aby byl zjištěn také jejich počet a rozloha. Předložil kolaudační souhlas poskytnutý mu společností BN Invest s odlišným zněním str. č. 2 oproti Kolaudačnímu souhlasu ze dne 13. 9. 2017, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí a Prohlášení vlastníka. Správce daně následně vyzval společnost BN Invest k doložení předmětného kolaudačního souhlasu, avšak ta na tuto výzvu nereagovala. K pokračování dokazování neshledal důvody, když z opatřených listin bylo patrné, že se jednalo o polyfunkční dům. Následně vydal správce daně platební výměr. 9. Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání, v němž nesouhlasil s neuznáním osvobození. Opětovně navrhl provedení shora uvedených důkazů, stejně jako dokazování spisy stavebního a katastrálního úřadu a zopakoval své důkazní návrhy z řízení před správcem daně. Rozporoval tvrzení, že Nemovitost vznikla rekonstrukcí a sloučením stávajících bytových jednotek. Správce daně neprovedl navržené důkazy, ani se k nim nevyjádřil, neověřil skutečnosti potřebné pro stanovení daně a ignoroval řízení před stavebním a katastrálním úřadem. Případný rozpor z nich plynoucí nevysvětlil. Neuvedl ani důkaz ke svému tvrzení, že Předmětný dům byl zkolaudován jako polyfunkční. Jednotky byly do katastru nemovitostí zapsány tak, že poměr bytových značně přesahuje poměr nebytových a jedná se tak o bytový dům. Údaj v katastru nemovitostí je nesprávný. Otázka bytového a polyfunkčního domu není definována a jediným relevantním aspektem je, že určitá množina prostoru v celé nemovitosti je k trvalému bydlení určena a odpovídá požadavkům na trvalé bydlení, což bylo splněno. Ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“) nevyžaduje formální aspekt, ale staví na skutečném využití. Výměra nebytových prostor tvoří 1 177,2 m2 a bytových prostor pak 1 260,5 m2. Rozhodující je tedy poměr podlahových ploch. Kolaudační souhlas také nemůže být chápán jako předběžná otázka. Předmětná budova je sice dle katastru polyfunkčním domem, avšak dle sdělení katastrálního úřadu proběhla změna využití stavby až 6. 8. 2019 převzetím z registru ISÚI. Do poloviny roku 2019 se t