5 Afs 99/2015 — Nejvyšší správní soud

15 Af 11/2018- 74 - text 15 15 Af 11/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: Filon s.r.o., IČO: 48028649 se sídlem Pod Stupni 11/8, Praha 10 - Vršovice zastoupený Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem Barrandova 1920/7a, Praha 4 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 427/31 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.8.2018 č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) – platební výměr ze dne 13.4.2016 č.j. X, kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2015 ve výši 79 800,- Kč. 2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobce podal dne 27.10.2015 správci daně řádné daňové tvrzení za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2015, ve kterém vykázal nadměrný odpočet daně ve výši 710 123 Kč. Správci daně po přezkoumání v něm uvedených údajů vznikly pochybnosti o oprávněnosti uplatněného nároku na odpočet, a proto zahájil postup k odstranění pochybností. Na základě zjištění učiněných v jeho průběhu dospěl k závěru, že žalobce neprokázal oprávněnost odpočtu daně ve smyslu § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) a dopustil se podvodného jednání na DPH, a proto následně vydal předmětný platební výměr. Žalovaný po doplnění odvolacího spisu dospěl k odlišnému právnímu názoru, a sice že žalobce neprokázal, že níže uvedená zdanitelná plnění přijal od deklarovaného dodavatele v rozsahu deklarovaném na daňových dokladech a že tato plnění použil v rámci svých ekonomických činností, takže nebyly splněny zákonné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně. 3. V daňovém řízení byl spor o to, zda žalobce prokázal přijetí zdanitelných plnění uvedených na daňových dokladech – fakturách č. 14FVK00025, č. 14FVK00046 a č. 14FVK00047 vystavených dodavatelem INDOOR s.r.o., IČO: 26441721, se sídlem Na Zlatě 2835/1, Praha 5 (dále jen „INDOOR“), faktuře č. 14FaK00027 vystavené dodavatelem A.B. ASTRA IČO: 15269116, se sídlem Přátelství 1518/4, Praha 10 (dále jen „A.B. ASTRA“) a faktuře č. 141100004 vystavené notářkou JUDr. M. F., a zároveň zda prokázal, že tato zdanitelná plnění použil v rámci svých ekonomických činností. Dle zjištění správce daně žalobce uplatnil nárok na odpočet daně na základě shora uvedených daňových dokladů již za zdaňovací období 3. a 4. čtvrtletí 2014, nicméně správce daně mu tento nárok neuznal. Aniž by se žalobce proti rozhodnutí správce daně o neuznání nároku na odpočet odvolal, opakovaně uplatnil nárok na odpočet daně ze stejných daňových dokladů za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2015. 4. Podle daňového dokladu č. 14FVK00047 vystaveného společností INDOOR byl předmětem zdanitelného plnění pronájem kanceláří a skladů. V rámci postupu k odstranění pochybností žalobce oprávněnost odpočtu neprokázal. Výslovně uznal, že je v případě této faktury v důkazní nouzi a souhlasil s tím, že z této faktury nemá nárok na odpočet daně. 5. Daňový doklad č. 14FaK00027 vystavený společností A.B. ASTRA deklaroval zdanitelné plnění ve formě pronájmu vozidla včetně dodání nemrznoucí kapaliny a doplnění nádrže. Žalobce v rámci postupu k odstranění pochybností uvedl, že nemá k dispozici žádné důkazní prostředky prokazující použití pronajatého vozidla k uskutečňování ekonomické činnost. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uzavřel, že stran této faktury žalobce pochybnosti správce daně neodstranil, a proto mu nárok na odpočet daně nemůže být uznán. 6. Daňový doklad č. 141100004 vystavený notářkou JUDr. M. F. deklaroval uskutečnění zdanitelného plnění, jehož předmětem mělo být sepsání notářského zápisu a vydání dalšího stejnopisu tohoto notářského zápisu. V reakci na výzvu předložil žalobce správci daně stejnopis notářského zápisu ze dne 11.12.2014 vyhotoveného notářkou JUDr. A. M., ve kterém je mj. uvedeno, že „tento stejnopis byl vyhotoven dne 26.4.2016.“ Žalovaný uzavřel, že oprávněnost uplatněného nároku žalobce neprokázal, neboť doložil fotokopii stejnopisu notářského zápisu vyhotoveného jinou notářkou, než která vystavila předmětnou fakturu, navíc stejnopis byl vyhotoven bezmála 2 roky od doby uskutečnění plnění deklarovaného v daňovém dokladu. 7. Soud na tomto místě podotýká, že ve vztahu k závěrům žalovaného týkajícím se neuznání nároku na odpočet daně uplatněného žalobcem na základě tří právě uvedených daňových dokladů žalobce v žalobě ničeho nenamítal, a soud se proto posouzením jejich zákonnosti nezabýval. 8. Žalovaný dále neshledal oprávněným nárok na odpočet daně, který žalobce uplatnil na základě daňového dokladu č. 14FVK00046 vystaveného společností INDOOR dne 31.12.2014 se stejným datem uskutečnění zdanitelného plnění, které v něm bylo vymezeno jako „práce s prodloužením stavebního povolení“ se základem daně 285 000 Kč a DPH 59 850 Kč. V rámci doplnění podkladů pro odvolací řízení správce daně vyzval žalobce k doložení podkladů vypracovaných společností INDOOR na základě smlouvy o dílo ze dne 16.6.2014, žádosti o změnu stavebního povolení ze dne 15.5.2013, dokladů o úhradě faktury č. 14FVK00046 včetně sdělení, kdy byla žádost o prodloužení stavebního povolení společností INDOOR na základě smlouvy o dílo ze dne 16.6.2014 podána, a též dalších podkladů vztahujících se k deklarovanému zdanitelnému plnění. Žalobce dne 16.6.2017 sdělil správci daně, že tyto podklady k dispozici nemá a navrhl výslech svědků Ing. J. K. a Ing. V. K., jednatelky a společníka obchodní společnosti INDOOR s tím, že jmenovaná společnost má coby dodavatel projektu tuto dokumentaci k dispozici. Dále navrhl výslech svědkyně L. K. jakožto jednatelky společnosti POVOLSTAV, která převzala činnost související s vyřizováním stavebního povolení. Správce daně však tyto žalobcem navržené výslechy svědků neprovedl, protože jejich cílem bylo předložení požadovaných dokumentů, a namísto toho doručil shora uvedeným osobám výzvy podle § 57 daňového řádu, jimiž je vyzval k předložení relevantních listin. Žalovaný v napadeném rozhodnutí tento postup správce daně aproboval. Společnost INDOOR správci daně předložila smlouvu o dílo ze dne 16.6.2014, ve které je uvedeno, že INDOOR provede zajištění prodloužení platnosti stavebního povolení dle technické dokumentace, která je přílohou číslo 1 této smlouvy. Příloha č. 1 však správci daně nebyla předložena. Dále bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne 16.6.2014 „prověření návaznosti stavby na nové pražské anomálie, prověření možnosti financování stavby z bankovních i nebankovních zdrojů a zjištění možností dalších spolumajitelů a investorů stavby.“ Společnost INDOOR dále předložila správci daně předávací protokol ze dne 23.12.2014, dle kterého si strany navzájem předaly veškerou dokumentaci specifikovanou ve smlouvě o dílo ze dne 16.6.2014. Další dokumentaci společnost INDOOR správci daně nepředložila s odůvodněním, že veškeré požadované dokumenty byly předány Policii ČR a následně společnosti CLAI UK LIMITED. 9. Na výzvu správce daně odpověděla společnost POVOLSTAV prostřednictvím své jednatelky L. K., že se žalobcem spolupracuje ve věci změny stavebního povolení již od roku 2014 a doložila dokumentaci týkající se developerského projektu, a to zejména z let 2015-2016. Tato dokumentace sice dle žalovaného svědčí o kontinuální snaze žalobce realizovat zamýšlený developerský projekt, nicméně tyto písemnosti neprokázaly oprávněnost uplatněného odpočtu daně z předložené faktury č. 14FVK00046. Dále správce daně vyzval k doložení podkladů týkajících se stavebního záměru na pozemku parc. č. 961 v k. ú. Praha, jehož vlastníkem je žalobce a na němž měl být realizován předmětný stavební záměr, Úřad městské části Praha 10, stavební odbor (dále též jen „stavební úřad“). Ten správci daně zaslal stavební povolení ze dne 23.5.2008, rozhodnutí o změně stavby ze dne 23.3.2011 a ze dne 22.12.2014, přičemž posledně zmíněné rozhodnutí o změně stavby bylo vydáno na základě žádosti podané dne 15.5.2013, čili ještě před tím, než žalobce a INDOOR uzavřeli smlouvu o dílo dne 16.6.2014. Správce daně dále zjistil, že jiná rozhodnutí týkající se předmětného pozemku stavební úřad do konce roku 2016 nevydal. 10. Daňový doklad č. 14FVK00025 vystavený společností INDOOR deklaroval předmět plnění „Akce garáže Pod Stupni – nástavba 44 bytů, vizualizace proveditelnosti a ekonomická analýza projektu“ s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 30.9.2014, základem daně 2 850 000 Kč a DPH 598 500 Kč. Správce daně stran tohoto daňového dokladu uzavřel, že se žalobce dopustil vědomého podvodného jednání, neboť