1 Afs 423/2020 — Nejvyšší správní soud

18 A 89/2021- 72 - text 14 18 A 89/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. Jana Ferfeckého ve věci žalobce: proti žalovanému: Mgr. J. Š., IČO: x sídlem x zastoupený Mgr. Markem Vařbuchtou, advokátem, sídlem Hořejší nábřeží 786/21, Praha 5 Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, Praha 1 zastoupenému prof. Dr. h. c. JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem, sídlem Rybná 9, Praha 1 o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 8. 9. 2021, čj. MPO 595386/2021 takto: I. Usnesení žalovaného ze dne 8. 9. 2021, čj. MPO 595386/2021, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Marka Vařbuchty, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení usnesení žalovaného datovaného dnem 31. 8. 2021, elektronicky podepsané náměstkem ministra dne 8. 9. 2021, čj. MPO 595386/2021 (pozn. číslo jednací není na vyhotovení usnesení uvedeno, vyplývá však z doručenky založené v soudním spisu; dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 14j odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“) zastaveno řízení o jeho žádosti ze dne 21. 4. 2021 v rámci Výzvy 1 k programu podpory podnikatelů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „Covid 2021“ ze dne 29. 3. 2021 ve znění Dodatku č. 3 ze dne 7. května 2021 (dále podle kontextu jen „Výzva“ či „Program“). 2. Žalobce zdůraznil, že řádně doložil splnění všech předpokladů pro poskytnutí finanční podpory. Žalovaný však řízení o žádosti žalobce Napadeným rozhodnutím zastavil podle shora uvedeného ustanovení rozpočtových pravidel, a to z důvodu nesplnění podmínek podpory. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce jako advokát nevykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „živnostenský zákon“), či obdobným způsobem a že zákaz poskytování služeb stanovený krizovými opatřeními vlády se nevztahuje na advokáty. II. Obsah žaloby 3. V podané žalobě žalobce předně namítal, že nesouhlasí s posouzením žádosti žalovaným, považuje je za nezákonné, a proto se v souladu s § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Žalobce v části žaloby rekapitulující průběh vyřizování jeho žádosti shrnul, že žalovaný zaslal dne 25. 8. 2021 žalobci výzvu k odstranění vad žádosti, ve které uvedl, že žalobce nesplňuje podmínky pro oprávněného žadatele, protože svobodná povolání nejsou podnikáním tzv. obdobným způsobem s tím, že v odůvodnění odkázal na komentář k § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „občanský zákoník“), podle kterého by jiný způsob výdělečné činnosti obdobný živnostenskému způsobu měl zahrnovat především činnosti vyloučené ze živnostenského zákona, nikoliv však svobodná povolání, která spadají pod rozsah § 420 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce poté zaslal žalovanému dne 31. 8. 2021 vyjádření, ve kterém s odkazem na odbornou literaturu vysvětlil, že svobodná podnikání představují podnikání ve smyslu § 420 občanského zákoníku a že se jedná o typické podnikání způsobem obdobným živnostenskému. Na to žalovaný reagoval dne 1. 9. 2021 vyvěšením zprávy na nástěnce AIS MPO, ve které uvedl, že jeho stanovisko je v souladu se stanoviskem České advokátní komory, a upozornil, že zákaz poskytování služeb stanovený usneseními vlády o přijetí krizového opatření se nevztahuje na advokáty. 5. Žalobce předeslal, že žalovaný chybně vyložil obsah vlastních podmínek podpory a nesprávně je aplikoval na žádost žalobce. 6. Pod prvním žalobním bodem žalobce s poukazem na znění § 4 odst. 1 písm. b) Výzvy, dle níž oprávněným žadatelem je takový žadatel, který splňuje podmínku výkonu podnikatelské činnosti na základě živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, uvedl, že je advokátem vykonávajícím dlouholetou advokátní praxi. Výkon advokacie je dle jeho názoru podnikatelskou činností, neboť jejím soustavným výkonem jsou naplněny veškeré pojmové znaky podnikání dle § 420 odst. 1 občanského zákoníku. Doplnil, že dle § 421 odst. 2 občanského zákoníku je podnikatelem osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona, kterým je v projednávaném případě zákon o advokacii. Upozornil rovněž na to, že názor publikovaný v komentáři k § 420 občanského zákoníku autora Lasáka z roku 2014, na který žalovaný odkazuje, je zcela ojedinělý, excesivní a zjevně nesprávný, když žádný jiný komentář, sekundární literatura, ani praxe se k tomuto názoru nehlásí. Podle žalobce neexistuje důvod, pro který by z činností, jež nejsou živností dle § 3 živnostenského zákona, neměl představovat podnikání obdobné živnostenskému podnikání právě výkon svobodného povolání (§ 3 odst. 2 živnostenského zákona), zatímco by činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a 3 tohoto zákona požadavek na obdobnost živnostenskému podnikání splňovaly. 7. Žalobce upozornil také na výklad odboru vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory, podle jehož stanoviska ze dne 20. 9. 2021 k žádosti žalobce je advokát osobou samostatně výdělečně činnou ve smyslu § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), přičemž tuto podnikatelskou činnost vykonává podle zvláštního zákona, konkrétně dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“). Žalobce shrnul, že žalovaný posoudil žádost žalobce v rozporu s podmínkami podpory, pokud uzavřel, že žalobce jako advokát nevykonává podnikatelskou činnost způsobem obdobným živnostenskému podnikání. 8. Pod druhým žalobním bodem pak žalobce k argumentaci žalovaného týkající se skutečnosti, že zákaz poskytování služeb stanovený usneseními vlády o přijetí krizového opatření se nevztahuje na advokáty, uvedl, že zmíněný předpoklad dopadu zákazu poskytování služeb na žadatele není v podmínkách podpory vůbec obsažen a žalovaný tak zastavil řízení pro nesplnění předpokladu, který Program, ani Výzva nestanovuje. Dále také zdůraznil, že není pravdou, že by stanovisko žalovaného bylo v souladu se stanoviskem České advokátní komory, když tato ve svém vyjádření k žádosti žalobce uvedla, že žádné stanovisko týkající se výkladu pojmu „obdobným způsobem“ nevydala a nevyjádřila se ani k obsahu či podmínkám dotačních programů v tom smyslu, že advokáti nejsou oprávněnými žadateli. 9. Žalobce závěrem odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2021 čj. 18 A 99/2020  43, ve kterém soud dovodil, že pokud poskytovatel dotační podmínky nevymezí zcela jasně, nelze vůči žadateli uplatňovat jejich zcela restriktivní výklad (pokud připouštějí možných výkladů více). Dle názoru žalobce byly podmínky podpory vymezeny jednoznačně a žalobce všechny požadavky splnil a splňuje. I pokud by snad byly vymezeny nejednoznačně, bylo by dle žalobce nutné je vykládat v souladu se smyslem a účelem Programu. Žalobce v tomto kontextu s odkazem na bod 2.1. a 2.2 podmínek podpory upozornil na to, že cílem Programu je poskytnout finanční podporu na zajištění likvidity podnikatelům, kterým v důsledku pandemie nemoci COVID19 či boji proti ní razantně poklesly tržby a pomoci tak okruhu podnikatelů nejvíce zasažených pandemií nemoci COVID19, aby nemuseli ukončit svou podnikatelskou činnost. Restriktivní výklad je tak dle názoru žalobce v rozporu se smyslem a účelem podpůrného programu, ze kterého jsou čistě arbitrárně vylučována svobodná povolání. 10. Žalobce s ohledem na výše uvedené uzavřel, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, neboť řízení o žádosti o poskytnutí podpory bylo zastaveno, aniž by pro takový postup existoval zákonný důvod, resp. aniž by takový postup měl oporu v Programu. Žalobce navrhnul, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil, věc mu vrátil k novému projednání a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 15. 11. 2021 podotknul, že podmínky pro všechny žadatele byly stanoveny žalovaným v souladu se zákonem uváděným postupem tak, že výslovně v textu Programu je definován okruh osob, které jsou oprávněné k podání žádosti o dotaci. V čl. 4.1 Programu je uvedeno několik podmínek, které musí být žadatelem současně splněny. Jako jedna z těchto podmínek je v bodě 4.1 písm. b) Programu podpory, že žadatelem může být ten, kdo „vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, neb