5 Afs 60/2017 — Nejvyšší správní soud

8 Af 47/2016- 59 - text 14 8 Af 47/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému WOLF i.s.l., spol. s r. o., IČ: 25261622, se sídlem Praha 4 – Krč, U Habrovky 247/11, zastoupený daňovým poradcem Ing. Zdeňkem Urbanem se sídlem Jungmannova 319, Jičín, Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2016, č. j. 15581/16/5300-21441-711676, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Finanční úřad pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 4 (dále jen „správce daně“) vydal dne 9. 4. 2015, pod č. j. 2597381/15/2004-52525-105811, platební výměr na daň z přidané hodnoty (dále jen „platební výměr“), kterým žalobci vyměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2012 ve výši 595 913 Kč. Žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání, o němž žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. 2. Žalovaný změnil platební výměr správce daně tak, že žalobci vyměřil daňovou povinnost ve výši 987 912 Kč. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného správní žalobou, o níž rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 5. 2020, č. j. 8Af 47/2016- 36, tak že rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 4 ze dne 9. 4. 2015, č. j. 2597381/15/2004-52525-105811, a rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2016, č. j. 15581/16/5300-21441-711676, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 3. Městský soud v Praze takto rozhodl po té, kdy dospěl k závěru, že správce daně významným způsobem zasáhl do práv žalobce, kterému upřel možnost využít práv, které daňovému subjektu daňový řád zaručuje v průběhu daňové kontroly, tím, že se žalobcem vedl postup k odstranění pochybností. 4. Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 17. 12. 2020, č. j. 3Afs 213/2020-53, rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud vytkl městskému soudu, že napadené rozhodnutí přezkoumal mimo rámec uplatněných žalobních bodů. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. V podané žalobě žalobce vymezil dvě klíčové žalobní námitky. 6. Správce daně zaslal zástupci žalobce jako daňového subjektu zprávu o daňové kontrole předčasně, aniž by tuto zprávu s daňovým subjektem projednal. Nezákonným ukončením daňové kontroly došlo ke zkrácení procesních práv žalobce, pro které žalobce zpochybňuje samotnou existenci platebního výměru. 7. Žalobce namítl, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav a věc po právní stránce nesprávně zhodnotil. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatuje, že „plnění byla součástí podvodu na DPH, o kterém odvolatel (pozn. soudu žalobce) vědět mohl a měl.“, aniž by však v napadeném rozhodnutí konkrétní skutkové okolnosti vyselektoval, definoval a vyhodnotil. K tíži žalobce nelze přičítat, že jeho dodavatel je nekontaktní. 8. Žalobce odkázal na judikaturu Soudního dvora Evropské unie s tím, že při realizaci obchodních aktivit projevil maximální možnou míru opatrnosti, nad rámec svých zákonných povinností opatřil notářské zápisy, jimž obchodní transakce zdokumentoval formou veřejné listiny. Pokud žalovaný opatření přijatá žalobcem vyhodnotil jako nikoli dostatečná, měl v rozhodnutí definovat, jaká opatření měla být žalobcem přijata a prokázat, zda by případně výsledky mohly napomoci podvod odhalit. 9. Žalovaný prvou žalobní námitku označil za nedůvodnou s tím, že ve vztahu k žalobci správce daně nevedl daňovou kontrolu, platební výměr byl vydán na základě postupu k odstranění pochybností. 10. Pokud jde o zjištění skutkového stavu, namítl, že daňové řízení bylo vedeno tak, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly co nejúplněji zjištěny. Žalovaný setrval na svém stanovisku, že žalobce mohl a měl vědět, že se účastní plnění zasaženého daňovým podvodem. III. Posouzení žaloby 11. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Z obsahu připojeného správního spisu se podává, že správce daně vydal dne 24. 5. 2012 výzvu k odstranění pochybností podle § 89 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění účinném do 31. 12. 2015 (dále jen „daňový řád“). 13. Z obsahu výzvy se podává, že správci daně vznikly pochybnosti ohledně dodání zboží společnosti ROTOM EX s.r.o., se sídlem Svetlá 1, Bratislava (dále jen „ROTOM EX“) ve výši 2 281 000 Kč. V souhrnném hlášení žalobce deklaroval dodání zboží i společnosti KR-TRADING s.r.o., se sídlem Klincová 37/B, Bratislava (dále jen „KR TRADING“) ve výši 4 098 852 Kč. Sídlo obou společností je umístěno na virtuální adrese, společnost ROTOM EX neplní povinnosti vyplývající z přijetí deklarovaného zboží a společník a jednatel společnosti ROTOM EX J. V. byl až do 30. 11. 2009 jednatelem a společníkem žalobce. 14. Dne 13. 3. 2015 správce daně pořídil úřední záznam o průběhu postupu k odstranění pochybností a výsledky sdělil žalobci úředním záznamem z téhož dne. Žalobce podáním ze dne 30. 3. 2015 namítl, že postup k odstranění pochybností nebyl zahájen v souladu se zákonem a v rozporu se zákonem byl i veden a doručený úřední záznam označil za nicotný úkon. 15. Podle § 89 odst. 1 daňového řádu, má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností. 16. Podle 90 odst. 1), 2) a 3) daňového řádu, 1) o průběhu postupu k odstranění pochybností sepíše správce daně podle povahy odpovědi protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede vyjádření nebo důkazní prostředky, na jejichž základě považuje pochybnosti za zcela nebo zčásti odstraněné, a případné důvody přetrvávajících pochybností. 17. Prvá žalobní námitka není důvodná. Správce daně neprojednal se žalobcem zprávu o daňové kontrole z toho důvodu, že daňovou kontrolu nevedl. 18. Pokud jde o námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávné právní posouzení věci, Městský soud v Praze nejprve v obecné rovině konstatuje, že dle § 31 odst. 9 daňového řádu je daňový subjekt povinen prokazovat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání nebo k jejichž průkazu byl správcem daně vyzván. Jak judikoval Ústavní soud, daňový subjekt má povinnost prokázat k výzvě správce daně jen ty skutečnosti, které sám tvrdí (nález ze dne 24. 4. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 38/95, 130/1996 Sb.). Z obsáhlé judikatury NSS pak vyplývá, že daňový subjekt prokazuje svá tvrzení především svým účetnictvím a jinými povinnými záznamy [např. rozsudek ze dne 30. 1. 2008, čj. 2 Afs 24/2007 – 119, nebo rozsudek ze dne 22. 10. 2008, čj. 9 Afs 30/2008 – 86). Existence účetních dokladů, tj. příjmových dokladů či faktur, i když formálně bezvadných, však sama o sobě zpravidla ještě neprokazuje, že se operace, která je jejich předmětem, opravdu uskutečnila (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 12. 2008, čj. 8 Afs 54/2008 - 68, obdobně rozsudek ze dne 28. 2. 2006, čj. 7 Afs 132/2004 - 99). Správce daně proto může vyjádřit důvodné pochybnosti ohledně věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti účetnictví a jiných povinných záznamů. Správce daně tíží důkazní břemeno ve vztahu k prokázání důvodnosti svých pochyb (§ 31 odst. 8 písm. c) daňového řádu). 19. Jak vyplývá z obsahu správního spisu, žalobce podal daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc březen roku 2012, k němu doložil notářské zápisy osvědčující skutkový děj. 20. Notářský zápis ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. NZ 112/2012, osvědčuje, že se do notářské kanceláře dostavili jednatel společnosti SALLNARON s.r.o., P. S. (jako dodavatel), zaměstnanec žalobce J. P. (jako kupující) a jednatel společnosti KAMION-LINE s.r.o. L. P. (jako dopravce). Podle notářského zápisu, dodavatel prodal kupujícímu 6 kusů tabletů značky Apple iPad 3 16GB 4G černé barvy, 7 kusů tabletů Apple iPad 3 16GB 4G bílé barvy, 6 Apple iPad 3 32GB 4G černé barvy, 7 kusů Apple iPad 3 32GB 4G bílé barvy, 6 kusů Apple iPad 3 64GB 4G černé barvy a 60 kusů mobilních telefonů značky Apple iPhone 4S 16GB, bílé barvy s tím, že uvedené zboží bylo fyzicky předloženo notářce, předložen byl rovněž seznam výrobních čísel zboží, byla předložena faktura č. 2120001. Zároveň bylo sděleno, že zboží bude dopravcem dopraveno k odběrateli – společnosti ROTOM EX se sídlem ve Slovenské republice a byla předložena faktura č. 201200072, pro odběratele ROTOM EX a mezinárodní nákladní list (CMR) č. CZ 5353946. Zboží byl