7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

14 A 164/2021- 59 - text 9 pokračování 14A 164/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Karly Cháberové ve věci žalobce: proti žalované: Ronda Invest a.s., IČ 063 70 772 sídlem Výtvarná 4, Praha 6 zastoupený advokátem Mgr. Davidem Černochem, sídlem Brněnská 46, Plzeň Česká národní banka sídlem Na Příkopě 28, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Bankovní rady České národní banky ze dne 10. 6. 2021, č. j. 2021/058703/CNB/110, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Bankovní rady České národní banky (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2021, č. j. 2021/22498/570 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 50 000 Kč za neposkytnutí součinnosti v rozporu s § 8 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dohledu“). 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Žalovaná zaslala dne 16. 6. 2020 žalobci výzvu k předložení informací a podkladů a ukončení neoprávněné činnosti. Žalovaná uvedla, že v rámci své dohledové činnosti zjistila, že žalobce nabízí možnost investovat do úvěrů pomocí tzv. participací. Participace je právo investora účastnit se na výnosech a ztrátách konkrétního úvěru poskytnutého žalobcem. Úvěr poskytnutý žalobcem je žalobcem spravován a investorovi nevzniknou žádné nároky nebo práva vůči dlužníkovi. Žalovaná tuto činnost žalobce považovala za investiční nástroj (nástroj peněžního trhu) ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“). Přitom uvedla, že žalobce nemá k podnikání na kapitálovém trhu povolení. Vyzvala žalobce, aby nepovolenou činnost ukončil a poskytl jí dokumenty i informace týkající obchodů s participacemi, mimo jiné jmenný seznam všech zákazníků a kopie smluv s nimi uzavřených. 4. V odpovědi ze dne 1. 7. 2020 žalobce zaslal informace o fungování společnosti a uvedl, že participace nejsou investičním nástrojem. Činnost žalobce tedy nepodléhá dohledu ze strany České národní banky. Žalobce výzvě o zaslání informací vyhověl pouze částečně. Seznam zákazníků a kopie smluv s nimi neposkytl. 5. Žalovaná dne 13. 7. 2020 žalobci zaslala opakovanou výzvu k předložení informací, konkrétně seznamu zákazníků a kopie smluv. 6. Na tuto výzvu žalobce reagoval vyjádřením ze dne 16. 7. 2020. Zopakoval, že požadavek žalované je nezákonný a informace neposkytl. 7. Žalovaná dne 24. 7. 2020 žalobci zaslala další výzvu k předložení informací, konkrétně seznamu zákazníků a kopie smluv. Ani po této výzvě žalobce informace neposkytl. To samé se ještě opakovalo na základě výzvy ze dne 14. 8. 2020 a její urgence z 11. 9. 2020. 8. Prvoinstančním rozhodnutím žalovaná uložila žalobci pokutu ve výši 50 000 Kč za přestupek podle § 9b odst. 1 písm. c) zákona o dohledu, neboť neposkytl bez zbytečného odkladu informace a podklady vyžadované výzvami. 9. Žalovaná uvedla, že při výkonu své působnosti zjistila, že žalobce na internetových stránkách www.rondainvest.cz/ prezentoval činnost, která vykazuje znaky poskytování investičních služeb ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Nabízí investorům možnost investovat do úvěrů pomocí tzv. participací. Z čl. III odst. 4 všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že participace je právo investora účastnit se v odpovídajícím rozsahu na výnosech a ztrátách konkrétního úvěru poskytnutého účastníkem řízení, a to konkrétně ve formě získání práva na výplatu výnosu, vypořádací částky nebo jiné částky. Žalovaná vyhodnotila participace tak, že vykazují znaky nástroje umožňující přenos úvěrového rizika, které jsou dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu investičními nástroji. V případě, že investor neměl zájem dále držet participaci, nabízel účastník řízení možnost zprostředkování investora a prodej participace na tzv. sekundárním trhu. Žalobce přitom nedisponuje žádným oprávněním k činnosti na finančním trhu uděleným ze strany České národní banky. 10. S ohledem na tyto okolnosti žalovaná zahájila šetření, zda žalobce neposkytuje hlavní investiční služby bez povolení vydaného Českou národní v rozporu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. V rámci šetření požadovala po žalobci dokumenty i informace týkající se obchodů s participacemi, mimo jiné jmenný seznam všech zákazníků a kopie smluv s nimi uzavřených. To však žalobce ani po urgencích neučinil. 11. K námitce, že participace není investiční nástroj, žalovaná uvedla následující. Participace je „právo investora účastnit se v odpovídajícím rozsahu na výnosech a ztrátách konkrétního úvěru poskytnutého účastníkem řízení, a to konkrétně ve formě získání práva na výplatu výnosu, vypořádací částky nebo jiné částky“. Zákazníci se skrz participaci podílí v poměru odvozeném od výše participace k celkové jistině úvěru na zisku i ztrátě z úvěru, který poskytl účastník řízení. Přímým důsledkem uzavření smlouvy o participaci tedy je přenos úvěrového rizika z účastníka řízení na zákazníky. Vedlejším důsledkem je, že investor je vystaven úvěrovému riziku účastníka řízení. Tvrzení žalobce, že záměrem uzavření participace je zvláštní typ vlastnictví nebo že dochází pouze k převodu výnosů, neodpovídá povaze participace, tak jak je popsána ve všeobecných obchodních podmínkách. Investor (zákazník žalobce) nevstupuje do žádného vztahu s dlužníkem z původní pohledávky, jako by se stalo například při postoupení pohledávky, ale pořizuje si nástroj (participaci), který převádí výnosy a ztráty z poskytnutého úvěru na investora. Důsledkem participace je, že pokud nebude dlužník z pohledávky splácet, investor nedostane zpět peněžní prostředky zaplacené za pořízení participace. Jelikož výsledkem pořízení participace je stav, kdy žalobce přenese na investora část (odpovídající hodnotě participace) úvěrového rizika úvěrovaného subjektu (bez převodu podkladové pohledávky), přičemž hodnota a výnosy z participace jsou odvozeny od hodnoty a výnosů podkladové pohledávky, nelze usoudit jinak, než že jde o nástroj umožňující přenos úvěrového rizika, což je dle zákona investiční nástroj. 12. Žalovaná zdůraznila, že předmětem tohoto řízení není případná neoprávněná činnost žalobce, ale neposkytnutí součinnosti, tedy skutečnost, že žalobce k výzvám správního orgánu nepředložil požadované informace. Žalovaná měla za prokázané, že žalobce výzvy obdržel a že požadované informace nepředložil. Žalobce má přitom povinnost dle § 8 odst. 1 zákona o dohledu předložit požadované informace i přesto, že nesouhlasí s právním hodnocením participace nebo předběžným hodnocením jeho činnosti správním orgánem. Žalovaná považovala seznam zákazníků a smluvní dokumentaci uzavřenou s těmito zákazníky za relevantní, neboť pouze tak může ověřit, zda byla zákazníkům určitá služba nabízena a poskytnuta či nikoliv. Zdokumentování případného porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo vyvrácení tohoto podezření je činnost spadající pod výkon dohledu a ze strany žalované se tak jedná o výkon pravomoci stanovené zákonem o dohledu. 13. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal rozklad, který byl zamítnut žalobou napadeným rozhodnutím. Bankovní rada se ztotožnila se závěry a argumentací prvoinstančního rozhodnutí. 14. K nedostatku pravomoci České národní banky udělit žalobci pokutu bankovní rada uvedla, že působnost České národní banky je v posuzovaném případě stanovena v § 8 odst. 1 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Ten jí umožňuje pro účely dohledu nad kapitálovým trhem vyžadovat informace a objasnění skutečností od každého, nikoliv jenom od omezeného okruhu taxativně vyjmenovaných dohlížených subjektů. Nemůže se tak jednat o exces ve vyžadování informací od účastníka řízení a s tím spojenou nemožnost jeho postihu za jejich neposkytnutí. Jak ještě bude uvedeno dále, správním orgánem prvního stupně požadované informace se týkaly oblasti spadající do dohledové činnosti České národní banky. V konkrétním případě se zjišťuje, zda určitá činnost je, či není vyvíjena v rozporu s právními předpisy upravujícími problematiku finančních trhů. Aby požadavek správního orgánu prvního stupně bylo možné považovat za excesivní výkon vrchnostenského oprávnění, musel by zcela zjevně vybočovat z mezí věcné působnosti České národní banky. K tomu v posuzovaném případě nedošlo. II. Argumentace účastníků 15. Žalobce v žalobě především zpochybňuje pravomoc žalované vykonávat dohled nad žalobcem. Uložením pokuty žalovaná překročila svou pravomoc a jednala ultra vires. Většin