1 As 26/2011 — Nejvyšší správní soud

14 A 181/2019- 42 - text 10 14 A 181/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného v právní věci žalobce: P. K., … bytem … proti žalovanému: Magistrát hl. města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Mgr. K.P. bytem … o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy, odboru živnostenského a občanskosprávního ze dne 29. 8. 2019, č. j. MHMP 1781578/2019, sp. zn. S-MHMP 547786/2019, takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, č. j. MHMP 1781578/2019, sp. zn. S-MHMP 547786/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 15, odboru občanskosprávních agend (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 1. 2019, č. j. ÚMČ P15 52312/2018/OOSA/Ero (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“) a kterým bylo toto rozhodnutí o nevyhovění žádosti žalobce o povolení změny příjmení jeho syna nezletilého Š. P., narozeného dne 18. 6. 2017 na příjmení K. potvrzeno. 2. Žalobce namítl, že bylo porušeno jeho právo na ochranu rodinného života a práva coby otce na spolurozhodování o příjmení jeho dítěte (čl. 32 Listiny základních práv a svobod), ze kterého byl jednáním matky a následně správních orgánů vyloučen. 3. Dle žalobce došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, zakotveného v Listině základních práv a svobod v čl. 37 odst. 3 a k porušení § 7 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o rovnosti účastníků, kdy byla nepřiměřeně upřednostněna strana matky (jí vyjádřený nesouhlas se změnou příjmení dítěte), a to i přes nahrazení jejího souhlasu rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 20P a Nc 385/2017, čj. 20Nc 1505/2017-18 ze dne 26. 2. 2018). 4. Žalobce namítl, že došlo k porušení § 2 odst. 4 správního řádu, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. 5. Dále namítl porušení § 50 odst. 4 správního řádu, neboť rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 2. 2018, č. j. 20 Nc 1505/2017 – 18 pro správní orgán závazné, což oba správní orgány pominuly, čímž zatížil žalovaný své rozhodnutí vadou, kdy nehodnotil podklady, zejména důkazy podle své úvahy, a přitom pečlivě nepřihlížel k všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 6. Žalobce v závěru žaloby označil jako nesprávnou úvahu žalovaného, neboť byl uveden v omyl jednající úřednicí na matrice dne 1. 11. 2017, byl tak naprosto vyloučen z možnosti určit svému synovi příjmení. Byl odsouzen jen do role platícího otce, bez možnosti ovlivnit statusové otázky syna, kterou volba příjmení bezpochyby byla. Žalobce uvedl, že pro změnu příjmení na K. hovoří to, že rodiče již mají spolu dceru B., která je starší a vnímá, že její plnorodý bratr se jmenuje jinak než ona. 7. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobce nebyl napadeným rozhodnutím ani rozhodnutím správního orgánu I. stupně zkrácen na právech více, než bylo třeba k ochraně práv dalších osob. Žalobce měl bezesporu v souladu s čl. 32 Listiny základních práv a svobod právo podílet se na rozhodování o příjmení nezletilého Š.. Toto právo však náleželo i matce. V případě protichůdných názorů rodičů na příjmení dítěte jsou správní orgány nuceny zvážit důvody pro povolení či nepovolení změny, zohlednit zájem dítěte a rozhodnout především v zájmu dítěte. Tímto způsobem správní orgány postupovaly. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 2. 2018, č. j. 20 Nc 1505/2017 – 18, který nabyl právní moci dne 10. 4. 2018, byl pouze nahrazen písemný souhlas matky k podání žádosti o povolení změny příjmení nezletilého. Uvedený rozsudek však nebyl pro správní orgány závazný z hlediska povolení či nepovolení změny příjmení, neboť pouze správní orgány jsou podle § 72 odst. 2 a 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“) nadány právem samostatně posuzovat vážnost důvodů pro povolení změny příjmení a soulad změny příjmení se zájmy a potřebami nezletilého dítěte. Zájem dítěte byl pečlivě posouzen a postaven nad zájem otce i matky, jakož i nad zájem veřejný. Za nepřípadnou pokládal žalovaný námitku žalobce, že byl v důsledku uvedení v omyl úřednicí na matrice dne 1. 11. 2017 vyloučen z možnosti určit svému nezletilému synovi Š. příjmení. Z úředního záznamu jednoznačně vyplynulo, že se rodiče na příjmení dítěte nedohodli. Z tohoto důvodu se Úřad městské části Praha 2 dopisem ze dne 28. 11. 2017 obrátil na Obvodní soud pro Prahu 10, aby nezletilému příjmení určil. Žalovaný si byl vědom toho, že ve společné domácnosti s matkou a nezletilým Š. žila plnorodá sestra nezletilého B., která užívá příjmení žalobce. V případě nesezdaných rodičů dítěte je však dotčená právní úprava mnohem volnější, než je tomu v případě rodičů, kteří jsou manžely. Platné právo nijak nebrání tomu, aby společné děti nesezdaného páru nesly různá příjmení. Situace, kdy nezletilé děti týchž rodičů neužívají shodná příjmení, je tedy zákonem o matrikách i občanským zákoníkem předpokládaná a v současné době ne zcela neobvyklá. Žalovaný uvedl, že trvá na svém závěru vyjádřeném v napadeném rozhodnutí, že důvody pro změnu příjmení uváděné žalobcem nebyly v porovnání s důvody uváděnými matkou dítěte převažující a ospravedlňující direktivní zásah správního orgánu, který by spočíval v povolení změny příjmení dítěte zcela proti vůli druhého z rodičů. Ke změně příjmení ve správním řízení nemá docházet bez závažných příčin, které v tomto případě neshledal. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 8. Mgr. K. P., matka nezletilého, jako osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření uvedla, že nesouhlasí s podanou žalobou, neboť neexistuje žádný podstatný důvod, aby téměř tři roky po narození (v době podání žaloby) bylo příjmení nezletilého syna Š. P. direktivně změněno pouze na základě požadavku žalobce. Nezletilý Š. o sobě mluví jako o Š. P., je se svým jménem a příjmením plně ztotožněn a jako P. je vnímán i svým okolím. Jeho sestra B. chápe, že ona se jmenuje po otci a Š. po matce, je s tím plně srozuměna. Naopak nesrozumitelná by pro ni byla náhlá změna příjmení jejího bratra. V dnešní době je zcela běžné, že sourozenci žijící v jedné rodině nemají stejná příjmení. Paní P. vyjádřila názor, že pro dítě a jeho zdravý psychický vývoj je zcela zásadní a důležité, aby se jmenovalo po osobě, která o něj pečuje a ke které má silné citové pouto. O syna pečovala od počátku, zatímco jeho otec jej v době těhotenství i v prvních měsících jeho života ignoroval, o dítě se nikterak nezajímal, otázku jména příjmení očekávaného dítěte nijak neřešil. Proto vyplněné formuláře s uvedením jména a příjmení dítěte (po matce) a bez uvedeného otce odevzdala matrikářce v porodnici až 14. 6. 2017, tj. v den, kdy se měl Š. narodit. Nakonec byla nucena podat k soudu žalobu o určení otcovství a o úhradu nákladů neprovdané matky. Pokud šlo o souhlasné sepsání zápisu o určení otcovství dne 1. 11. 2017 na matrice, žalobce souhlasné prohlášení rodičů s uvedením příjmení „P.“ podepsal, a to zcela svobodně a bez nátlaku. Paní P. rovněž uvedla, že dcera žalobce K. Š., narozená dne 1. 7. 2016, kterou má s jinou ženou, V. Š., se nejmenuje K. po otci, ale Š. po matce přesto, že žalobce a matka nezletilé K. spolu žijí trvale ve společné domácnosti, a to již od roku 2008. Rovněž syn žalobce T. Š., narozený dne 16. 4. 2019, se nejmenuje K. po otci, ale po matce, a to přesto, že žalobce zdůrazňoval, jak důležitá je pro něj otázka zachování rodového jména. Žalobce argumentoval pouze krácením svých práv, nijak ale nehledí na potřeby a zájmy Š. Změna příjmení nezletilého není v jeho zájmu. Změna se povolí především tehdy, když rodič, který se změnou příjmení nesouhlasí, neplní své rodičovské povinnosti, nejeví o dítě zájem a ztratil k němu citový vztah, nebo jestliže z jiného vážného důvodu není v zájmu další výchovy dítěte, aby u něho byl udržován a prohlubován pocit sounáležitosti s tímto rodičem. Paní P. uvedla, že své rodičovské povinnosti plní od prvopočátku a bezpodmínečně, o syna pečuje, vychovává ho a má k němu vřelý citový vztah, který chce i nadále udržovat a prohlubovat. Soudem nařízena změna příjmení by toto pouto nenávratně poškodila. 9. Ze správního spisu vyplývají pro posouzení věci následující relevantní skutečnosti. 10. Dne 31. 10. 2018 podal žalobce u Úřadu městské části Praha 15 žádost o změnu příjmení nezletilého dítěte, a to Š. P., narozeného dne 18. 6. 2017, na příjmení K. K žádosti žalobce přiložil rodný list nezletilého Š. P., ověřené kopie svého občanského