5 Afs 21/2020 — Nejvyšší správní soud

15 Af 23/2019- 120 - text 18 15 Af 23/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: REMOEX CZ a.s., IČO: 271 21 372 se sídlem Poděbradská 46, Praha 9 zastoupená advokátkou JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D. se sídlem Chodská 9, Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2019 č.j. 15771/19/5300-21442-712243 takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 17. 4. 2019 č.j. 15771/19/5300-21442-712243 a rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2040875/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2040994/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041081/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041126/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041169/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041517/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041554/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041588/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041641/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041889/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2041932/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2042009/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2042522/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2042547/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2042575/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2042601/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2042630/17/2009-52521-109085, ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2042667/17/2009-52521-109085 a ze dne 21. 3. 2017 č.j. 2045424/17/2009-52521-109085 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 456 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně advokátky JUDr. Mgr. Petry Novákové, Ph.D. Odůvodnění: I. Průběh řízení a obsah napadeného rozhodnutí 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil tyto dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) vydané Finančním úřadem pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) dne 21. 3. 2017: - č.j. 2040875/17/2009-52521-109085 za leden 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 874 982 Kč a stanoveno penále ve výši 174 996 Kč; - č.j. 2040994/17/2009-52521-109085 za únor 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 1 694 518 Kč a stanoveno penále ve výši 338 903 Kč; - č.j. 2041081/17/2009-52521-109085 za březen 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 3 544 200 Kč a stanoveno penále ve výši 708 804 Kč; - č.j. 2041126/17/2009-52521-109085 za duben 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 3 716 547 Kč a stanoveno penále ve výši 743 309 Kč; - č.j. 2041169/17/2009-52521-109085 za květen 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 5 051 515 Kč a stanoveno penále ve výši 1 010 303 Kč; - č.j. 2041517/17/2009-52521-109085 za červen 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 8 400 366 Kč a stanoveno penále ve výši 1 680 073 Kč; - č.j. 2041554/17/2009-52521-109085 za červenec 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 1 706 285 Kč a stanoveno penále ve výši 341 257 Kč; - č.j. 2041588/17/2009-52521-109085 za srpen 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 2 972 749 Kč a stanoveno penále ve výši 594 549 Kč; - č.j. 2041641/17/2009-52521-109085 za září 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 4 237 047 Kč a stanoveno penále ve výši 847 409 Kč; - č.j. 2041889/17/2009-52521-109085 za říjen 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 4 799 300 Kč a stanoveno penále ve výši 959 860 Kč; - č.j. 2041932/17/2009-52521-109085 za listopad 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 5 293 224 Kč a stanoveno penále ve výši 1 058 644 Kč; - č.j. 2042009/17/2009-52521-109085 za prosinec 2014, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 10 087 366 Kč a stanoveno penále ve výši 2 017 473 Kč; - č.j. 2042522/17/2009-52521-109085 za leden 2015, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 195 352 Kč a stanoveno penále ve výši 39 070 Kč; - č.j. 2042547/17/2009-52521-109085 za únor 2015, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 1 049 603 Kč a stanoveno penále ve výši 209 920 Kč; - č.j. 2042575/17/2009-52521-109085 za březen 2015, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 2 859 296 Kč a stanoveno penále ve výši 571 859 Kč; - č.j. 2042601/17/2009-52521-109085 za duben 2015, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 3 965 892 Kč a stanoveno penále ve výši 793 178 Kč; - č.j. 2042630/17/2009-52521-109085 za květen 2015, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 3 290 623 Kč a stanoveno penále ve výši 658 124 Kč; - č.j. 2042667/17/2009-52521-109085 za červen 2015, kterým byla doměřena vlastní daň ve výši 6 697 391 Kč a stanoveno penále ve výši 1 339 478 Kč; (dále jen „Dodatečné platební výměry“) a platební výměr č.j. 2045424/17/2009-52521-109085 za zdaňovací období březen 2016, kterým byla vyměřena vlastní daň ve výši 2 735 693 Kč (dále jen „Platební výměr za březen 2016“ a společně s Dodatečnými platebními výměry jako „Platební výměry“). 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný popsal ekonomickou činnost žalobkyně a uvedl, že ve zdaňovacích obdobích roku 2014, leden – červen 2015 a březen 2016 (dále jen „předmětná zdaňovací období“) uplatnila nárok na odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění na základě daňových dokladů přijatých od společností: Limavady Technology s.r.o., Noemi Support s.r.o., Komeda standard s.r.o., KINGFIT s.r.o. (dále jen „KINGFIT“), Legesis Promotion s.r.o., Vagoon Carrelo s.r.o. (dále jen „Vagoon“), Grida expert s.r.o., Ulsar Capital House s.r.o. (dále jen „Ulsar“) a Enidis PSV consult s.r.o. (dále jen „Enidis“ a společné dále jako „dodavatelé“). Správce daně analýzou bankovních účtů žalobkyně zjistil, že v předmětném období realizovala významné převody peněžních prostředků na účty společností, u nichž existují důvodné pochybnosti o jejich věrohodnosti a faktické ekonomické činnosti. Na základě uvedených zjištění zahájil správce daně u žalobkyně 26. 4. 2016 za předmětná období daňovou kontrolu, jejíž průběh byl zachycen v protokolu č.j. 792854/16/2809-60563-609037 (dále jen „Protokol o zahájení daňové kontroly“). 3. Dne 26. 1. 2017 byla se žalobkyní projednána zpráva o daňové kontrole č.j. 14874/17/ 2809-60563-609037 (dále jen „Zpráva o daňové kontrole“). Správce daně žalobkyni nepřiznal nárok na odpočet, protože bylo prokázáno, že se účastnila transakcí zasažených daňovým podvodem s cílem optimalizace daňové povinnosti a vylákání daňové výhody, o čemž věděla nebo vědět musela. Následně vydal Platební výměry. Proti nim podala žalobkyně odvolání, které bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím, a platební výměry byly potvrzeny. 4. Žalovaný následně v napadeném rozhodnutí stručně shrnul odvolací námitky žalobkyně, popsal právní základ věci a zabýval se podmínkami účasti na podvodu na DPH. Předmětem plnění bylo poskytnutí reklamních služeb s místem plnění v tuzemsku dle § 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění dalších předpisů (dále jen „ZDPH“), přičemž žalobkyně uplatnila nárok na odpočet DPH celkem ve výši 73 081 949 Kč. Splnila formální i hmotněprávní podmínky pro vznik nároku na odpočet a za takové situace lze dle judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) odmítnout uplatněný nárok na odpočet v případě, kdy se prokáže, že plátce daně věděl nebo mohl vědět, že je součástí řetězce zatíženého daňovým podvodem. 5. Žalobkyně byla ve svém oboru významnou společností a měla bohaté zkušenosti s různými typy reklamních plnění a s organizací sportovních a kulturních akcí. Její dodavatelé však existovali krátce a jejich ekonomická činnost byla běžnými prostředky nezjistitelná. Velké objemy peněz převáděné žalobkyní na jejich účty podporovaly podezření na rizikovou povahu obchodních vztahů. Dodavatelé žalobkyně po obdržení úhrady jednali ve vzájemné shodě - obdržené peníze vždy obratem z části vybrali v hotovosti a z části odeslali dalším společnostem (DESTER s.r.o. (dále jen „DESTER“), SYNACO PLUS s.r.o., SUMO Invest s.r.o., Giratura concept s.r.o., Talpa task group s.r.o. (dále jen „Talpa“), Bruciare baffo s.r.o. (dále jen „Bruciare“), Apidera s.r.o., Accanto Ariento group s.r.o., Meticco group s.r.o. (dále jen „Meticco“), Aksiles s.r.o. (dále jen „Aksiles“), Dahlen consult s.r.o., BAS meredian network a.s. (dále jen „BAS“). Nestandardní byl přitom fakt, že se všichni dodavatelé chovali stejně. Není standardní vybrat v hotovosti vysoké sumy peněz, a to hned poté, co přišly na účet. Toto jednání vykazuje znaky rizikovosti (znemožnění šetření správce daně). 6. Dodavatelé žalobkyně shodně posílali část obdržených peněz stejným společnostem (