6 Ads 178/2019 — Nejvyšší správní soud

17 Af 21/2021- 33 - text 7 17 Af 21/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: proti žalovanému: SAZKA a.s., IČ: 26493993 se sídlem Evropská 866/69, Praha 6 zastoupená Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2021, č. j. 30516/21/5000-10611-712195, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu ze dne 6. 4. 2021, č. j. 58162/21/4300-13823-704691. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni podle § 143 a § 147 daňového řádu doměřena daň z hazardních her, a to na základě výsledků postupu k odstranění pochybností, za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2020 ve výši 14 000 Kč a zároveň bylo žalobkyni stanoveno podle § 251 odst. 3 daňového řádu penále ve výši 2 800 Kč. 2. Žalobkyně podala dne 15. 1. 2021 přiznání k dani z hazardních her za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2020. Dne 4. 2. 2021 doručila žalobkyně správci daně dodatečné přiznání k dani z hazardních her za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2020, ve kterém uvedla jako úhrn přijatých vkladů z loterií částku o 40 000 Kč nižší než v daňovém přiznání. Tato změna snížila vypočtenou daň z hazardních her o částku 14 000 Kč. Současně žalobkyně podala podnět k zahájení postupu k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu, ve kterém zejména nesouhlasila se zvýšením sazby daně z loterií z původních 23 % na nynějších 35 %, k němuž došlo v důsledku novelizace § 4 písm. a) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, zákonem č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. 3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný k námitkám žalobkyně uvedl, že správní orgány nemají kompetenci provádět přezkum ústavnosti právních norem, a tudíž v nynějším případě je nezbytné použít sazbu podle § 4 písm. a) zákona o dani z hazardních her v takové výši, jakou stanovilo v rozhodné době platné a účinné znění zákona. II. Obsah žaloby 4. V jediném žalobním bodě žalobkyně uvedla, že skokové zvýšení sazby dílčí daně uvedené v § 4 písm. a) zákona o dani z hazardních her považuje za rozporné s ústavním pořádkem, k čemuž předně odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 18/15. V žalobě uvedla čtyři základní argumenty. 5. Za prvé zvýšením sazby daně mělo dojít k vyvolání rdousícího efektu, neboť v případě konstrukce daně z hazardních her nemá subjekt daně možnost odečíst od základu daně své náklady na provoz loterie. Náklady lze odečíst až od základu daně, ze kterého se vypočítává daň z příjmu, a to až po odvedení daně z hazardních her. Žalobkyně upozornila, že zisk je obvykle malé procento obratu. Skokové zvýšení sazby daně, u které nelze od základu odečíst náklady, vytváří rdousící efekt, neboť se za jinak nezměněné situace může subjekt dostat do ztráty. Žalobkyně přitom uznala, že v případě daně z rizikových hazardních her, alkoholu a tabáku může být rdousící efekt legitimní a ústavně konformní. 6. Za druhé má docházet ke konfiskačnímu efektu, který spočívá v zabrání určité hodnoty nebo majetku státem v rozsahu, který značně přesahuje hodnotu, již si ponechá subjekt zdanění. Žalobkyně zopakovala postup zdanění zisku z hazardních her, nejprve podle zákona o dani z hazardních her a po odečtení nákladů daní z příjmu. Zvýšením sazby mělo dojít k zásadnímu nepoměru mezi tím, jakou hodnotu žalobkyně odvede na daních a jaká hodnota žalobkyni zůstane. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že v případě obchodní společnosti je částí její hodnoty i schopnost generovat zisk. Skokovým zvýšením daně může dojít k dramatické změně hodnoty samotné obchodní společnosti. Ve svém důsledku má zvýšením sazby docházet k „ziskové konfiskaci pro futuro“, tedy faktickému vyvlastnění zisku při ponechání podnikatelského rizika, neboť stát inkasuje dominantní část zisku. 7. Za třetí žalobkyně namítala porušení principu rovnosti, které spatřovala ve svévolném zvýšení sazby pouze u jednoho z druhů hazardních her, která je přitom nejméně společensky škodlivá a zpravidla nevede ke vzniku závislosti na hraní hazardních her. Žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 29/08, podle kterého může stát poskytnout jedné skupině méně výhod než jiné, ale nesmí postupovat libovolně a z jeho rozhodnutí musí být patrné, že tak činí ve veřejném zájmu. Žalobkyně uvedla, že tímto veřejným zájmem nemůže být zvýšení příjmové části státního rozpočtu, ale volba zaměření daně. 8. Za čtvrté mělo dojít k porušení principu racionality právní normy ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 29/08, podle kterého nesmí zákonodárce stanovit jako předmět zdanění zcela iracionálně zvolené jednání, konání nebo chování osob. Dle žalobkyně tak Ústavní soud připouští, že zcela iracionální motivace selektivního zdanění nebo zvýšení je ústavně nekonformní. Žalobkyně poukázala na účel daně z hazardních her, kterým je regulace hazardu a s ním spojeného rizika rozvoje závislosti a až sekundárně je jím příjem státního rozpočtu. Regulace a zdanění je určitým politickým kompromisem, neboť úplný zákaz hazardu či alkoholu vede k rozvoji nelegálních forem distribuce těchto komodit. 9. Žalobkyně poukázala na rozlišení jednotlivých druhů hazardních her podle jejich rizikovosti. Nejrizikovějším druhem je technická hra, která má stanovenou sazbu ve výši 35 %. Středně rizikovým druhem hazardní hry je například kursová sázka, u které je stanovena sazba ve výši 23 %. Za nejméně rizikovou je považována loterie, u které však byla sazba zvýšena z 23 % na 35 %, tedy na roveň technické hry. Žalobkyně uvedla, že příjem do státního rozpočtu není účelem daně z hazardních her, ale jejím důsledkem. Zvolené zvýšení sazby dílčí daně postrádá jakoukoli racionalitu a z tohoto důvodu není ústavně konformní. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 10. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný setrval na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. 11. Žalovaný zejména odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 87/20 (č. 232/2021 Sb.), ve kterém se Ústavní soud zabýval abstraktním přezkumem ústavnosti novely zákona o dani z hazardních her, konkrétně § 4 písm. a). V nynějším případě nebyl shledán ani rdousící či konfiskační efekt, ani libovůle zákonodárce. 12. Žalovaný stejně jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázal na skutečnost, že správním orgánům nepřísluší posuzování ústavnosti právních norem. Z tohoto důvodu uplatnil při doměření daně z hazardních her tou dobou platnou a účinnou zákonnou úpravu se sazbou ve výši 35 % pro loterie. IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 14. Soud v dané věci rozhodl bez jednání, jelikož s tímto postupem souhlasili oba účastníci řízení. 15. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy: - Podle § 4 písm. a) zákona o dani z hazardních her, ve znění do 31. 12. 2019, sazba daně z hazardních her činí 23 % pro dílčí základ daně z loterií. - Podle § 4 písm. a) zákona o dani z hazardních her, ve znění do 1. 1. 2020, sazba daně z hazardních her činí 35 % pro dílčí základ daně z loterií. 16. Soud neshledal žalobu důvodnou. 17. Žalobkyně namítala protiústavnost § 4 písm. a) zákona o dani z hazardních her, ve znění od 1. 1. 2020. Soud konstatuje, že předmětná novelizace již byla přezkoumána v rámci abstraktního přezkumu ústavnosti nálezem Ústavního soudu č. 232/2021 Sb. 18. Ohledně rdousícího a konfiskačního efektu uvedl nález Ústavního soudu č. 232/2021 Sb., bod 148, že „[s]amotná výše daňové sazby 35 % není způsobilá dosáhnout konfiskačních či likvidačních účinků ve vztahu k provozovatelům hazardních her a navrhovatelka ani nic takového nedokládá. „Rdousící“, resp. konfiskační účinek daně je nutno posuzovat vždy mimo jiné vzhledem k předmětu zdanění, tj. např. stejná výše daňové sazby (35 %) u daně z nemovitostí by již konfiskační důsledky měla, neboť by během tří let byla poplatníkovi jeho nemovitost de facto daňově „zkonfiskována“. V případě daně z hazardní hry však jde o zdanění specifického (opakujícího se) příjmu provozovatele hazardní hry. Jakkoli je samotné zvýšení daně pro provozovatele loterií (