2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

3 A 85/2021- 103 - text 7 3A 85/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: GELP s.r.o., IČO 053 49 958 sídlem Revoluční 1082/8, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Petrem Konečným sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v postupu žalovaného týkající se blokace kauce žalobkyně, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá podanou žalobou u Městského soudu v Praze ochrany před nezákonným zásahem, jenž má spočívat v nezákonné blokaci kauce Ministerstvem financí (dále též „žalovaný“), kterou žalobkyně složila ve smyslu ust. § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hazardních hrách“), ve výši 50 000 000 Kč. Žalobkyně se původně domáhala, aby soud deklaroval nezákonnost zásahu a současně, aby uložil žalovanému v zásahu nepokračovat, bude-li zásah v době rozhodnutí stále trvat. Později v replice žalobkyně upřesnila návrh tak, že s ohledem na vývoj kauzy, trvá na svém návrhu, aby soud deklaroval nezákonnost zásahu. 2. Ohledně skutkových tvrzení žalobkyně uvedla, že provozuje technickou hru ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm. e) zákona o hazardních hrách a to v rámci herních prostorů – hernách ve smyslu § 67 tohoto zákona. Dne 21. 11. 2017 poskytla prostřednictvím bankovní záruky v souladu s ust. § 100 odst. 1 písm. b) tohoto zákona kauci v maximální možné zákonné výši (přestože to v jejím případě nebylo nutné), tj. 50 000 000 Kč. Žalobkyně v roce 2020 postupně požádala příslušné obecní úřady o zrušení některých jí vydaných povolení týkajících se umístění heren a nyní disponuje 21 pravomocnými povoleními. Následně, v souvislosti s uvolňováním protiepidemiologických opatření, se rozhodla žalobkyně znovu zažádat o vydání nových povolení. Dne 3. 6. 2021 jí však bylo obecními úřady oznámeno, že předmětným žádostem nemůže být vyhověno, neboť žalovaný blokuje kauci z důvodu problému s kaucí na straně provozovatele (tj. žalobkyně). Tuto blokaci považuje žalobkyně za nezákonný zásah. 3. Blokace dotace v daném případě nemá oporu v zákoně. Přestože žalovaný má povinnost vyzvat výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatků dle § 100a odst. 3 zákona o hazardních hrách, žalobkyně je toho názoru, že neplyne ze zákonných ustanovení automaticky možnost v případě snížení počtu herních prostor přistoupit k jakémukoliv snižování či blokaci dotace. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla kauci v nejvyšší možné výši, není na místě kauci jakkoli blokovat a dochází tak k libovůli na straně žalovaného. Blokací kauce dochází ke znemožnění získání povolení k umístění dalších heren a žalobkyně je nucena poskytnout další kauci nad rámec již poskytnuté, kterou přitom žalobkyně složila v maximální možné výši. 4. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný tímto způsobem dosud nikdy nepostupoval. Žalobkyně nikdy neprovozovala více než 50 heren a výše povinné kauce tak nikdy nedosáhla částky 50 000 000 Kč. Žalovaný přesto nikdy předtím nepřistoupil k automatickému snížení a vypořádání kauce tak, aby odpovídala skutečnému počtu provozovaných heren, a to ani v průběhu půl roku od účinnosti novely zákona o hazardních hrách, která zakotvila pravidla pro žalovaného při nakládání s kaucí v § 100a uvedeného zákona. Žalobkyně rovněž považuje za absurdní a administrativně nerealizovatelné, aby žalovaný automaticky snižoval či požadoval navýšení kauce při každé změně v počtu provozovaných heren. 5. Žalovaný v písemném vyjádření uvádí, že jeho dosavadní postup je v souladu se zákony. Pravomocné zrušení povolení je předpokladem pro vyzvání výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku, přičemž není rozhodné, zda provozovatel má v plánu žádat o nové povolení či jen má v úmyslu rušit stávající povolení. Povinnost vyzvat výstavce záruky je stanovena přímo zákonem. Za tímto účelem žalovaný vyzývá orgány, u nichž může vznikat nedoplatek (celní úřad, správce daně z hazardních her nebo Ministerstvo financí). Po dobu zjišťování nedoplatků nemůže logicky dojít k zaevidování dalších herních prostorů, neboť by již nebyla možnost vyzvat výstavce záruky k případné úhradě. Podmínkou pro zahájení postupu dle § 100a odst. 3 zákona zákona o hazardních hrách nadto není zahájení správního řízení s provozovatelem. Rovněž zde žalovaný nemůže uplatnit správní uvážení ve smyslu, že by snad podle tohoto ustanovení nepostupoval. Žalovaný po zjištění, že u provozovatele eviduje pravomocně zrušená povolení, přistoupil ke zjišťování případných nedoplatků provozovatele. Specializovaný finanční úřad žalovanému sdělil, že u provozovatele eviduje nedoplatek na dani z hazardních her ve výši 97 935 578 Kč. V souladu s ust. § 100a odst. 3 zákona o hazardních hrách pak žalovaný vydal rozhodnutí, kterým vyzval výstavce daňové záruky k úhradě nedoplatku ve výši 36 mil. Kč, a toto rozhodnutí zaslal žalobkyni na vědomí. Ze shora uvedených důvodů žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl. 6. Žalobkyně v replice nad rámec žalobních bodů uvádí, že ve smyslu ust. § 100 odst. 4 zákona o loteriích složila maximální výši kauce z důvodu snížení administrativní zátěže spojené s častými změnami v případě změn počtu provozoven. Žalobkyně nesouhlasí s žalovaným, že při zjišťování nedoplatků nelze evidovat nové herny. V takovém případě je provozovatel, jehož počet provozoven je nižší než 50, a který přesto složí kauci v maximální výši, dočasně vyloučen z možnosti získat nové povolení a tím je znevýhodněn oproti provozovatelům s počtem heren vyšším než 50 nebo těm, kteří přizpůsobí výši kauce přesnému počtu provozoven, neboť u těchto provozovatelů by nedošlo k vyloučení možnosti získat další povolení, jako tomu je v nyní řešeném případě. V závěru pak žalobkyně nadto namítá, že měla být účastníkem řízení o vydání rozhodnutí. Ve smyslu ust. § 100 odst. 5 a 89 odst. 7 zákona o hazardních hrách měla být žalobkyně účastníkem řízení jakožto osoba zúčastněná na správě daní, přinejmenším však jako třetí osoba ve smyslu § 20, resp. § 22 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“). V řízení byla dotčena práva žalobkyně tím způsobem, že nemohla využít složenou kauci pro účely žádostí o udělení nových povolení. Z uvedeného důvodu shledává rozhodnutí nicotným. 7. U jednání, které se konalo dne 11. ledna 2022, zástupce žalobkyně setrval na všech v žalobě uvedených námitkách, žalovaný správní orgán se přes řádné předvolání k jednání nedostavil. Soud proto vyšel z jeho procesního stanoviska uvedeného v písemném vyjádření k žalobě. 8. Městský soud v Praze posoudil věc takto: 9. Podle ust. § 100 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách Žadatel o vydání povolení k umístění herního prostoru je povinen poskytnout kauci, a to bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo. Odstavec 4, písmeno a) dále stanoví, že výše kauce činí 1 000 000 Kč za každou hernu, nejméně však 10 000 000 Kč a nejvýše 50 000 000 Kč za všechny herny jednoho provozovatele. Dle odstavce 5 pro správu placení kauce se použijí obdobně § 89 a 90. 10. Podle ust. § 100a odst. 3 zákona o hazardních hrách Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení k umístění herního prostoru, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne tohoto pravomocného zrušení nebo zániku u a) celního úřadu, b) správce daně z hazardních her, nebo c) ministerstva. 11. Podle ust. § 89 odst. 7 věty první zákona o hazardních hrách Pro správu placení kauce se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu. 12. Podle ust. § 101 odst. 3 daňového řádu Příjemcem rozhodnutí je ten, komu je rozhodnutím ukládána povinnost nebo přiznáváno právo anebo prohlášeno právo nebo povinnost stanovená zákonem. 13. Podle ust. § 173 odst. 2 daňového řádu Správce daně může rozhodnout o přijetí finanční záruky k zajištění dosud neuhrazené daně, a to na základě předloženého písemného prohlášení výstavce v záruční listině o tom, že na výzvu správce daně uhradí zajištěnou částku. Nejde-li o bankovní záruku, musí být záruční listina opatřena úředně ověřeným podpisem. Odstavec 3 dále stanoví, že při úhradě nedoplatku zajištěného podle odstavce 1 nebo 2 se postupuje obdobně podle § 171 a 172. 14. Podle ust. § 172 odst. 1 daňového řádu Ručitel, kterému byla doručena výzva podle § 171 odst. 1, má při placení daní procesní postavení jako daňový subjekt, jakož i oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti podle § 52 odst. 2 o informacích podléhajících povinnosti mlčenlivosti, se kterými byl seznámen. Dle odstavce 3 je-li na žádost ručitele povoleno posečkání, lze nedoplatek po tuto dobu vymáhat pouze na daňovém subjektu. 15. Podle ust. § 82 s. ř. s. Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrá