2 Afs 7/2006 — Nejvyšší správní soud

3 Af 47/2019- 54 - text 17 3Af 47/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: PROMO4ICE s.r.o., IČ 01945386 sídlem Jinonická 804/80, 158 00 Praha 5 zastoupená advokátem JUDr. Ing. Jiřím Klavíkem sídlem Havlíčkova 99, 537 01 Chrudim proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2019 č. j. 28554/19/5300-21441-711676, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále též „správce daně“) ze dne 24. 5. 2018 č. j. 4331340/18/2005-52521-110434 (dále též „dodatečný platební výměr“) tak, že doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty (dále též „DPH“) za zdaňovací období prosinec 2016 ve výši 169 899 Kč a stanovil povinnost uhradit penále ve výši 33 979 Kč, což bylo v nižší částce než byla původně doměřena dodatečným platebním výměrem správce daně (DPH byla doměřena v částce 175 945 Kč a úhrada penále v částce 35 189 Kč). 2. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou. 3. Žalobkyně namítá splnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet DPH podle § 72 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDPH“). Nesouhlasí se žalovaným, který sporuje, že neprokázala předmět a rozsah plnění deklarovaných na daňových dokladech, které vystavili tři plátci daně, společnosti: Růžolící chrochtík, spol. s r. o., (dále též „společnost Růžolící chrochtík“), Mikys group s.r.o. (dále též „společnost Mikys group“) a BASKETBAL OLOMOUC s.r.o. (dále též „společnost BASKETBAL OLOMOUC“), dále též tito souhrnně „plátci“. Podle žalobkyně žalovaný opomněl, že přijatá zdanitelná plnění použila při své ekonomické činnosti, za ně zaplatila plátcům bezhotovostně na zveřejněné účty, s nimi nebyla kapitálově či jinak spojena, a v době uskutečnění zdanitelných plnění plátci nebyli označeni za nespolehlivé plátce podle § 106a ZDPH. Odkázala k tomuto na rozsudky Nejvyššího správního soudu, a to ze dne 30. 1. 2018 č. j. 5 Afs 60/2017-60 a ze dne 26. 6. 2014 č. j. 5 Afs 65/2013-79. Dovozuje z nich, že odpočet DPH je základním právem plátce, které plyne se samotné podstaty systému DPH, lze ji odmítnout jen ze závažných důvodů, nikoli z důvodů formálních. 4. Žalobkyně ohledně dokladů od společnosti Růžolící chrochtík uvedla, že uplatnila odpočet DPH ve výši 146 580 Kč na základě daňového dokladu č. 219/2016 za zdanitelné plnění (grafické zpracování prezentačních katalogů sportovního utkání a fotodokumentaci a katalogizaci fotografií hokeje v listopadu a prosinci 2016 s komplexním katalogem obsahujícím výběr všech sportovních utkání 2017) v částce 844 580 Kč, kterou zaplatila bezhotovostně ze svého účtu. Na základě přijatého zdanitelného plnění provedla ve zdaňovacích obdobích listopad 2016 a prosinec 2016 reklamní služby, za které vystavila daňové doklady jednotlivým odběratelům, přičemž platby za uskutečněná plnění byly provedeny na zveřejněný účet žalobkyně. Z předložených daňových dokladů je zřejmé, že žalobkyně vykázala v rámci své ekonomické činnosti zisk ve výši 572 000 Kč. Kromě daňového dokladu vystaveného společností Růžolící chrochtík žalobkyně splnila základní podmínku pro uplatnění nároku na odpočet DPH, protože přijaté zdanitelné plnění použila v rámci svých ekonomických činností pro účely uskutečňování zdanitelných plnění poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Žalobkyně nebyla se společností Růžolící chrochtík kapitálově či jinak spojena tehdy ani nyní. Základem daně proto nemusí být cena obvyklá podle § 36a ZDPH. V době uskutečnění zdanitelného plnění společnost Růžolící chrochtík nebyla označena za nespolehlivého plátce podle § 106a ZDPH a není takto označena ani nyní. Žalovaný přesto zpochybňuje předmět a rozsah zdanitelného plnění od společnosti Růžolící chrochtík. Považuje za nelogický požadavek, aby správci daně prokázala, jaké množství katalogů jí bylo dodáno, neboť společnost Růžolící chrochtík se zabývá grafickou úpravou a neprovozuje tiskárnu. Společnost Růžolící chrochtík vytvořila pro žalobkyni pouze grafickou úpravu katalogu sportovních utkání v hokeji v listopadu a prosinci 2016 a katalogu obsahujícího výběr sportovních utkání sezony 2017. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla se společností Růžolící chrochtík kapitálově nebo jinak spojena, není podle žalobkyně cena za zdanitelné plnění regulována ZDPH. Zdanitelné plnění žalobkyně obdržela na CD nosiči. V odvolání k tomuto poukázala na nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2017 sp. zn. I. ÚS 34/17, podle kterého je orgán veřejné moci povinen respektovat a chránit autonomii vůle smluvních stran. Přestože Ústavní soud se v tomto judikátu nezabýval daněmi, dovozuje, že správce daně je povinen v daňovém řízení respektovat autonomii vůle osob soukromého práva. 5. Žalobkyně ohledně dokladů od společnosti Mikys group uvedla, že uplatnila odpočet DPH ve výši 18 594 Kč na základě daňového dokladu č. 16010106 za zdanitelné plnění (merkantilní tiskoviny), v částce 107 138 Kč, kterou zaplatila bezhotovostně ze svého účtu, a v průběhu daňové kontroly správci daně tyto merkantilní tiskoviny od společnosti Mikys group předložila. Jednalo se o hlavičkový papír, vizitky, dopisní obálky, poznámkové bloky a katalogy. Žalobkyně také nebyla se společností Mikys group kapitálově či jinak spojena tehdy ani nyní. Základem daně proto nemusí být cena obvyklá podle § 36a ZDPH. V době uskutečnění zdanitelného plnění společnost Mikys group nebyla označena za nespolehlivého plátce podle § 106a ZDPH a není takto označena ani nyní. Žalovaný přesto zpochybňuje předmět a rozsah zdanitelného plnění od společnosti Mikys group. Nepovažuje za obvyklé, aby jakákoli osoba, která si nechá vytisknout hlavičkový papír, vizitky, dopisní obálky, poznámkové bloky a katalogy atd., evidovala každý použitý list papíru či každou obálku. Stejně tak by bylo nelogické evidovat každou vydanou vizitku. Žalobkyně předpokládá, že takto nečiní ani orgány Finanční správy České republiky. Pokud by měla žalobkyně předložit při daňové kontrole veškeré merkantilní tiskoviny od společnosti Mikys group, ztrácelo by jejich zhotovení smysl. Stejně tak je problematické prokázat přínos merkantilních tiskovin pro svoji ekonomickou činnost. Merkantilní tiskoviny samy o osobě nepřinášejí přímý zisk, slouží k prezentaci příslušné osoby či orgánu veřejné moci. V odvolání k tomuto připojila grafický manuál Finanční správy České republiky obsahující jednotné logo. Žalobkyně proto nesouhlasí se žalovaným, že nedoložila důkazní prostředky, kterými by prokázala předmět a rozsah plnění deklarovaného na daňových dokladech přijatých od plátců společností Růžolící chrochtík a Mikys group. 6. Žalobkyně ohledně dokladů od společnosti BASKETBAL OLOMOUC uvedla, že uplatnila odpočet DPH ve výši 9 450 Kč na základě daňového dokladu č. 201635 za zdanitelné plnění (pronájem reklamních ploch pro LED panel při utkáních Basketbalu Olomouc v 1. lize mužů v prosinci 2016), v částce 54 450 Kč, kterou zaplatila bezhotovostně ze svého účtu. Žalobkyně nebyla se společností BASKETBAL OLOMOUC kapitálově nebo jinak spojena tehdy ani nyní. Základem daně proto nemusí být cena obvyklá podle § 36a ZDPH. V době uskutečnění zdanitelného plnění společnost BASKETBAL OLOMOUC nebyla označena za nespolehlivého plátce podle § 106a ZDPH a není takto označena ani nyní. Žalobkyně poukazuje na to, že v odvolání uvedla, že rámci podnikání používá nejen svůj název (obchodní firmu), ale také loga „PROMO4GREEN“ (při reklamě na golfových turnajích) a „PROMO4FREETIME“ (při nabídce zájezdů). Ze Smlouvy o provedení reklamy a propagace ze dne 5. 1. 2016 vyplývá, že ji se společností BASKETBAL OLOMOUC uzavřela výhradně žalobkyně, nejedná se o smlouvu ve prospěch třetí osoby. Právnická osoba s názvem „PROMO4GREEN“ není zapsána ve veřejném rejstříku. Pokud se ve smlouvě uvádí, že reklama bude „pro firmu PROMO4ICE a PROMO4GREEN“, není tím myšlena obchodní firma podle § 423 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tedy jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“), je správce daně povinen vycházet ze skutečného obsahu právního jednání. V daném případě si žalobkyně ujednala, že jí společnost BASKETBAL OLOMOUC poskytne reklamu a že při reklamě budou použita loga „PROMO4ICE“ a „PROMO4GREEN“, má proto nárok na odpočet daně v plné výši, tj. v částce 9 450 Kč, nikoli jen v rozsahu 50 %. 7. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. V daném případě důvodem neuznání nároku ž