2 Afs 176/2006 — Nejvyšší správní soud

11 Af 18/2023- 34 - text 3 11 Af 18/2023 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: M. S. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Gajdarusem sídlem Synkovská 1327/6, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Finanční arbitr sídlem Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 15. 9. 2023, čj. FA/SR/SU/1264/2022-38 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho námitky a potvrdil nález žalovaného ze dne 13. 7. 2023, čj. FA/SR/SU/1264/2022-32. Tím byla žalobci, jakožto instituci ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, uložena povinnost uhradit navrhovateli částku 234 075 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a zároveň podle § 17a zákona o finančním arbitrovi uhradit sankci ve výši 23 407,50 Kč na účet žalovaného. 2. Žalobce namítl nezákonnost nálezu žalovaného i napadeného rozhodnutí. Ve vztahu k navrhovateli nevystupoval v postavení instituce ve smyslu zákona o finančním arbitrovi, nýbrž poskytl navrhovateli peněžitou zápůjčku jako nepodnikající fyzická osoba. Žalobce nepodléhá působnosti a v takovém případě ani pravomoci finančního arbitra. Dále namítl vady skutkových zjištění. 3. Soud nejprve zkoumal splnění podmínek řízení. 4. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 5. Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán“). 6. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je dle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. 7. Žalovaný má při rozhodování postavení orgánu veřejné moci, který není soudem, byť má jisté atributy nezávislosti (viz § 4 až § 7, zejm. pak § 5 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi), a který v řízení postupuje podle zákona o finančním arbitrovi a subsidiárně podle správního řádu (§ 24 zákona o finančním arbitrovi). Předmětem jeho rozhodování jsou subjektivní soukromá práva sporných stran a výsledkem je individuální správní akt (rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu), který je závazný a vykonatelný (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 4. 2007, čj. 2 Afs 176/2006-96, č. 1258/2007 Sb. NSS). 8. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodovací pravomoc žalovaného vyplývající z § 1 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi je pravomocí správního orgánu rozhodovat v individuálních případech o subjektivních soukromých právech účastníků řízení před ním. Soudní kontrola rozhodovací činnosti žalovaného ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené § 1 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi proto spadá do režimu části páté o. s. ř., a nikoli do režimu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 s. ř. s. 9. Rozhodnutí o námitkách je podle § 16 odst. 4 zákona o finančním arbitrovi konečné. Může být tedy předmětem soudního přezkumu, a to, coby správní rozhodnutí o subjektivních soukromých právech účastníků řízení, podle části páté o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 4. 2007, čj. 2 Afs 176/2006-96, č. 1258/2007 Sb. NSS). O této možnosti byl žalobce ostatně poučen též přímo žalovaným v napadeném rozhodnutí. 10. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalobce argumentuje tím, že úvěr poskytl jako nepodnikající fyzická osoba, a tudíž mu žalovaný nemohl uložit povinnost cokoliv zaplatit. I pokud by žalobcova argumentace byla pravdivá, měl žalovaný pravomoc o věci rozhodnout. Zákon o finančním arbitrovi mu totiž svěřuje pravomoc řízení o návrhu, který nenáleží do jeho působnosti zastavit [§ 9 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 1 písm. a) zákona o finančním arbitrovi). Jde tudíž o otázku zákonnosti napadeného rozhodnutí, nikoliv o otázku nicotnosti. Tomu odpovídá i o to, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí žalobcovým postavením podrobně zabýval. 11. S ohledem na výše uvedené je nutné uzavřít, že zdejší soud není věcně příslušný o žalobě rozhodnout. Soud proto žalobu odmítl postupem dle § 68 písm. b) ve spojení s § 46 odst. 2 s. ř. s. 12. O nákladech řízení rozhodl soud postupem dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 13. S ohledem na odmítnutí žaloby nerozhodoval soud samostatně o návrhu na odkladný účinek. Poučení: I. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. II. Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v téže věci žalobu dle § 244 a násl. o. s. ř. u místně příslušného okresního (obvodního) soudu. Dojde-li žaloba v této lhůtě k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení, platí, že řízení bylo zahájeno dnem, kdy došla odmítnutá žaloba krajskému soudu (§ 46 odst. 2 s. ř. s. a § 82 odst. 3 o. s. ř.). Praha 2. listopadu 2023 Mgr. Marek Bedřich v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje X.