Stručně: Paragraf 3 zákona o finančním arbitrovi definuje klíčové pojmy pro účely tohoto zákona: kdo je "instituce", kdo může být "navrhovatel" (tedy ten, kdo podává stížnost), a co se rozumí "trvalým nosičem dat".
§ 3 Arbitr a jeho zástupce
(1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí
a) poskytovatel platebních služeb,
b) vydavatel elektronických peněz,
c) věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,
d) osoba obhospodařující fond kolektivního investování, provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,
e) pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění,
f) osoba provozující směnárenskou činnost,
g) stavební spořitelna a zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,
h) osoba poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb,
i) osoba, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu,
j) příjemce jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu,
k) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem,
l) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření,
m) osoba, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt,
n) osoba poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn,
o) poskytovatel dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu,
p) osoba poskytující služby související s kryptoaktivy v rozsahu působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv při poskytování služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy.
(2) Navrhovatelem pro účely tohoto zákona může být pouze spotřebitel.
(3) Trvalým nosičem dat se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.
Paragraf 3 zákona o finančním arbitrovi definuje klíčové pojmy pro účely tohoto zákona: kdo je "instituce", kdo může být "navrhovatel" (tedy ten, kdo podává stížnost), a co se rozumí "trvalým nosičem dat".
Co to znamená v praxi
Kdo může být předmětem stížnosti: Podle tohoto paragrafu může být stížnost k finančnímu arbitrovi podána pouze proti přesně vymezeným finančním institucím, jako jsou banky, pojišťovny, poskytovatelé úvěrů, investiční společnosti a další subjekty uvedené v odstavci 1.
Kdo může podat stížnost: Stížnost k finančnímu arbitrovi může podat výhradně spotřebitel, což znamená, že například podnikatelé nebo firmy tuto možnost nemají.
Forma uchování informací: Definice "trvalého nosiče dat" zajišťuje, že informace, které si spotřebitel a instituce vyměňují, musí být uchovatelné a reprodukovatelné v nezměněné podobě po dostatečně dlouhou dobu.
Na co si dát pozor
Pokud nejste spotřebitel, nemůžete se na finančního arbitra obrátit.
Finanční arbitr řeší spory pouze s institucemi, které jsou výslovně uvedeny v odstavci 1. Pokud váš spor spadá pod jiný typ subjektu, finanční arbitr vám nepomůže.
Při komunikaci s finančními institucemi je důležité, aby veškeré podstatné informace byly uchovány na "trvalém nosiči dat", což může být například e-mail, písemná smlouva nebo jiný dokument, který splňuje definici.