3 Ads 23/2010 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 4/2022- 25 - text 6 19 Ad 4/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: M. M., narozený dne X. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2021 č. j. MPSV-2021/183393-916 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“) ze dne 18. 11. 2021 č. j. MPSV-2021/183393-916 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí ze dne 26. 10. 2021 č. j. 247731/21/CV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) vydané Úřadem práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem (dále jen „úřad práce“) žalobci nebyla přiznána dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2021 podle ust. § 24, § 52 a § 69 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). II. Žalobní body 2. Žalobce namítal nerovnost podmínek pro hledání nového zaměstnání z důvodu zamítnutí příspěvku na bydlení. Žalobce připouštěl, že z hlediska zákona má žalovaný pravdu. Žalobce neznal právní úpravu, došlo u něj ke ztrátě zaměstnání, nemohl se hledání nového zaměstnání věnovat. Žalobci byl nejprve přiznán příspěvek na bydlení, následně žalobce zjistil, že úřad práce má oprávněné důvody dle zákonů příspěvek na bydlení žalobci odebrat. 3. Žalobce dlouho zjišťoval, jak je to s jeho bydlením a jaká jsou zákonná pravidla. Toto mu zabralo spoustu času. Rád by byl tato kritéria splnil, ale shledává nedostatečnou pomoc státu se sehnáním náhradního bydlení. Pro žalobce bylo velmi obtížné hledat vhodné bydlení v době, kdy přišel o zaměstnání. Žalobce doufal, že jeho situaci rychle vyřeší příspěvek na bydlení, bohužel řešení trvalo měsíce a snaha skončila nezdarem. Tyto činnosti mu zabraly spoustu času a znevýhodnily ho před jinými žadateli o zaměstnání, když měl méně času se připravit na pohovor, méně času pro hledání práce a strach, že ztratí bydlení. Žalobce nepožaduje odškodné za promarněný čas, protože to byla jeho svobodná vůle o příspěvek bojovat, navíc nebyl porušen zákon. 4. Žalobci se nelíbí nerovnost podmínek kolem podpory na bydlení, vadí mu, že úřady netrestají pronajímatele, kteří nabízejí k pronájmu nezkolaudované byty. Žalobce má za to, že by příspěvek na bydlení měl být dostupný pro všechny bez ohledu na typ bydlení. Můžou tam být různé podmínky, například jakákoliv práce včetně brigád, vždy ve výši poloviny základní minimální mzdy atd. Žalobce cítí nespravedlnost v rozdílných přístupech pomoci státu kvůli druhu bydlení od července 2021. Byl by rád, aby se nad tím někdo zamyslel. 5. Žalobce si je vědom, že existuje ještě doplatek na bydlení, pro ten by však zřejmě nesplnil další podmínky. III. Vyjádření žalovaného 6. Správní orgány na základě výše uvedených skutečností posuzovaly splnění podmínek pro nárok na příspěvek na bydlení dle ustanovení § 24 zákona o státní sociální podpoře, kdy nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu, přičemž bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. Žalobce pak tyto podmínky nesplňuje, neboť užívá obytnou místnost, která splňuje požadavky na dlouhodobé ubytování, nikoli na trvalé bydlení, a současně není určena k trvalému bydlení dle stavebního zákona, ani není zkolaudována jako byt. Z tohoto důvodu nemohl být žalobci příspěvek na bydlení přiznán. 7. Správní orgány v tomto případě vycházely ze zákonné definice bytu dle ustanovení § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře, podle které je pojem byt vykládán ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. K tomu, aby mohl být uvedený prostor považován pro účely příspěvku na bydlení za byt, musí být kumulativně splněny dvě podmínky, a to charakter trvalého bydlení (stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení) a určení prostoru k trvalému bydlení dle stavebního zákona nebo kolaudace prostoru jako bytu. Správní orgán nemá možnost správního uvážení či možnost vykládat pojem byt šířeji. 8. K obsahu žaloby žalovaný uvedl, že žalobce v podstatě nebrojí proti obsahu rozhodnutí, ani proti němu nevznáší námitky. Brojí spíše proti nerovným podmínkám k dosažení nároku na příspěvek na bydlení v situaci, kdy hledá zaměstnání, a bez stálého příjmu má omezené možnosti získat bydlení a navrhuje, aby byl příspěvek na bydlení dostupný pro všechny bez vlivu na typ bydlení. Správní orgán však ve správním řízení nepřezkoumává, jaké podmínky zákon stanoví, ale zda jsou podmínky zákona pro nárok na dávku splněny. Otázka nerovnosti podmínek pro nárok na příspěvek na bydlení není ani předmětem posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí v soudním řízení správním. Žalovaný má za to, že vzhledem k obsahu žalobních námitek a žalobnímu návrhu, kdy žalobce nežádá zrušení rozhodnutí a námitkami nesměřuje proti obsahu rozhodnutí, je na místě žalobu zamítnout. IV. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 9. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Soud o věci samé rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., jelikož žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se v soudem stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil. 11. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, ve znění do 27. 1. 2022, nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a současně součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. 12. Podle ust. § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. 13. Zákon o státní sociální podpoře, ve znění do 31. 12. 2014, samostatnou definici pojmu byt neobsahoval. Vymezení jeho obsahu proto bylo ponecháno na aplikační praxi, která se spíše přiklonila k jeho materiálnímu pojetí (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2010, č. j. 3 Ads 23/2010-98, č. 2267/2011 Sb. NSS, či stanovisko veřejného ochránce práv ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 1490/2013/VOP/AV). 14. Ustanovení § 24 odst. 5 bylo do zákona o státní sociální podpoře vloženo s účinností od 1. 1. 2015 novelou č. 252/2014 Sb., přičemž důvodová zpráva tuto změnu odůvodňovala následovně: „V souladu s novým občanským zákoníkem je nutné přesně vymezit pojem byt, protože pouze vlastnictví nebo nájemní vztah k bytu bude i nadále zakládat nárok na příspěvek na bydlení. Jiné právní vztahy k bytu nebo bydlení v ubytovacích zařízeních a v jiných než obytných prostorech bude řešit pouze doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Pro vymezení pojmu byt je převzata definice bytu z vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu. Definice bytu je stejná jako v systému pomoci v hmotné nouzi.“ Zákonodárce tak navázal definici bytu vedle materiálních kritérií (stavebně-technické uspořádání a vybavení) též na splnění formálních požadavků v podobě účelového určení užívání obytných místností k trvalému obývání podle stavebního zákona či kolaudace těchto místností coby bytu. 15. Jak Nejvyšší správní soud již dříve ve vztahu k této právní úpravě konstatoval, „[v] České republice je zajištěna veřejnoprávní ochrana v oblasti bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel dvěma dávkami, a to příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory a doplatkem na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Ustanovení § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře jasně váže výplatu příspěvku pouze na užívání obytných místností určených k trvalému obývání podle stavebního zákona či kolaudace těchto místností coby bytu. Výše uvedené podporuje i důvodová zpráva k novelizov