9 As 79/2016 — Nejvyšší správní soud

5 A 150/2019- 39 - text 10 5 A 150/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: JUDr. M. S., soudní exekutor X se sídlem X zastoupený Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem Vítkova 247/7, Praha 8 – Karlín proti žalovaný: Ministerstvo spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2019, č. j. MSP-680/2018-OED-SEU/13, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2019, č. j. MSP-680/2018-OED-SEU/13, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 11 228 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Jana Válka, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím vytkl žalobci nedostatky v exekuční činnosti podle § 7a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 5. 2019. Žalobci bylo vytknuto, že v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 098 Ex 2018/06 neučinil všechny kroky k tomu, aby měl najisto postavenou majetkovou situaci povinné V. P., když nezjistil dotazem u obchodní společnosti HYPO STAR a. s., zda byla povinná V. P. odměňována za práci prokuristky, kterou vykonávala od 28. 4. 2011 do 25. 9. 2013, a to i za situace, že na výkon funkce prokuristky byl žalobce upozorněn dne 6. 8. 2013. Tímto jednáním měl žalobce porušit § 2 odst. 2 exekučního řádu a čl. 5 Pravidel profesionální etiky a soutěže soudních exekutorů (dále jen „Pravidla“), v tom smyslu, aby výkon povolání byl vykonáván svědomitě a pečlivě. Dále bylo žalobci vytčeno, že v protokolu o úkonu ze dne 3. 12. 2012 nejsou označeni oprávněná a povinní, čas úkonu, jména přítomných účastníků, protokol není podepsán zaměstnancem soudního exekutora a přítomnými účastníky. V tomto jednání byl shledán rozpor s ustanovením § 2 odst. 2 písm. b), c) a odst. 3 vyhlášky č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu další a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů, který předepisuje náležitosti protokolu o úkonu, a v rozporu s čl. 5 Pravidel. II. Předcházející řízení 2. Za tato jednání již byla žalobci uložena výtka podle exekučního řádu rozhodnutím ze dne 13. 3. 2014, č. j. MSP-524/2013-OSD-ENA/12. Tímto rozhodnutím bylo žalobci vytknuto, že v případě nezjištěné prokury místo porušení § 2 odst. 2 exekučního řádu jako v nyní projednávané věci porušil § 46 odst. 1 exekučního řádu, tedy nepostupoval rychle a efektivně. Porušení čl. 5 Pravidel zůstalo nezměněno. Ve vztahu k výtce za nesplněné náležitosti protokolu žalovaný vytkl žalobci porušení § 2 odst. 2 písm. b), c), e) a odst. 3 vyhlášky č. 418/2001 Sb. Tedy nově nyní nevytkl porušení § 2 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 418/2001 Sb. a naopak vytkl nově porušení čl. 5 Pravidel i ve vztahu k tomuto jednání. Toto rozhodnutí (výtku) ze dne 13. 3. 2014 Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zrušil rozsudkem ze dne 23. 1. 2019, č. j. 10 A 76/2014-87 (dále jen „zrušující rozsudek“), a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Městský soud ve zrušujícím rozsudku uvedl, že ze správního spisu nevyplývá, že povinná v době výkonu funkce prokuristky disponovala nějakým příjmem z této činnosti, proto samotná skutečnost, že žalobce neprovedl dotaz na výkon této činnosti, nezpůsobuje porušení rychlosti a efektivnosti výkonu funkce exekutora. Podle městského soudu ani nijak dále z rozhodnutí neplyne, že by vytýkané opomenutí žalobce mělo vliv na rychlost a efektivitu exekučního řízení (bod 34 zrušujícího rozsudku). Ve vztahu k výtce týkající se protokolu (písemnosti) ze dne 3. 12. 2012 městský soud uvedl, že z ničeho neplyne, že daný protokol se měl týkat exekuční činnosti, jelikož z protokolu není zřejmé, že by se měl týkat sjednání splátek či mobiliární exekuce. Nebyla tak zřejmá povaha úkonu, proto nebylo zřejmé, zda se na protokol měla aplikovat vyhláška č. 418/2001 Sb. vztahující se na úkony provedené v rámci exekuční činnosti (bod 37 zrušujícího rozsudku). Soud rovněž uvedl, že žalovaný neumožnil žalobci vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ke sporovanému protokolu. Městský soud proto žalovaného zavázal, aby v dalším řízení doplnil skutková zjištění tak, aby mohl posoudit, zda opomenutí učinění dotazu na funkci prokuristky mělo vliv na rychlost a efektivnost exekučního řízení; doplnil skutková zjištění o povaze písemnosti ze dne 3. 12. 2012 a umožnil žalobci, aby se k této písemnosti vyjádřil. 3. Žalovaný v navazujícím řízení vyzval dne 11. 2. 2019 žalobce, aby uvedl, z jakého důvodu nejsou v protokolu o úkonu ze dne 3. 12. 2012 označeny oprávněná a povinná, čas úkonu, jména a příjmení přítomných osob a jména přítomných účastníků, protokol není podepsán zaměstnancem žalobce a přítomnými účastníky. Žalobce k této výzvě v přípisu ze dne 12. 2. 2019 uvedl, že nesouhlasí s názorem městského soudu v tom, co je úkon exekuční činnosti. Podle žalobce je úkon exekuční činnosti takový úkon, který je svěřen pouze exekutorovi. K samotnému protokolu žalobce uvedl, že z protokolu je zřejmé, že vykonavatel jel do místa bydliště, aby zvážil mobiliární exekuci. Na místě kontaktoval povinnou a na její pozvání provedl návštěvu. Při návštěvě vizuálně zjistil, že mobiliární exekuce je nevhodná a naopak se domluvil na dalším kontaktu a způsobu placení. Dle žalobce místní šetření není prováděním exekuce, jelikož absentovala prohlídka dle § 325b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 4. Žalovaný dále vyzval exekutorku, jež měla exekuční věc dále přidělenou, aby soudu poskytla exekuční spis a sdělila výši pohledávky, kterou zbývá vymoci. 5. Následně žalovaný vydal žalobou napadenou výtku ze dne 16. 5. 2019, která byla žalobci doručena dne 23. 8. 2019. V rozhodnutí uvedl, že výkon prokuristy je informací veřejně dostupnou v obchodním rejstříku. Získání této informace není náročné časově, technicky, organizačně ani personálně. Výkon funkce prokuristy je typicky odměňován. Na výkon funkce prokuristky povinnou byl žalobce upozorněn ve stížnosti oprávněné, která byla žalobci doručena dne 6. 8. 2013. Po této výzvě disponoval žalobce dostatečnou lhůtou k provedení dotazu, než byla prokura z obchodního rejstříku vymazána. Nebylo dostatečné, že žalobce požádal o součinnost Českou správu sociálního zabezpečení nebo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, neboť příjmy z prokury nemusí podléhat odvodům pojistného. K druhému skutku je ve výtce uvedeno, že z protokolu z 3. 12. 2012 plyne, že zaměstnanec žalobce navštívil na jejich adrese bydliště povinné, se kterými byly dohodnuty splátky ve výši 1 000 Kč. Z finančního přehledu v exekučním spise vyplývá, že od 27. 12. 2012 do 30. 7. 2013 povinní hradili svůj závazek ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně. V přípisu ze dne 12. 2. 2019 žalobce uvedl, že jeho zaměstnanec jel do místa bydliště, aby zvážil mobiliární exekuci. Na místě kontaktoval povinnou a provedl návštěvu, při níž zjistil, že mobiliární exekuce je nevhodná, a domluvil se na dalším kontaktu a způsobu placení. Z obsahu protokolu i z vyjádření je zřejmé, že v daném případě šlo o místní šetření spojené s dohodou o dalším způsobu placení, které je běžnou exekuční činností, kterou zaměstnanci soudních exekutorů při své práci vykonávají. Tento úkon byl předběžnou lustrací majetku povinného v místě bydliště. Na tomto místním šetření bylo i jednáno, v jakém časovém intervalu a v jaké výši bude dluh splácen, a byla vizuálně zjišťována majetková situace povinných. Je-li za této situace sepisován protokol, musel splňovat všechny podstatné náležitosti podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 418/2001 Sb. Povinné osoby tak musely svým podpisem stvrdit obsah protokolu a dohodu o splátkách. III. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 6. Pro přehlednost uvede městský soud jednotlivé námitky v samostatných kapitolách, ve kterých i shrne vyjádření žalovaného k daným námitkám. III. A Absence součinnostního dotazu na výkon funkce prokuristky 7. Žalobce v podané žalobě namítá, že se žalovaný neřídil závazným právním názorem městského soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku, jelikož nedoplnil skutková zjištění týkající se funkce prokuristy. 8. Žalobce namítá, že podle ustanovení § 47 exekučního řádu je výhradně věcí exekutora, jakým způsobem provede exekuci. Toto základní pravidlo má zpřesnění v ustanovení § 58 exekučního řádu, který uvádí primární a sekundární způsoby provedení exekuce podle závažnosti újmy povinnému, je tedy základní zásadou právní úpravy exekuce, že způsob exekuce určuje exekutor. Stejně tak rozsah součinnosti je dán úvahou exekutora v dané věci, neexistuje žádný zákonný či doporučený rozsah povinných součinností. Exekuční řád v ustanovení § 33 připouští desítky různých typů subjektů, které jsou povinny poskytnout součinnost. Individuálních subjektů tak jso