9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

11 Af 16/2024- 52 - text pokračování 11 Af 16/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudkyně Mgr. Ivety Postulkové v právní věci žalobce Stimcare, s. r. o., IČ 11903732 se sídlem Medkova 1300/96, 149 00 Praha 4 zastoupený JUDr. Michalem Chrůmou, Ph.D., advokátem se sídlem Ovocný trh 11, 110 00 Praha 1 proti žalovanému Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2024, č. j. 21220/24/5300-22442-706033 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále také „žalovaný“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále také „správce daně“) ze dne 27. 2. 2023, č. j. 1328777/23/2011-52522-112073, č. j. 1328891/23/2011-52522-112073 a č. j. 1328989/23/2011-52522-112073, kterými byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty (DPH) za zdaňovací období říjen, listopad a prosinec 2017, a současně bylo rozhodnuto o zákonné povinnosti žalobce uhradit penále. Žalobní body 2. Žalobce uvedl, že daňová kontrola byla zahájena již dnem 12. 12. 2017 (doručením Výzvy k poskytnutí informací žalobci) pro všechna zdaňovací období, tj. kromě zdaňovacího období září 2017, rovněž i pro říjen až prosinec 2017, a nikoli až dnem 2. 9. 2020, jak uvádí žalovaný. Je proto přesvědčen o uplynutí lhůty pro stavení daně pro všechna čtyři zdaňovací období, dodatečné platební výměry tak byly vydány po uplynutí prekluzivní lhůty. Žalobce namítl, že předmět daňové kontroly (přijatá plnění od společnosti EVART s. r. o., se sídlem Náměstí Na Sádkách 705, 252 41 Dolní Břežany, DIČ: CZ28962095, dále jen „EVART“) a podklady byly pro všechna zdaňovací období stejné, daňová kontrola byla vedena jako jedna pro všechna zdaňovací období. Dne 2. 9. 2020 došlo dle žalobce pouze k rozšíření daňové kontroly o další zdaňovací období. 3. Žalobce dále namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu nevypořádání odvolací námitky uplynutí lhůty pro stanovení daně pro zdaňovací období říjen až prosinec 2017. 4. Žalobce také uvedl, že nebyl prvostupňovým správcem daně vyzván před zahájením daňové kontroly k podání dodatečných daňových přiznání, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit penále z částky doměřené daně. Rozporuje vypořádání této odvolací námitky v bodě [70] žalobou napadeného rozhodnutí jako účelové, vnitřně rozporné, zmatečné a vystavěné na fabulacích. 5. Žalobce uvedl, že správce daně detailně seznámil se svým ekonomickým modelem a důvody, proč probíhala spolupráce se společností EVART, přínos spočíval v zavedení segmentu ROCHE do hospodaření žalobce, na kterém se významně podílela právě společnost EVART, kterou byla outsourcována obsluha tohoto segmentu. Žalobce připouští, že s ohledem na časový odstup a délku daňové kontroly od kontrolovaných období mohlo dojít k určitým protichůdnostem ve svědeckých výpovědích, žalovaný však zcela pominul celkový kontext, do kterého jsou jednotlivosti zasazeny. Žalobce namítl zpochybnění a v zásadě nepřipuštění vyjádření paní Evy Novákové, a to formou protokolovaného ústního jednání a následného doplnění jejího vyjádření nazvaného „Čestné prohlášení“, kdy vypovídala o činnosti korporace EVART ve prospěch žalobce, přičemž zároveň v kontrolovaných zdaňovacích období působila vůči žalobci v pozici třetí osoby. Žalobce má za to, že žalovaný zasáhl do žalobcova práva na spravedlivý proces. 6. Žalobce předkládal řadu důkazů, které prokazují uskutečnění zdanitelného plnění ze strany společnosti EVART, což je patrné z místního šetření konaného dne 15. 9. 2022 v sídle žalobce a navazujícího podání žalobce ze dne 30. 9. 2022, ve kterých žalobce dodal správci daně pracovní smlouvy a dohody svých zaměstnanců, ze kterých vyplynulo, že nepracovali na segmentu ROCHE, výpisy s přístupy na server z jednotlivých pracovních stanic skladové evidence ROCHE, deklarující přihlašování stanice paní Evy Novákové, která tyto činnosti realizovala za EVART, a další množství listin (dodací listy, poukazy pacientů apod.), které dokládaly objem práce společnosti EVART pro žalobce. Správce daně je sice posoudil, avšak uvedl, že nepostačují k unesení důkazního břemene žalobcem, což dle žalobce nasvědčuje mimo jiné hledání absolutní jistoty ze strany správce daně, nikoliv dostatečné míry pravděpodobnosti. 7. Závěrem žalobce brojil proti délce daňové kontroly, z pohledu žalobce došlo k porušení zásady rychlosti, přičemž v odvolacím řízení nebyla dodržena interní šestiměsíční lhůta daná Pokynem MF-5 o stanovení lhůt při správě daní. Vyjádření žalovaného k obsahu podané žaloby 8. Žalovaný nejprve uvedl, že souhlasí se žalobcem, že v případě zdaňovacího období září 2017 byla daňová kontrola fakticky zahájena už dne 12. 12. 2017. Vzhledem k tomu, že dodatečný platební výměr za zdaňovací období září 2017 byl vydán až dne 27. 2. 2023, je zřejmé, že k jeho vydání došlo po uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně, jejíž konec připadl na den 12. 12. 2020. Proto žalovaný zastavil odvolací řízení vedené za zdaňovací období září 2017 a zrušil dodatečný platební výměr za září 2017. 9. Ohledně zdaňovacích období říjen až prosinec 2017 žalovaný dospěl k závěru, že dodatečné platební výměry byly vydány v zachované lhůtě pro stanovení daně. Dne 12. 12. 2017 byla žalobci doručena Výzva k poskytnutí údajů týkajících se přijatých plnění od společnosti EVART ve zdaňovacím období září 2017. Předmětem daňové kontroly za zdaňovací období říjen 2017 až prosinec 2017 byla sice taktéž plnění od korporace EVART, ale správce daně v době zahájení daňové kontroly dne 2. 9. 2020 nedisponoval žádnými daňovými doklady za zdaňovací období říjen 2017 až prosinec 2017. Správci daně tak před zahájením daňové kontroly za zdaňovací období říjen 2017 až prosinec 2017 nebylo známo, co bylo předmětem plnění v posuzovaných zdaňovacích období od korporace EVART. Nejednalo se tak o rozšíření daňové kontroly pro zdaňovací období září 2017. 10. Žalovaný taktéž nesouhlasí s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť je z něj zřejmé, z jakého skutkového stavu zjištěného správními orgány odvolací orgán vyšel, jak vyhodnotil pro věc rozhodné skutkové okolnosti a jak je právně posoudil. Z odůvodnění rozhodnutí je rovněž zřejmé, proč žalovaný považoval závěry žalobce za liché, mylné a vyvrácené. 11. Důvodem, proč správce daně nevydal výzvu podle ustanovení § 145 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, v příslušném znění (dále jen „daňový řád“), byla skutečnost, že v posuzovaném případě disponoval pouze některými informacemi, které nenaplňovaly hypotézu zmiňovaného ustanovení, a to, že je zde důvodný předpoklad doměření daně, přičemž žalobce setrvával na oprávněnosti svého nároku na odpočet daně z přijatého plnění od společnosti EVART. Správce daně neměl jinou možnost než zahájit daňovou kontrolu, tedy zvolit nejsilnější a nejkomplexnější kontrolní postup. 12. Zákonným důvodem odepření nároku žalobce na odpočet DPH z přijatých plnění od dodavatele EVART za předmětná období bylo neprokázání splnění podmínky zakotvené v ustanoveních § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „ZDPH“), kdy žalobce přes výzvu správce daně neodstranil pochybnosti, zda fakticky přijal posuzované plnění, když neprokázal předmět, rozsah jakož i přijetí předmětného plnění. 13. Žalovaný uvedl, že z předložených dokumentů žalobcem nelze prokázat, že se váží k činnosti korporace EVART. Z vyjádření společnosti EVART vyplynulo, že se angažovala nejen v činnostech, které směřovaly k uzavření smlouvy s korporací ROCHE, ale také v činnostech pro získání povolení k provozování výdejny zdravotnických prostředků, ke které je nutný souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“). Z odpovědi SÚKL však vyplynulo, že žádost o provozování výdejny zdravotnických potřeb na adrese Medkova 96, Praha, byla podána žalobcem, přičemž její provoz byl zahájen již dne 11. 4. 2016, tj. přibližně rok a půl před posuzovaným obdobím. 14. Správce daně dále zjistil, že paní Eva Nováková byla sice v posuzovaném období říjen až prosinec 2017 jednatelkou korporace EVART, avšak v době prověřování předmětných obchodních transakcí v roce 2021 již byla (od 3. 7. 2020 do 27. 6. 2022) jednatelkou žalobce, nemohla tedy být v dané věci provedena její svědecká výpověď, když již nebyla ve věci třetí osobou. Jakákoliv tvrzení jednatelky žalobce tak jsou pouze tvrzením daňového subjektu, resp. nyní žalobce, a nikoliv svědeckou výpovědí, přičemž dle žalovaného dostala dostate