2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

14 A 9/2024- 60 - text 9 14 A 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobkyně: V. Z. bytem X zastoupena advokátem Mgr. Davidem Zahumenským sídlem tř. Kpt. Jaroše 1922/3, Brno proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozsudku, kterým by soud konstatoval, že „zásah žalovaného spočívající v nečinnosti při přijímání dostatečných opatření z důvodu ohrožení zdraví žalobkyně v souvislosti s prokázáním zvýšeného výskytu onemocnění černého kašle nejpozději od 12. března 2024 byl nezákonný.“ Žalobkyně zároveň požaduje, aby soud zakázal žalovanému pokračovat v tomto zásahu do práv žalobkyně. 2. Správní spis nebyl ze strany žalovaného veden. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně tvrdí, že je z mládí očkována proti černému kašli. Z důvodu dalších zdravotních komplikací a jejího věku má však obavu, že by prodělání této infekce mohlo mít pro ni nebezpečné následky. 4. Žalobkyně se dovolává rázných opatření přijatých proti šíření koronaviru, která měla dle odborníků i judikatury pozitivní dopad na omezení šíření viru. Žalobkyně nevidí žádný důvod, aby podobná opatření (jako kupř. omezení konzumace nápojů na veřejnosti, omezování počtu lidí přítomných v nákupních centrech, stanovení počtu lidí u stolu v restauracích, nařízení umístění dezinfekce u vstupu do obchodu a další efektivní opatření) nebyla opět zavedena. Žalobkyně odkazuje k § 2 odst. 1 až 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). Stát nesplnil a neplní povinnost zabránit šíření infekčního onemocnění – černého kašle, což dokládá narůstající epidemie tohoto onemocnění. Nečinnost žalovaného žalobkyni ohrožuje na jejím zdraví a životě. Ohrožení žalobkyně je intenzivnější než v případě dřívějšího šíření nemoci spalniček, u něhož také napadala nečinnost žalovaného. 5. Žalobkyně rekapituluje rizika spojená s nemocí černého kašle a způsob šíření této nemoci. V této souvislosti a s odkazem na statistiky upozorňuje, že anti-covidová opatření měla efekt i na šíření černého kašle. Žalobkyně poukazuje na zhoršující se epidemiologickou situaci a poukazuje na výzvu Hygienické stanice hl. m. Prahy přijmout opatření, která zabrání šíření epidemie černého kašle. Žalovaný prokázané nebezpečí černého kašle zcela bagatelizuje a chybně nepřijímá žádná opatření. 6. Žalobkyně uvádí, že dle nálezové judikatury Ústavního soudu ochrana veřejného zdraví převažuje i nad ochranou domovní svobody. Je tedy zjevné, že právo žalobkyně na ochranu zdraví a života převažuje nad čímkoli ostatním a lze přijmout jakákoli opatření, aby toto právo bylo zaručeno. To ostatně vyplývá z přístupu soudů k řešení nezákonnosti a dokonce protiústavnosti koronavirových opatření. Žalobkyně se dovolává § 45 odst. 1 a § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví. Žalovaný má k dispozici celou řadu opatření, které mohou omezit šíření onemocnění černého kašle v populaci. Dle žalobkyně je naprosto logické, že budou zavedena opatření podobná koronavirovým, ne-li tvrdší, neboť ohroženou skupinou jsou především novorozenci. Pokud žalovaný tato opatření dosud nezavedl, jde o nečinnost, která žalobkyni ohrožuje na životě a zdraví. S odkazem na nízké počty nakažených nemocí černého kašle během pandemie nemoci Covid-19 žalobkyně opakuje, že je zřejmé, jak moc přínosná a společensky odpovědná byla koronavirová opatření vydávaná za vlády Andreje Babiše (z hlediska zamezení šíření nemoci černého kašle). 7. V podání ze dne 21. 3. 2024 žalobkyně zopakovala, že nečinností žalovaného je ohrožena na životě. Poukázala na první úmrtí spojené s nemocí černého kašle. Žalobkyně namítla, že žalovaný je nečinný z důvodu politických tlaků. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na řízení sp. zn. 11 A 16/2021 týkající se téže žalobkyně, v němž byly také řešeno nepřijetí opatření proti šíření infekčního onemocnění. Žalovaný je toho názoru, že vůči žalobkyni nejde vůbec o zásah ve smyslu soudního řádu správního. Žalovaný uvádí, že jeho úvahy ohledně toho, zda existuje nebezpečí vzniku epidemie, jak je toto nebezpečí závažné a bezprostřední, jaký má být rozsah a obsah opatření apod., nemůže nahrazovat soud v řízení o tzv. zásahové žalobě. Soud nemůže suplovat roli žalovaného. 9. Žalovaný dále míní, že žalobkyně nemohla být zkrácena přímo na svých právech a tvrzený zásah nemohl mířit přímo na žalobkyni. Žalobkyně podala fakticky actio popularis. Žalovaný neshledává ve svém postupu žádnou nezákonnost. Žalovaný dbá svých povinností, které mu ukládá zákon o ochraně veřejného zdraví. Žalovaný neporušil žádnou svoji povinnost něco činit. 10. Žalovaný je toho názoru, že nelze srovnávat epidemiologickou situaci při šíření onemocnění COVID-19 či jakéhokoliv jiného onemocnění se situací při šíření onemocnění černým kašlem. Černý kašel je onemocnění známé již velmi dlouho. Podstatnou roli hraje také míra proočkovanosti populace, která je v případě černého kašle vysoká. Roli hraje také množství zemřelých na konkrétní onemocnění a původ onemocnění (virové versus bakteriální). Počty nakažených černým kašlem ani zdaleka nedosahují počtu nakažených virem SARS-CoV-2, a je zde velmi nízké riziko nezbytnosti hospitalizace nemocného. Zároveň počty onemocnění černého kašle v jednotlivých krajích jsou velmi rozdílné a není tedy na místě přijímat plošná opatření. Žalovaný se snaží zajistit dostatečné množství očkovacích látek proti černému kašli. Vedle toho žalovaný prostřednictvím médií upozorňuje, které skupiny obyvatel jsou onemocněním černý kašel ohroženy nejvíce a těmto skupinám doporučuje revakcinaci (zejména u těhotných žen). 11. Žalovaný závěrem poukazuje na názorovou nekonzistenci žalobkyně. IV. Argumentace při jednání a provedené dokazování 12. Žalobkyně při jednání setrvala na podané žalobě a žalobní argumentaci. Poukázala na statistiky, z nichž je zřejmý strmý nárůst počtu nakažených černým kašlem; žalovaný tato data zlehčuje. Žalobkyně namítla, že žalovaný neplní své metodické povinnosti na lokální úrovni. Žalobkyně zdůraznila, že brání své zdraví a svůj život, takže žalobu nelze chápat za actio popularis. Upozornila na riziko zahlcení nemocnic, jestliže žalovaný nepřijme konkrétní mimořádná opatření. V důsledku tohoto zahlcení by mohla být žalobkyně vyloučena z poskytování zdravotní péče. Žalobkyně poukázala na zkušenosti s nemocí Covid-19 a tehdy přijímaná opatření. Zdůraznila, že samotné očkování nezaručuje další šíření nemoci. Žalobkyně poukázala na nejasný očkovací status u uprchlíků z Ukrajiny, což žalovaný ve svých krocích nikterak nezohledňuje. Upozornila také, že počet očkovacích látek je nedostatečný. 13. Žalovaný při jednání uvedl, že pro zabránění šíření nemoci černého kašle činí konkrétní kroky a není nečinný. Zdůraznil, že žalobkyně nebyla přímo zasažena na svých právech; tvrzená onemocnění navíc neprokázala. Žalovaný předestřel odlišnost černého kašle a nemoci Covid-19, a to včetně počtu nakažených. Dále poukázal na cyklický nárůst počtu nakažených nemocí černého kašlu v určitých letech. Zdůraznil důležitost očkování, včetně toho, že očkovaný jedinec prodělá nemoc černého kašle s mírnějším průběhem. 14. Soud při jednání provedl následující důkazy. 15. Soud přečetl zprávu Státního zdravotního ústavy, Oddělení epidemiologie infekčních nemocí CEM a Oddělení biostatistiky, nazvanou: „Pertuse (černý kašel), dg. A37.0 v ČR od 1. 1. 2024 do 14. 4. 2024.“ Z této zprávy vyplývá, že počty nakažených černým kašlem v posledních týdnech významně stoupají a dosahují násobně vyšších počtů než za stejná období předchozích let. Soud zkonstatoval rozšíření nemoci mezi věkovými skupinami a rozdílnou míru nemocnosti v jednotlivých okresech. Ze zprávy dále vyplývá, že v roce 2024 bylo hospitalizováno 2,3 % nemocných, převážně z nejnižší (do jednoho roku) a nejvyšší (nad 75 let) věkové kategorie. 16. Soud provedl jako důkaz zprávu žalovaného ze dne 20. 3. 2024, naposledy aktualizovanou 8. 4. 2024, s názvem „Černý kašel – základní informace“. V této zprávě žalovaný informuje veřejnost o monitorování nemoci černého kašle. Uvádí „případná opatření hygienických stanic budou prováděna individuálně vyhodnocením konkrétní situace a na základě vyhodnocení míry rizika.“ Poskytuje informace pro rodiče a školy při výskytu onemocnění černého kašle. Článek dále seznamuje veřejnost s prevencí s tím, že „základní prevencí proti vzniku onemocnění je očkování.“ Součástí zprávy je také „Informace pro školy v souvislosti s epidemiologickou situací ve výskytu pertuse (dávivého/černého kašle)“, v níž jsou podrobněji rozebrány pokyny pro šk