3 Ads 133/2012 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 15/2022- 50 - text 19 15 Ad 15/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: X. Y. zastoupený Mgr. Vladislavem Kutějem, advokátem se sídlem Praha 3, Jičínská 6 proti žalovanému: první náměstek policejního prezidenta se sídlem Praha 7, Strojnická 27 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2022 č.j. PPR-39124-9/ČJ-2022-990131 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal vyslovení nicotnosti in eventum zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný částečně změnil výrok I. rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství hl. m. Prahy pro vnější službu ve věcech služebního poměru č. 14229/2021 ze dne 2. 12. 2021 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) tak, že nově tento výrok zní: „1. zprošťuji výkonu služby podle § 40 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, (dále jen „zákon“), dnem doručení tohoto rozhodnutí X prap. X. Y., nar. X, X; bytem: X; ustanoveného na služebním místě X, zastoupeného Mgr. Vladislavem Kutějem, advokátem se sídlem Jičínská 6, 130 00 Praha 3 – Vinohrady, ČAK: 19603, ID datové schránky: w57cwni (dále jen „zmocněnec“), neboť na základě usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů o zahájení trestního stíhání č.j. GI-3824-247/TČ-2020-842050 ze dne 11. 10. 2021 je důvodně podezřelý ze spáchání přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a jeho ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby.“ . Ohledně ostatních částí výroku žalovaný uvedl, že tento zůstává beze změn. 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že zproštění výkonu služby je personálním opatřením služebního funkcionáře a nikoliv rozhodnutím o případné vině či trestu v řízení, kterým se postihuje deliktní jednání. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2014 č.j. 9 As 155/2014-32 zdůraznil, že se jedná o institut preventivní povahy, který lze aplikovat u příslušníků důvodně podezřelých ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu, a to pouze za splnění podmínek obsažených v § 40 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“). Smyslem institutu zproštění výkonu služby je pozastavení oprávnění a povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z předpisů upravujících činnost Policie České republiky a jejích příslušníků. V případě, že se vina příslušníka neprokáže, disponuje zákon o služebním poměru sanačními prostředky k nápravě situace spočívajícími v doplatku služebního příjmu do výše 100 % služebního příjmu. 3. Z ustanovení § 40 odst. 1 zákona o služebním poměru je zřejmé, že ke zproštění výkonu služby je nutné splnit dvě hmotněprávní podmínky: i) důvodné podezření ze spáchání trestného činu a ii) ohrožení důležitého zájmu služby nebo průběh prošetřování jednání odvolatele. 4. Ke splnění první podmínky žalovaný uvedl, že jedním ze stěžejních důkazů je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. V tomto usnesení je popsán skutek, který je žalobci kladen za vinu, a také obsah jednotlivých důkazů, zejména výpovědí poškozené ze dne 13. 8. a 7. 9. 2021, zvukových záznamů hovorů se žalobcem pořízených poškozenou v období od 30. 1. do 31. 12. 2020, zprávy společnosti Economia, a.s., která je provozovatelem webového portálu Centrum.cz, přístupových záznamů obsahujících konkrétní časový údaj přístupu včetně IP adresy, zprávy společnosti Dial Telecom, a.s., úředních záznamů o podání vysvětlení sepsaných s příslušníky speciální pořádkové jednotky (dále jen „SPJ“) a znaleckého posudku č. 1129/2021, který byl vypracován znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie k osobě poškozené. 5. Přestože je usnesení o zahájení trestního stíhání procesním úkonem trestního řízení, jedná se o kvalifikovaný úkon, jehož součástí jsou již první skutková zjištění, která odůvodňují zahájení trestního stíhání. K tomu žalovaný odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016 č.j. 3 Ad 12/2014-72, z něhož vyplývá, že v řízení o zproštění výkonu služby si služební funkcionář nemůže udělat meritorní úsudek o věci, která bude rozhodnuta v trestním řízení, a rovněž není na místě obdobné hodnocení důkazů jako v řízení trestním. Předmětem dokazování v řízení o zproštění výkonu služby je pouze důvodné podezření příslušníka ze spáchání protiprávního jednání, nikoli samotné protiprávní jednání, které přísluší pouze trestnímu soudu. Stěžejním zůstává, že zproštěním výkonu služby se v žádném případě nezasahuje do trestního řízení, v němž je vyšetřována otázka viny žalobce ze spáchání předmětného trestného činu. Vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce byla nepochybně splněna první hmotněprávní podmínka pro zproštění výkonu služby. Žalovaný současně z informací uvedených na portálu infoSoud ověřil, že trestní řízení nebylo ke dni vydání napadeného rozhodnutí skončeno. 6. Ke splnění druhé hmotněprávní podmínky žalovaný předeslal, že z odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí nevyplývá, že by služební funkcionář v prvním stupni shledal naplnění této hmotněprávní podmínky v tom, že by ponechání žalobce ve výkonu služby ohrožovalo průběh prošetřování jeho jednání. Pojem „důležitý zájem služby“ je upraven v § 201 odst. 1 zákona o služebním poměru. Jedná se o právně neurčitý pojem, který nelze zcela jednoznačně definovat. Vymezení tohoto pojmu je obecné a zákonodárce tím zamýšlel, aby zákonné ustanovení zahrnovalo celé spektrum případů, které mohou nastat u jednotlivých bezpečnostních sborů. Jedná se o široký okruh skutečností, které v daných souvislostech mohou ztěžovat výkon služby, narušovat kázeň ostatních příslušníků, ale také ohrožovat důvěru občanů v bezpečnostní sbor. Žalovaný uvedl, že výkon služby v SPJ je specifický, neboť vyžaduje určitou psychickou a fyzickou odolnost vůči vnějším vlivům, které vyplývají z činnosti SPJ (například demonstrace, protestní akce, sportovní a kulturní akce, převozy cenin, zásahy při narušení veřejného pořádku nebo vyklízení obsazených objektů squattery). U těchto úkolů je psychická odolnost příslušníka klíčová; vybočení z bezchybného plnění úkolů může mít za následek jednak nesplnění nebo nedokončení daného úkolu, anebo může dojít k eskalaci situace, která by jinak byla běžnou kontrolní činností. Jelikož je výkon služby žalobce pevně spjat s výkonem služby ostatních příslušníků SPJ, je nutné akcentovat, že na postoje samotných kolegů žalobce může mít nemalý vliv výkon služby s kolegou podezřelým ze spáchání trestného činu, jehož se sice dopustil mimo dobu služby, ale v době služební pohotovosti na služebně (v prostorech SPJ). Tato skutečnost bezpochyby negativně působí na kvalitu výkonu služby v SPJ jako celku, neboť je nezbytné, aby se příslušníci, kteří vykonávají službu společně, mohli jeden na druhého spolehnout. Je důvodné se domnívat, že příslušník, který je obviněn ze spáchání trestného činu, jehož se měl dopustit v době nařízené služební pohotovosti v prostorech SPJ, může mezi ostatními kolegy vzbuzovat nepatřičnou ostražitost a nedůvěru, která je v kolektivu, jehož úkolem je společně provádět bezpečnostní opatření a policejní akce, nežádoucí. Existuje důvodná obava, že vzorec chování bude žalobce přenášet na další příslušníky SPJ, jelikož ze své pozice zástupce velitele družstva má větší vliv na tyto příslušníky a mohlo by dojít k narušení služebních povinností. Na místě je i otázka, zda by příslušníci respektovali zástupce velitele družstva, který je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu. Tyto skutečnosti odůvodňují obavu o ohrožení důvěry občanů v bezpečnostní sbor, pokud by žalobce byl ponechán ve výkonu služby. 7. Pro dokreslení věci žalovaný uvedl, že pohled veřejnosti na Policii ČR (v případě medializace případu, kterou nelze vyloučit) by zcela jistě ohrozil fakt, že by služební funkcionář v prvním stupni ponechal žalobce vykonávat oprávnění, kterými příslušníci Policie ČR disponují podle zákona o Policii ČR, za situace, kdy je obviněn z úmyslného trestného činu, kterého se dopustil v době služební pohotovosti v prostorech SPJ. 8. V rámci úvah o naplnění druhé hmotněprávní podmínky je též nutno hodnotit skutek, z jehož spáchání je žalobce důvodně podezřelý, a jeho závažnost. Byť je primárním objektem trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) zájem na ochraně důvěrnosti a bezpečnosti počítačových dat a počítačového systému, je v důsledku