1 Afs 291/2017 — Nejvyšší správní soud

15 Af 5/2024- 64 - text 8 15 Af 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: Kraj Vysočina se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava proti žalovanému: Ministerstvo financí se sídlem Letenská 525/15, Praha 1 za účasti této osoby zúčastněné na řízení: L. N. bytem XXX o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2024, č. j. MF-31477/2023/2203-24 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce coby poskytovatel dotace uzavřel dne 28. 2. 2022 s osobou zúčastněnou na řízení (dále jen „paní N.“) smlouvu č. PR02737-01.4873 o poskytnutí kotlíkové dotace v maximální výši 90 000 Kč (dále jen „dotační smlouva“). Dne 13. 7. 2023 žalobce paní N. oznámil, že jí dotaci nevyplatí, protože neprokázala trvalé znehodnocení starého kotle, čímž porušila dotační smlouvu. V řízení o sporu z dotační smlouvy o zaplacení 90 000 Kč zahájeném na návrh paní N. rozhodl žalovaný rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit paní N. část dotace ve výši 67 500 Kč do 30 dnů od právní moci napadeného rozhodnutí (I. výrok), co do výše 22 500 Kč návrh zamítl (II. výrok) a přiznal paní N. náhradu nákladů správního řízení ve výši 3 375 Kč (III. výrok). Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí. 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že byť paní N. nesplnila smluvní povinnost prokázat fotodokumentací trvalé znehodnocení původního kotle, účel dotace tím byl zmařen pouze částečně. 3. Žalovaný připomněl smluvní závazek paní N., že zajistí a doloží trvalé znehodnocení a likvidaci původního kotle. Ze smluvní dokumentace navazující na dotační smlouvu plyne, že příjemce dotace musí tuto skutečnost doložit fotografiemi (Pokyny pro realizaci kotlíkových dotací), a plyne z ní též, co žalobce považuje za možné varianty znehodnocení kotle - šlo o vyřezání otvoru do kotle, odřezání rohu kotle, rozřezání kotle nebo prořezání obou plášťů kotle (příloha 2 Pokynů pro realizaci kotlíkových dotací). Žalobce tedy požadoval provést a doložit fotografiemi jakýkoliv výraznější fyzický zásah do konstrukce původního kotle. Žalobkyně doložila dne 29. 5. 2023 fotografie pořízené ve sběrném dvoře, na nichž je zachycen ležící kotel bez bočních stěn a se značně prorezivělým dnem. Doložila také Doklad o likvidaci kotlového tělesa ze dne 27. 5. 2023. Byť je z fotografií zřejmý dezolátní stav kotle, není jednoznačně patrný rozsah poškození prorezivělého dna kotle. Následně paní N. sama připustila, že „ve sběrném dvoře se dohodli, že řezat roh nebude potřeba, protože dno kotle bylo již zcela prorezlé a téměř odpadlé.“ Je tak zřejmé, že paní N. nepředložila fotodokumentaci prokazující trvalé znehodnocení původního kotle takovým způsobem, jaký předpokládala dotační pravidla, byť byla s těmito pravidly prokazatelně seznámena a zavázala se je dodržovat. Paní N. se domnívala, že kotel je dostatečně znehodnocen stářím - byl podle ní v provozu téměř 40 let, byl prorezlý, při manipulaci se rozpadal a jeho dno odpadávalo. Smlouva o poskytnutí dotace ani její přidružená dokumentace ale nepovažuje stáří kotle za stav, který by znamenal splnění požadavku jeho trvalého znehodnocení. 4. Žalovaný posoudil, zda odepření dotace v rozsahu 100 % její výše odpovídá zásadě proporcionality. Vyložil, že účelem dotační smlouvy (dle jejího čl. 2) byla modernizace nevyhovujících topných systémů, která spočívala ve splnění čtyř podmínek: (i) demontáž, (ii) trvalé znehodnocení a (iii) likvidace starého topného tělesa a (iv) jeho nahrazení novým topným tělesem. Paní N. prokazatelně splnila první, třetí i čtvrtou podmínku. Původní kotel odevzdala do zařízení určeného ke sběru odpadu a odpovědného za jeho ekologickou likvidaci. Tím sice nenaplnila druhou podmínku, resp. nedoložila její splnění způsobem předpokládaným dotační smlouvou, ale účel dotace, tj. modernizaci, ve všech ostatních podmínkách dodržela. Smlouva o poskytnutí dotace neurčila, že by některá z podmínek byla více či méně důležitá. Každá z podmínek se podílela na dosažení účelu dotace stejnou měrou a smlouva nerozlišovala podmínky dle důležitosti. I přes pochybení paní N. byl smysl dotace naplněn. Žalobce se podle žalovaného zmýlil, rozlišovalli hlavní účel dotace (prokazatelné vyřazení neekologických kotlů z provozu) a další účely. Ze smlouvy plyne totiž účel jediný – modernizace nevyhovujících topných systémů v domácnostech. Pokud žalobce coby poskytovatel dotace hodlal spojit porušení této podmínky s nevyplacením celé dotace, bylo jeho povinností to v dotační smlouvě výslovně uvést. Takové ustanovení však dotační smlouva neobsahuje. Byť paní N. věděla, jakým způsobem lze trvale znehodnotit původní kotel, smlouva tento pojem blíže nedefinovala. Bylo na žalobci, aby jednoznačnými a srozumitelnými dotačními pravidly a smlouvou předešel výkladovým nejasnostem. 5. Žalovaný také přihlédl k tomu, že žalobce dle dotačních podmínek může i 10 let po dokončení projektu paní N. kontrolovat splnění účelu projektu i jeho realizaci. Zohlednil též, že paní N. prokazatelně využila finanční prostředky na nahrazení nevyhovujícího topného tělesa novým. 6. Svůj závěr žalovaný podepřel odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2023 sp. zn. III. ÚS 1344/23, podle něhož se v případě krácení dotace musí zohlednit intenzita negativního dopadu nesplnění povinnosti na míru dosažení účelu dotace, přičemž ke stoprocentnímu krácení by mělo docházet teprve v těch nejzávažnějších případech porušení pravidel. Uzavřel, že paní N. porušila jednu ze čtyř povinností, které směřovaly k naplnění účelu dotace. Za přiměřené proto považuje snížení dotace o čtvrtinu. 7. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce brojil proti tomu, jak žalovaný vymezil účel dotace. Nesouhlasí s tím, že zastřešujícím účelem je modernizace nevyhovujících topných systémů v domácnostech na území Kraje Vysočina, který je naplněn čtyřmi na sobě nezávislými podmínkami. Domnívá se, že takový výklad neodpovídá cíli Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020, jímž je omezení primárních emisí znečišťujících látek z lokálního vytápění domácností. Tento cíl bude dle žalobce primárně naplněn trvalým vyřazením neekologického zdroje vytápění z provozu. K tomu však nestačí demontovat staré kotle a instalovat místo nich nové. Tím by došlo pouze k přesunutí zdroje znečišťování. Je proto nezbytné prokázat, že neekologický zdroj byl skutečně zlikvidován. Z hlediska posouzení míry naplnění účelu dotace je proto podružné a nevýznamné, že paní N. doložila doklad o předání původního kotle k likvidaci a doklad o pořízení nového kotle. Nedoložila totiž, že původní kotel byl fakticky ekologicky na sběrném dvoře zlikvidován (trvale znehodnocen). 8. Žalobce připustil, že ve vyjádření podaném v rámci sporného řízení označil demontáž, likvidaci starého topného tělesa a jeho náhradu za „další účely dotace“, což mohlo být zavádějící, trvá ale na tom, že pro potřeby závažnosti porušení smlouvy je třeba na účely nahlížet jako na provázaný celek. Z toho žalobce při správní úvaze o míře naplnění účelu dotace vycházel. Považuje za nesporné, že účel trvalého zamezení provozu neekologických zdrojů vytápění lze naplnit jen jejich trvalým znehodnocením. Žalovaný navíc nijak nerozvedl, z čeho podle něj plyne, že likvidace starého kotle byla potvrzena sběrným dvorem na příslušném formuláři. 9. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Ve vyjádření k žalobě setrval na názoru, že jediným účelem dotace je modernizace nevyhovujících topných systémů v domácnostech, a že k jeho naplnění dojde splněním čtyř podmínek. Z dotačních podmínek ani dotační smlouvy neplyne kategorický závěr, že nesplnění některé z podmínek vždy automaticky znamená nenaplnění účelu dotace. 10. Žalovaný považuje výklad účelu dotace, který zastává žalobce, za zužující a nepřijatelný. Žalobce přikládá absolutní prioritu podmínce znehodnocení starého kotle. To však dle názoru žalovaného nemá oporu v čl. 2 smlouvy o poskytnutí dotace a ani v jiných dokumentech. Skutečnost, že paní N. neprokázala znehodnocení kotle, sama o sobě nevede ke zmaření celého účelu dotace. Pochybení paní N. nedosahovalo takové intenzity, aby bylo přiměřeným důvodem pro krácení dotace v celé výši. 11. Žalovaný nesouhlasí s tím, že likvidace starého kotle nebyla prokázána. Doklad o likvidaci kotlového tělesa paní N. doložila v souladu se smlouvou na předepsaném formuláři a není možné, aby žalobce zpětně Doklad o likvidaci kotlového tělesa neakceptoval jako doklad o samotné likvidaci. Nadto žalovaný podotkl, že kotel se po předání k likvidaci dostal mimo faktickou sféru vůle paní N., tj. pokud by sběrný dvůr neprovedl jeho fyzickou likvidaci, pak toto nelze klást k j